1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

73 A 5/2020- 163 - text 20 73 A 5/2020 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D., ve věci navrhovatele: obec H., IČO X sídlem H. 47, X H. zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrci: Olomoucký kraj, IČO 60609460 sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc zastoupen advokátem JUDr. Martinem Bohuslavem sídlem Italská 2581/67, 120 00 Praha za účasti: 1) Technologický park a.s., IČO 27820980 sídlem Dlouhá 562/22, 779 00 Olomouc 2) Ing. J. U., narozený ..., bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Aktualizace č. 2a zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, takto: I. Aktualizace č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje přijatá usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 23. 9. 2019, č. UZ/17/60/2019, se zrušuje v části vymezující Strategickou plochu Olomouc na pozemcích nacházejících se na katastrálním území obce H. a obce Olomouc v blízkosti křižovatky dálnic D35 a D46,v rozsahu do 44 ha, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 18 504 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatele advokáta Mgr. Jiřího Nezhyby, sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Podstata návrhu 1. Navrhovatel se návrhem učiněným dne 30. 7. 2020 domáhal zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vydaného usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/17/60/2019 ze dne 23. 9. 2019 (dále jen „Aktualizace č. 2a“), a to v části vymezující Strategickou plochu Olomouc (dále jen „SPO“). 2. Navrhovatel je obcí, která se nachází v Olomouckém kraji a na jehož území je v převážné míře vymezena plocha SPO. Ve zbylé části se plocha SPO nachází na území statutárního města Olomouc. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že vymezením plochy SPO je krácen zejména v jeho právu na samosprávu a právu na příznivé životní prostředí zaručeném v čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovatele vymezená plocha SPO podstatným způsobem mění stávající charakter území navrhovatele, neboť pro komerční výstavbu s možným (nikoliv však jistým) přesahem do sféry vědy, výzkumu a vysokého školství vymezuje na jeho katastrálním území další plochu v rozsahu cca 44 ha na zemědělských půdách nejvyšší bonity – I. třídy ochrany. V součtu s již vymezeným technologickým parkem však bude celá rozvojová plocha zabírat takřka 100 ha. Navrhovatel tvrdí, že pod již vymezenou plochou technologického parku, na který navazuje plocha SPO, proudí do obce spodní voda, která zásobuje většinu studní. Již existující výroba má v technologickém parku povolen odběr spodních vod v rozsahu cca 200 m3 denně. Dalším rozšířením může dojít k nedostatku pitné vody v obci. Rozšíření plochy stávajícího technologického praku může navýšit dopravu v obci, se kterou jsou spojeny imise jako hluk a znečištění ovzduší. Současně má navrhovatel obavu, že při současné nízké nezaměstnanosti bude nutné v závodech, které vzniknou na ploše SPO zaměstnávat zahraniční zaměstnance, a bude problém s jejich ubytováním. Navrhovatel je přitom typicky hanáckou vesnicí, která podporuje tradice Hanáckého regionu a dbá na zachování rázu obce. Vymezením plochy SPO dojde také ke snížení pohody bydlení občanů navrhovatele. 3. Předně navrhovatel poukázal na historické souvislosti týkající se nyní vymezené SPO. Ta navazuje na již vymezenou průmyslovou zónu T. p. – S. V roce 2007 byla na objednávku města Olomouc provedena vyhledávací studie, která měla za cíl vytipovat lokalitu pro aktuální potřebu umístění záměrů silných investorů, a který by současně byla do 2 let dostupná. Uvedená studie vybrala jako nejvhodnější lokalitu právě stávající technologický park a současně na něj navazující plochu, na které byla nyní vymezena SPO. V návaznosti na to byla provedena změna územního plánu města Olomouc a také změna územního plánu navrhovatele, kterými měl být takto vytipovaný technologický park vymezen. S ohledem na negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí však došlo pouze k vymezení plochy o výměře 47 ha na území města Olomouce (katastrální území S.). Tuto rozlohu označilo ministerstvo jako nejvyšší přípustnou s ohledem na okolní zemědělskou půdu nejvyšší ochrany. Veřejný zájem na vymezení technologického parku byl odůvodněn nutností všestranného rozvoje, potřebami občanů, hospodářským rozvojem. Bylo argumentováno tím, že v té době nebyla k dispozici žádná rozvojová plocha. Záměry na dané ploše se měly orientovat na pokročilé technologie s výhledem na zaměstnávání vysokoškolských studentů, tedy na investice s vysokou přidanou hodnotou. Takto vymezený T. p. – S. se pokusilo město Olomouc změnou územního plánu v roce 2014 rozšířit o dalších cca 20 ha (představující část nyní vymezené SPO), na kterých by bylo umístěno Národní biomedicínské a biotechnologické centrum (dále jen „NBB“), jehož cílem měl být vznik výzkumně-vývojové plochy pro umístění technologických firem, spin-offů a dalších inovačních aktivit. Již tehdy bylo uzavřeno Memorandum mezi společností T. p., a.s., městem Olomouc, F. n. Olomouc, U. P. v Olomouci, K. m. ch. a ch. b. a M. p. a o., které mělo podporovat výstavbu NBB, a to právě na plochách v okolí stávajícího T. p.-S. Tento pokus však narazil na postoj Ministerstva životního prostředí, které ve svých stanoviscích opakovaně uvádělo, že nebyl prokázán veřejný zájem na záboru zemědělské půdy nejvyšší ochrany. Ministerstvo poukazovalo na to, že nebylo prokázáno, že by záměr vybudovat NBB nemohl být realizován na jiných plochách k tomu schválených, případně na plochách s půdou nižší ochrany. Ministerstvo připomnělo, že již v minulosti vymezilo plochu stávajícího technologického parku o výměře 47 ha jako nejvýše přípustnou. Navíc v něm byly dosud volné plochy, na kterých mohl být záměr NBB realizován. Na tom nic nemění ani to, že akcionářem společnosti T. p. je silný místní investor – skupina G. Podle ministerstva se má investiční záměr odvíjet od možností územně plánovací dokumentace. Ta se naopak nemá podřizovat konkrétnímu záměru. V zásadě stejné stanovisko ministerstvo uplatnilo i při uvažované změně územního plánu města Olomouc v roce 2016. Z tohoto důvodu bylo od rozšíření T. p. – S. upuštěno. 4. Následně navrhovatel shrnul průběh schvalování Aktualizace č. 2a, která probíhala souběžně s posledním pokusem na změnu územního plánu města Olomouce. 5. Námitky navrhovatele směřují vůči dohodě uzavřené dne 4. 5. 2018 na základě výsledku dohodovacího řízení mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „dohoda“) a v návaznosti na to také vůči samotnému vymezení SPO v Aktualizaci č. 2a. 6. Navrhovatel konkrétně namítal, že plocha SPO je vymezena v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „zákon o ochraně ZPF“) a § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF. Tento rozpor spatřuje navrhovatel v tom, že nebylo v řízení prokázáno, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochranu zemědělského půdního fondu. Veřejný zájem na odnětí zemědělské půdy byl vymezen v dohodě a je spatřován v rozvoji statutárního města Olomouc jakožto krajského města a s tím související rozvoj Olomouckého kraje, a to v oblasti strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářejících pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství včetně související veřejné infrastruktury. Takto vymezený veřejný zájem je velmi obecný. Podle navrhovatele z podmínek využití SPO nevyplývá, že by tato měla být využita pro veřejné a společenský významné stavby. Naopak se jedná o plochu pro soukromý záměr s možným přesahem do sféry vědy, výzkumu a vysokého školství - vybudování NBB. Odpůrce podle navrhovatele před ochranou zemědělské půdy nejvyšší bonity upřednostnil své zájmy, zájmy statutárního města Olomouc a koncernu G., jehož členem je společnost G. H., a.s., která je jediným akcionářem T. p. a.s., který vlastní na vymezené ploše SPO většinu pozemků, nad veřejným zájmem na ochranu zemědělské půdy. 7. Dále navrhovatel poukázal na to, že již v minulosti Ministerstvo životního prostředí označilo zábor zemědělské plochy v rozsahu 47 ha v dané lokalitě jako nejvyšší přípustný (tj. plocha T. p.-S.). Stanoviska ministerstva byla opakovaně záporná. Dohoda se nedostatečně vypořádala s dosavadními stanovisky ministerstva (např. pokud jde o nejvyšší přípustný zábor zemědělské půdy v dané lokalitě; vypořádání se s volnými plochami v kraji; neprokázání závažného veřejného zájmu, který je vymezen podobně, jak tomu bylo v minulosti při neúspěšných pokusech vymezení zastavitelných ploch) a je proto rozporná nejen s § 4 a 5