3 As 128/2021 — Nejvyšší správní soud

65 A 69/2019- 62 - text  10 65 A 69/2019 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobkyně: B. W., a.s., IČO X sídlem J. 32/25, X P. zastoupená advokátem JUDr. Stanislavem Dvořákem, Ph.D., LL.M. sídlem Pobřežní 394/12, 186 00 Praha proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2019, č. j. 25824-3/2019-900000-311, ve věci přestupku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Návrh na moderaci uložené pokuty se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci, žaloba a vyjádření žalovaného 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 16. 4. 2019, č. j. 40491/2019-580000-12. Posledně uvedeným rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku uvedeného v § 123 odst. 3 písm. g) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném do 31. 12. 2019 (dále jen „zákon o hazardních hrách“), kterého se měla dopustit tím, že v provozovně C. B. na adrese M. n. 8, U. minimálně od 2. 10. 2018, 14:20 hodin do 3. 10. 2018, 14:00 hodin provozovala kasino v rozporu s § 68 zákona o hazardních hrách, neboť nedodržela zákonem stanovený počet nejméně 30 povolených herních pozic technické hry, jelikož v důsledku nefunkčního technického herního zařízení výr. č. X provozovala v kasinu pouze 29 povolených herních pozic technické hry. Za tento přestupek jí byla uložena pokuta 25 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení. 2. Žalobní námitky lze shrnout následovně: - Žalobkyně neporušila § 68 odst. 5 zákona o hazardních hrách, neboť ten stanoví, že v kasinu může být technická hra provozována nejméně na 30 herních pozicích. Použití slova může znamená, že záleží na provozovateli, kolik herních pozic technické hry v kasinu umístí. Jestliže v kasinu může být umístěno nejméně 30 herních pozic technické hry, bude souladné se zákonem, když jich tam bude i 20 nebo 40. Pokud chtěl zákonodárce stanovit dolní hranici počtu herních pozic technické hry, měl použít jinou formulaci, např. musí být provozováno nejméně 30 herních pozic technické hry. Tak to udělal např. v ustanovení § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Každopádně se jedná o nejasné ustanovení a správní orgány měly aplikovat zásadu in dubio pro mitius. Ustanovení § 68 odst. 5 zákona o hazardních hrách ukládá provozovateli, aby v kasinu provozoval pouze povolené herní zařízení, nestanoví však, že se musí jednat o zařízení funkční, resp. zapnuté. Je nutné počítat s tím, že u technické hry může docházet k technickým závadám. Výklad žalovaného, že musí být po celou dobu provozování kasin funkčních 30 herních pozic technické hry, je mylný. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by měla základě odst. 7 a 35 základního povolení vydaného Ministerstvem financí přerušit provoz všech herních pozic technické hry. Ministerstvu je podle žalobkyně nutné hlásit jen odstávky vzniklé z důvodu mimořádných událostí, které ohrožují cíle chráněné zákonem. Muselo by se jednat o odstávku trvající minimálně několik dní, aby bylo možné jí identifikovat, analyzovat, vyhodnotit a oznámit. Takovou odstávkou nelze rozumět okamžité servisní zásahy. U nich dojde k jejich odstranění dříve, než je reálně možné je nahlásit. Výklad žalobkyně přijal i celní úřad, žalovaný to však nereflektoval a s porušením popsané povinnosti ve svém rozhodnutí operuje. Správní orgány žalobkyni vytýkaly, že v důsledku 1 nefunkčního zařízení neumožnila účast na technické hře alespoň 30 zákazníkům současně. Zcela však rezignovaly na zjišťování toho, zda skutečně a jak dlouho byla některému ze zákazníků odepřena možnost hrát technickou hru. - Rozhodnutí celního úřadu je nepřezkoumatelné, neboť ve svém rozhodnutí celní úřad uvedl toliko soupis podkladů, ze kterých vycházel, ale již neuvedl, jak je vyhodnotil, proč vycházel právě z nich apod. Žalovaný to aproboval, proto je nepřezkoumatelné i jeho rozhodnutí. - Správní orgány nezákonně použily jako důkaz záznamy z