— Nejvyšší správní soud

24 A 2/2024- 14 - text  6 24 A 2/2024 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele: Ing. R. I. za účasti: 1) Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771, 702 00 Ostrava 2) SPD, Trikolora a PRO jednající zmocněncem P. S. 3) ANO 2011 jednající zmocněnkyní M. N. 4) STAČILO! Koalice komunistické strany Čech a Moravy a České strany národně sociální jednající zmocněnkyní I. K. 5) SPOLU MSK jednající zmocněncem Bc. J. K. 6) STAROSTOVÉ A OSOBNOSTI PRO KRAJ jednající zmocněncem L. H. o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Moravskoslezského kraje, konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel v návrhu, doručenému Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) dne 4. 10. 2024, tvrdil neplatnost voleb do zastupitelstva Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a neplatnosti hlasování do zastupitelstva Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. 2. Navrhovatel namítl, že volby nebyly vyhlášeny za podmínek § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb. (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), podle kterého se za den vyhlášení voleb považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno. Údaj o tom, kdy byla příslušná částka rozeslána v listinné podobě, je obligatorním údajem v záhlaví částky podle § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 222/2016 Sb., (dále jen „zákon o Sbírce zákonů“). Rozhodnutí prezidenta republiky č. 147/2024 Sb., o vyhlášení voleb, bylo zpřístupněno na stránkách www.zakonyprolidi.cz a www.e-sbírka.cz, kde však údaj o rozeslání a informace o rozeslání částky chybí. Chybí i v neformální části obou těchto internetových stránek. Vzhledem k tomu, že akt vyhlášení voleb nebyl rozeslán, nemohl být stanoven ani den vyhlášení voleb, který musí být stanoven jako den, který předchází dni voleb nejpozději o 90 dnů. Lhůtu nelze podle § 61 zákona o volbách do zastupitelstev krajů prominout ani odpustit. Navrhovatel dále poukázal na fakt, že se v prostoru internetu nacházejí tří sbírky zákonů a mezinárodních smluv a všechny se tváří jako vydavatelé právně závazných aktů, wwww.mvcr.cz, www.zakonyprolidi.cz a www.e-sbirka.cz 3. Navrhovatel namítl neplatnost hlasovacích lístků. Krajský úřad byl totiž povinen podle § 22 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajů vyvěsit na své úřední desce rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, které se považuje za doručené třetí den od vyvěšení. Žádná elektronická úřední deska krajského úřadu však nebyla funkční, rozhodnutí o registraci tak nebylo řádně doručeno a nemohla počít běžet lhůta pro soudní ochranu ve věcech registrace k těmto volbám. Nemohla tak proběhnout ani registrace, která je podle § 22 odst. 7 zákona o volbách do zastupitelstev krajů podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Hlasovací lístky ve volbách proto byly neplatné, čímž byl hrubě ovlivněn způsob sčítání platných hlasů podaných v platných úředních obálkách; hlasovací lístky měly být při sčítání z úředních obálek vytáhnuty jako neplatné hlasy. 4. Krajský úřad byl podle § 44 zákona o volbách do zastupitelstev krajů povinen vyhlásit výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyvěšením zápisu o výsledku voleb na úřední desce krajského úřadu neprodleně po jeho sepsání. To se rovněž nestalo, protože obě desky nebyly funkční. 5. Navrhovatel upozornil rovněž na to, že žádná z úředních desek, a to nejen krajského úřadu, neměla k dispozici návod k použití a hygienické zajištění provozu (dotykové obrazovky). Dále upozornil na to, že Nejvyšší správní soudu uvádí u Státní volební komise adresu, která neexistuje. 6. Krajský soud po posouzení návrhu dospěl k závěru, že není důvodný. Ve věci rozhodl krajský soud v souladu s § 90 odst. 3 větou za středníkem zákona číslo 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) bez nařízení jednání. 