5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

72 A 25/2023- 34 - text  19 72 A 25/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou (dříve Radkovou) ve věci žalobce: A. H. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Bc. Lukášem Bělským sídlem Severní 372, 290 01 Sokoleč proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2023, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávaném případě jsou jádrem sporu otázky, jestli je napadené rozhodnutí přezkoumatelné, jestli bylo prokázáno místo přestupku, jestli byl v souladu se zákonem zjištěn skutkový stav, jestli nechyběl materiální znak přestupku, jestli zde byly opomenuté důkazy, jestli správní orgány prokázaly a odůvodnily zavinění a jestli ve věci rozhodovaly podjaté osoby. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí Městského úřadu Lipník nad Bečvou (dále jen „městský úřad“) z 23. 9. 2022, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným z nedbalostního spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“), a uložil mu pokutu ve výši 2 500 Kč a paušální náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Přestupku se žalobce dopustil tím, že 18. 1. 2022 v 15:59 h na silnici č. I/47, v 52. km u obce Jezernice – Familie ve směru jízdy na obec Hranice jako řidič motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia, registrační značky X (dále jen „vozidlo“), překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec o 32 km/h (po odečtu odchylky ±3 %). Hlídka Policie ČR (dále jen „policie“) silničním laserovým radarem LaserCam4 naměřila vozidlu okamžitou rychlost jízdy 122 km/h (po odečtu odchylky ±3 %) v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 90 km/h. 4. Žalovaný změnil rozhodnutí městského úřadu tak, že slovo „radar“ zaměnil za slovo „rychloměr“ a doplnil, že v místě je stanovena nejvyšší dovolená rychlost 90 km/h zákonem o silničním provozu. 5. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a jeho nezákonnost. Žalovaný nevypořádal celou řadu odvolacích námitek, návrh rekonstrukce skutku ani návrh na vypracování znaleckého posudku, který měl určit délku brzdné dráhy vozidla žalobce a mechanismus výpočtu rychlosti měřeného vozidla v souladu s fyzikálními zákony, aby bylo vyloučeno, že měřicí zařízení rychlost jen neodhaduje. Žalovaný se nevyjádřil k námitce o způsobu odměňování policistů za prokázané přestupky nebo přítomnost potravin a sladkostí, které mají vliv na řádnou funkčnost rychloměru ve vozidle policistů. Žalovaný byl povinen vypořádat všechny námitky a návrhy žalobce, ale neučinil tak. 6. Žalobce podal námitku podjatosti oprávněné úřední osoby, jakmile se o ní dozvěděl. Městský úřad konal 21. 9. 2022 ústní jednání, kde prováděl dokazování včetně výslechu svědků. Tento postup byl nezákonný. Městský úřad měl nejdříve vypořádat námitku podjatosti a teprve poté pokračovat v řízení. Ústní jednání nebylo úkonem, který nesnesl odkladu. Žalobce se nemohl vyjádřit k výslechu svědků, k věci, účastnit se jednání a navrhovat důkazy, protože předpokládal, že nejdříve bude rozhodnuto o námitce podjatosti. Tento nezákonný postup se opakoval v odvolacím řízení. 7. Městský úřad se zákonným způsobem nevypořádal se zaviněním, protože ho neprokázal a řádně neodůvodnil. 8. Nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Materiální znak nebyl naplněn naplněním znaku formálního. Správní orgány měly zkoumat podle okolností případu, jestli došlo k porušení či ohrožení právem chráněného zájmu. Z rozhodnutí nevyplývalo, kolik se v daném místě v danou dobu nacházelo dalších účastníků silničního provozu, kteří mohli být ohroženi či omezeni jednáním žalobce. Správní orgány se nezabývaly povětrnostními vlivy, stavem vozovky nebo viditelností v daném místě. Není zřejmé, jak byli ostatní účastníci silničního provozu omezeni či dokonce ohroženi jednáním žalobce. Žalobce poukazoval v odvolání na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 5 As 104/2008-48 a č. j. 7 As 18/2004-48. 9. Podle napadeného rozhodnutí správní orgány měly k dispozici tiskovou sestavu z měřicího zařízení, jejíž součástí je fotografie vozidla, které řídil žalobce. Ověřovacím listem byla doložena platná kalibrace rychloměru v době měření. Žalobce však v odvolání správnost naměřené rychlosti zpochybnil a závěr správních orgánů o správném měření označil jako spekulaci. Žalobce navrhl výslech obou policistů, aby si ověřil, že došlo k řádnému užívání rychloměru, ale žalovaný tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl. V rozhodnutí městského úřadu není popsáno, jakým způsobem rychloměr zpracovává data a počítá rychlost měřeného vozidla. Žalobce to namítl, ale žalovaný tento nedostatek nenapravil a dokonce konstatoval, že funkčnost rychloměru není třeba v řízení prokazovat a nezaložil do spisu ani návod k použití rychloměru. Z rozhodnutí nevyplývá, kdo je vlastníkem rychloměru, kdo zabezpečuje jeho servis, kdo zpracovává data jím pořízená, kdo je archivuje a kde jsou archivovány. 10. Ve spise není žádný důkaz, že by došlo k překročení rychlosti na místě, které uvedly správní orgány. Výstup z rychloměru je z jiného místa. Z výstupu rychloměru nelze zjistit kdy, kde k přestupku došlo. Lze dovodit pouze registrační značku vozidla a jeho tovární značku. Fotografie mají špatnou kvalitu (čitelnost) a velmi omezenou důkazní hodnotu. Přestupek nebyl zjištěn v souladu se zákonem. Rychlost byla naměřena zcela chybně. Při převodu dat z rychloměru do analogové podoby nebyla vyhotovena doložka autorizované konverze. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí. 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 13. Městský úřad v rozhodnutí o přestupku z 23. 9. 2022 vyšel z oznámení přestupku, ručně vyplněného tiskopisu oznámení přestupku, úředního záznamu, záznamu z rychloměru, ověřovacího listu a snímku vozidla včetně podoby řidiče. Z těchto podkladů rozhodnutí městský úřad zjistil, že 18. 1. 2022 prováděla hlídka policie na silnici č. I/47 u obce Jezernice – Familie ve směru jízdy od Lipníku nad Bečvou k obci Hranice měření rychlosti projíždějících vozidel. V místě je nejvyšší dovolená rychlost jízdy 90 km/h. Po změření policisté zastavili vozidlo žalobce na začátku obce Slavíč. Po předložení občanského průkazu a dokladů potřebných k řízení a provozu vozidla policisté zjistili, že vozidlo řídil žalobce. Policisté žalobci sdělili překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 32 km/h (po odečtu odchylky). Žalobce odmítl přestupek řešit na místě v příkazním řízení, a proto s ním hlídka policie sepsala oznámení přestupku. Žalobce se do tiskopisu nepodepsal a nevyužil možnost vyjádření. Žalobce byl ve vozidle sám. Viditelnost byla dobrá. Vozidlo od změření rychlosti po zastavení hlídkou policie nikde nezastavilo a po celou dobu bylo na dohled. Záznam z rychloměru obsahoval identifikaci rychloměru, číslo záznamu, datum a čas přestupku, policejní stanici, operátora, režim měření, režim kamery, souřadnice GPS, označení místa přestupku, nejvyšší dovolenou rychlost a naměřenou rychlost. Na záznamu je také černobílý snímek s vozidlem, které má černou barvu a bylo zachyceno na příjezdu. Správnost radarového měření byla prokázána správnou pozicí měřeného vozidla ve snímku. Radar splňoval zákonné podmínky požadované pro použití, což vyplynulo z ověřovacího listu č. 8012- OL-70155-21. Na jeho základě městský úřad nepochyboval o přesnosti výsledku měření rychlosti a také proto, že měření provedly osoby odborně způsobilé měřit rychlost při výkonu svého povolání – policisté z oddělení silničního dohledu. Ověřovací list vydalo autorizované metrologické středisko 23. 4. 2021. Podle ověřovacího listu rychloměr byl jako stanovené měřidlo ověřen a lze ho používat v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti silničních vozidel při kontrole dodržování maximální povolené rychlosti. Doba platnosti ověření rychloměru končila 22. 4. 2022. Silniční radarové rychloměry jsou schváleny s jednotnou odchylkou ±3 km/h, pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, a s odchylkou ±3 % při rychlosti nad 100 km/h. Oznámení přestupku bylo sepsáno bezprostředně po zjištění přestupku. Výpisem z evidenční karty městský úřad ověřil, že žalobce nemá za poslední tři roky evidovaný v kartě řidiče žádný přestupek. 14. Městský úřad neměl pochyb o tom, že se žalobce přestupku dopustil. Žalobce reagoval na oznámení o zahájení řízení a žádal o na