monitorovacích zařízení. Ty lze podle § 72 zákona o hazardních hrách použít toliko ke kontrole vstupu do kasina, monitorování prostoru herny, kde dochází k identifikaci a registraci účastníků hry a monitorování jednotlivých hracích stolů. Nelze je použít k provádění abstraktní kontroly a pomocí nich zjišťovat, zda případně nedošlo k porušení zákona. V návaznosti na posledně uvedenou námitku došlo k porušení zákazu sebeobviňování pramenícího z čl. 37 a 40 Listiny základních práv a svobod. Tuto zásadu lze vymezit tak, že se jedná o právo osoby nepřispívat aktivní činností k vlastnímu obvinění a zákaz donucování k takovému jednání. - Přestupkem může být podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 25. 2. 2020 (dále jen „přestupkový zákona“) jen společensky škodlivý protiprávní čin. Jednání, které je žalobkyni vytýkáno, nedosahuje intenzity společenské škodlivosti. Žalovaný nesprávně aplikoval pravidla pro ukládání sankce. Konkrétně žalobkyni přičetl podle § 40 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona k tíži, že spáchala na úseku hazardních her vícero přestupků, když jen v roce 2018 byla 12krát pravomocně potrestána za přestupky na úseku hazardních her. Podle uvedeného ustanovení však lze přičíst k tíži jen stejnorodou recidivu, tedy případy, kdy byl přestupce v minulosti potrestán za porušení téže skutkové podstaty. Výše uložené pokuty navíc nebyla řádně odůvodněná. V rozhodnutí není uvedeno, jaký vliv měla kritéria posuzovaná žalovaným na výslednou výši sankce, jak byla kritéria definována a kdo je stanovil. Žalobkyně navrhla, aby soud od uložení pokuty upustil, resp. jí snížil. 3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Jelikož se žalobní námitky shodují s námitkami uplatněnými v podaném odvolání, odkázal na napadené rozhodnutí. 4. Krajský soud předně rozsudkem ze dne 20. 4. 2021, č. j. 65 A 69/2019-34 zrušil napadené rozhodnutí, protože dospěl k závěru, že při výkladu pojmu provozování herních pozic technické hry ve smyslu § 68 odst. 5 zákon o hazardních hrách je nutné vycházet z definice pojmu provozování hazardní hry upravené v § 5 téhož zákona, dle nějž je nutné za provozování hazardní hry považovat též činnost technického charakteru směřující k zajištění vlastního provozu, proto bylo namístě aby se žalovaný v dalším řízení zabýval tím, zda žalobkyně podnikala nějaké kroky k odstranění závady na zařízení č. X. S tímto názorem se neztotožnil Nejvyšší správní soud (NSS), který rozsudkem ze dne 28. 4. 2023, č. j. 3 As 128/2021-32 zrušil rozsudek zdejšího soudu. Podle NSS mají oba pojmy různý obsah. Provozováním herní pozice technické hry ve smyslu § 68 odst. 5 zákon o hazardních hrách se rozumí stav, kdy je technická hra funkční a připravena k okamžitému použití účastníkem hazardní hry (srov. odst. 23 uvedeného rozsudku NSS). Tímto názorem je zdejší soud vázán podle § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). B. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. K namítané nepřezkoumatelnosti 6. Krajský soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť jen přezkoumatelné rozhodnutí může být způsobilým předmětem soudního přezkumu. Krajský soud na úvod připomíná, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí může nastat z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Obecně lze za nesrozumitelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem, kdo byl rozhodnutím zavázán apod. V případě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů pak soud posuzuje, zda se správní orgán v rozhodnutí vypořádal se všemi okolnostmi, které uplatnil účastník, a zda srozumitelným způsobem uvedl, jaké skutečnosti vzal při svém rozhodování za prokázané a kterým naopak nepřisvědčil, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a které důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je však vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. 7. Žalobkyně nepřezkoumatelnost rozhodnutí