Z rozhodnutí: III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobkyně se určuje částkou, jejíž výše bude specifikována v samostatném rozhodnutí a bude mu proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od nabytí právní moci takového rozhodnutí.…
18 Ad 18/2024- 36 - text
12 18 Ad 18/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: I. G.
zastoupena Mgr. Martinem Bugajem, advokátem
sídlem Komenského 12/4, 792 01 Bruntál
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, o invalidním důchodu,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobkyně se určuje částkou, jejíž výše bude specifikována v samostatném rozhodnutí a bude mu proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od nabytí právní moci takového rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Podstatou věci je nesouhlas žalobkyně s posouzením své žádosti o přiznání invalidního důchodu.
2. Konktrétně se žalobkyně domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 3. 4. 2024. Tímto žalovaná, jako správní orgán prvního stupně, zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek předpokládaných § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Byť je dle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 27. 2. 2024 žalobkyně invalidní v prvním stupni s datem vzniku invalidity k 29. 11. 2023, nezískala v rozhodném období potřebnou dobu pojištění.
II. Relevantní skutková zjištění
3. Dne 2. 8. 2023 požádala žalobkyně o přiznání invalidního důchodu.
4. Dne 27. 2. 2024 posoudil zdravotní stav žalobkyně lékař IPZS Bruntál se závěrem, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Jde o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Posudkový lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně v rozsahu 35 % dle kapitoly V, položky 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Invalidita vznikla ke dni 29. 11. 2023.
5. Žalovaná v prvním stupni dne 3. 4. 2024 ovšem zamítla žádost o přiznání invalidního důchodu. Žalobkyně v rozhodném období od 29. 11. 2003 do 28. 11. 2023 totiž nezískala potřebou dobu pojištění.
6. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky. Uvedla, že důvod neplacení sociálního pojištění byla její evidence na úřadu práce pro rozsáhlé zdravotní komplikace.
7. V řízení o námitkách přezkoumal dne 14. 5. 2024 zdravotní stav žalobkyně lékař pro námitkové řízení IPZS Plzeň. Potvrdil pokles pracovní schopnosti žalobkyně, rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i datum vzniku invalidity, jak je hodnotil lékař IPZS Bruntál.
8. Žalovaná napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3. 4. 2024. Žalovaná též žalobkyni osvětlila, v jakém rozsahu se započítává doba evidence u úřadu práce. Uzavřela, že samotná skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal invaliditě, nestačí k tomu, aby jí mohl být přiznán nárok na invalidní důchod. Žalovaná žalobkyni poučila o možnosti doplacení dobrovolného pojištění.
9. Ze spisu je dále patrné, že žalobkyně v minulosti opakovaně (a neúspěšně) žádala o přiznání invalidního důchodu takto: v roce 2012 (invalidní důchod nepřiznán, pokles pracovní schopnosti dosahuje 20 %); v roce 2016 (invalidní důchod nepřiznán, pokles pracovní schopnosti dosahuje 20 %); v roce 2018 (invalidní důchod nepřiznán, pokles pracovní schopnosti dosahuje 30%); dvakrát v roce 2019 (invalidní důchod nepřiznán, pokles pracovní schopnosti dosahuje 30%); v roce 2021 (invalidní důchod nepřiznán, pokles pracovní schopnosti dosahuje 30%; rozhodnutí žalované podrobeno soudnímu přezkumu, v němž byl zpracován posudek posudkové komise i srovnávací posudek jiné posudkové komise vždy s závěrem, že žalobkyně není invalidní; zamítavý rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2022, č. j. 19 Ad 1/2022 65, potvrdil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25. 10. 2023, č. j. 3 Ads 307/2022 – 24).
III. Žaloba
10. Žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2024 žalobkyně nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, resp. posudkovými závěry.
11. Namítá nekompletní zdravotní dokumentaci, neboť invalidita vznikla již dříve, a nikoli 29. 11. 2023. Dokumentace údajně mlčí o (blíže nespecifikovaných – poznámka soudu) žádostech žalobkyně o lékařské vyšetření a medikaci. Posudky nejsou přesvědčivé a celistvé.
12. Žalovaná se nevypořádala s tvrzením žalobkyně, že byla dlouhodobě evidována na úřadu práce, a proto neplatila sociální pojištění.
13. Žalobkyně se osobně neúčastnila jednání posudkového lékaře. Žalovaná si nezajistila si veškeré zprávy (blíže nespecifikované – poznámka soudu) praktického lékaře a neurochirurga.
14. Žalobkyně opakovaně namítá dlouhodobost svých zdravotních komplikací, a tedy úplnost a správnost zdravotnické dokumentace. Lékařské zprávy MUDr. K. (psychiatra, Krnov) měly být základním podkladem pro posudek žalované.
15. Z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované.
IV. Stanovisko žalované
16. Ve vyjádření ze dne 6. 12. 2024 žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou.
17. Zopakovala principy týkající se získání potřebné doby pojištění a zdůraznila, že žalobkyně v rozhodném obdobní potřebou dobu nezískala. Splnila sice první podmínku pro přiznání invalidního důchodu (invalidita prvního stupně), ovšem nikoli již podmínku druhou, tedy potřebnou dobu pojištění.
18. Je na soudu, aby s ohledem na námitky žalobkyně zadal vypracování posudku posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (díle jen „PK MPSV“ či jen „posudková komise“). Za současného stavu navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
V. Jednání soudu
19. U jednání soudu dne 13. 6. 2025 žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku. Opětovně poukázala na dlouhodobost svého neutěšeného zdravotního stavu a nesouhlasila s datem vzniku invalidity ke dni 29. 11. 2023. Nesouhlasila též (nově) se stanovenou diagnózou – lehká depresivní fáze. Domnívá se, že dle Mezinárodní klasifikace nemocí v desáté revizi se u ní jedná o diagnózu F32.1 – středně těžká depresní fáze (nikoli o diagnózu F 32.0 - lehká depresivní fáze), protože je u ní přítomen dostatečný počet příznaků dle mezinárodní klasifikace. Žalobkyně není jen svou diagnózou deprimována (lehká fáze), nýbrž již před 29. 11. 2023 nebyla schopna se účastnit běžných denních aktivit. Navrhla zpracovat srovnávací posudek jinou posudkovou komisí. Namítla též, že nebyla osobně zhlédnuta posudkovou komisí, a její zdravotní stav tak nebyl blíže zkoumán zejména stran psychiatrické choroby. Komise nezohlednila pracovní omezení žalobkyně související s chorobou a pooperačními nálezy; jejich vyjmenování v předmětném posudku není jejich podrobným zhodnocením. Denní aktivity žalobkyně jsou výrazně omezeny již v přede dnem 29. 11. 2023. Žalobkyně již dříve nebyla schopna vykonávat pracovní činnost. Posudek je nepřesvědčivý, nevyčerpávající a nejednoznačně odůvodněný.
20. Žalovaná považovala posudek PK MPSV Ostrava za přezkoumatelný a vycházející z kompletní zdravotní dokumentace. Přesto s ohledem na rozdílnost posouzení PK MPSV Ostrava oproti IPZS v nalézacím řízení ponechala na zvážení soudu, zda bude zadáno zpracování srovnávacího posudku. Závěrem navrhla zrušení napadeného rozhodnutí s ohledem na rozdílné závěry stran invalidity žalobkyně mezi lékaři IPZS a PK MPSV.
VI. Posouzení věci krajským soudem
21. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů.
22. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
23. Krajský soud zjednodušeně shrnuje základní body souzené věci:
- žalovaná žalobkyni shledala invalidní v prvním stupni, avšak nárok na výplatu invalidního důchodu jí nepřiznala, neboť žalobkyně nesplnila potřebnou dobu pojištění;
- žalobkyně namítá, že sociální pojištění neplatila, neboť byla evidována ze zdravotních důvodů na úřadu práce. Bez bližší konkretizace tvrdí, že byla invalidní již před 29. 11. 2023, tj. datem invalidy, jak jej na podkladě závěrů IPZS určila žalovaná;
- v přezkumném řízení soudním soud nechal zpracovat posudek PK MPSV Ostrava, která žalobkyni invalidní neshledala. Pokles její pracní schopnosti činil „jen“ o 30 %;
- žalobkyně na žalobě ve světle těchto posudkových závěrů, a i přes výzvu soudu, setrvala;
- nesporuje fakt, že v rozhodném období nezískala potřebnou dobu pojištění; uvádí však, že invalidita vznikla již dříve než 29. 11. 2023, neboť její zdravotní problémy jsou dlouhodobé. Požaduje zpracování srovnávacího posudku jinou posudk