7. O návrhu na neplatnost voleb z důvodu jejich nevyhlášení krajský soud uvážilo takto. 8. Podle § 53 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. 9. Postup úvah soudu při přezkumu voleb zakotvil Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Vol 6/2004-12 ze dne 2. 7. 2004. Ve smyslu jeho závěrů je třeba hodnotit 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebních zákonů, 2. existenci vztahu (příčinné souvislosti) mezi touto nezákonností a volebním výsledkem, 3. intenzitu nezákonnosti. 10. Co se týče posledního bodu algoritmu, zde došlo zákonem č. 322/2016 Sb., ke zpřísnění hypotézy na „hrubě ovlivněn“. Návrhu na neplatnost voleb i hlasování může tedy soud vyhovět jen tehdy, bylo – li ustanovení zákona o volbách porušeno způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb. Dle platné úpravy nemůže soud návrhu vyhovět pro jakékoliv porušení zákona o volbách. Může mu vyhovět jen pro porušení zákona takové intenzity, u něhož je prokázáno, že vedlo k hrubému ovlivnění voleb a hlasování (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 35/19 z 27. 3. 2019 a I. ÚS 4178/18 z 2. 4. 2019, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 16/2018 – 33 z 15. 2. 2018). 11. Soudy rozhodující ve věcech volebních dovodily, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi. 12. Ustálená právní praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06) neměnně trvá na tom, že volební soudnictví je založeno na ochraně mandátu a porušení zákona musí být nutně pro úspěšnost volebního návrhu zjištěno a prokázáno. 13. I v případě volebních návrhů má navrhovatel povinnost tvrdit a prokázat relevantní skutečnosti, jejíž nedodržení vede k neúspěchu ve sporu. Striktní dodržování tohoto pravidla by však mohlo vést k odepření přístupu k soudu, a proto v některých případech postačí, když navrhovatel předloží alespoň zvlášť závažnou indicii, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, na základě které soud přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumání správnosti jejich posouzení (usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 . 51 a Vol 58/2017–187). 14. Shora uvedená východiska krajský soud aplikoval na nyní posuzovanou věc. 15. Navrhovatel v návrhu neuvedl žádnou skutečnost, jakým způsobem neuvedení data rozeslání částky č. 147/2024 Sb., ovlivnilo výsledky voleb. Neuvádí ani žádnou indicii, ze které by vyplývala jakákoliv souvislost mezi neuvedením data rozeslání této částky a výsledkem voleb. Navrhovatel vychází z předpokladu, který v návrhu zdůraznil, že volby nebyly vyhlášeny, a tedy nemohly proběhnout v souladu se zákonem o volbách. I kdyby tvrzení navrhovatele o nevyhlášení voleb bylo správné, pak pominul, že nezákonnost průběhu voleb sama o sobě nestačí k tomu, aby soud rozhodl o jejich neplatnosti, pokud není prokázáno, že tato nezákonnost výsledek voleb hrubě ovlivnila. K tomu však navrhovatel žádné tvrzení ani důkazy nepřednesl. Již z tohoto důvodu není první námitka důvodná. 16. Krajský soud pro úplnost dodává, že volby byly vyhlášeny řádně. 17. Podle § 3 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů se rozhodnutí o vyhlášení voleb, které vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním, vyhlašuje ve Sbírce zákonů. Podle třetí věty tohoto ustanovení, za den vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno. 18. Od účinnosti zákona č. 222/2016 Sb., tedy od 1. 1. 2024, se podle jeho § 1 odst. 2 sbírka zákonů vede v elektronické podobě. 19. Podle § 10 odst. 1 tohoto zákona, vyhlášením aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se rozumí zpřístupnění částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. 20. Zákon o Sbírce zákonů předpokládá i vydání částky v listinné podobě. Podle jeho § 11 odst. 1 a 2 je tomu po dobu trvání překážky bránící vyhlášení aktu zpřístupněním částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky