18 Az 24/2025 – Krajský soud v Ostravě

18 Az 24/2025- 26 - text  8 18 Az 24/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: M. A. B. státní příslušnost Pákistánská islámská republika t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty právně zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem sídlem Berní 226/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2025, č. j. OAM-580/ZA-ZA11-D02-PZ-2025, o prodloužení zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, takto: I. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra České republiky ze dne 24. 6. 2025, č. j. OAM-580/ZA-ZA11-D02-PZ-2025, se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10 140 Kč k rukám advokáta Mgr. Vratislava Polky, a to do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V předmětné věci se žalobce domáhá přezkumu výše označeného rozhodnutí, jímž žalovaný žalobce zajistil v zařízení pro zajištění cizinců dle § 46a odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Dle § 46a odst. 5 téhož zákona stanovil žalovaný dobu trvání zajištění do 31. 7. 2025 s možností dalšího prodloužení. Jedná se o v pořadí druhé rozhodnutí žalovaného o zajištění žalobce, resp. o jeho prodloužení. Žalovaný již rozhodnutím ze dne 29. 5. 2025 žalobce zajistil podle téhož ustanovení zákona o azylu; dobu zajištění stanovil do 7. 7. 2025 s možností dalšího prodloužení. II. Skutková zjištění vyplývající z obsahu správních spisů 2. Z obsahu správního spisu vedeného ve věci zajištění žalobce, jakož i ze správního spisu vedeného k žádosti o mezinárodní ochranu, jak je připojen k žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného o mezinárodní ochraně u zdejšího soud pod. sp. zn. 19 Az 17/2025, soud zjistil následující. 3. Žalobce z vlasti vycestoval v roce 2014. Do roku 2020 pobýval v Německu, kde podal žádost o mezinárodní ochranu; tu tamní orgány zamítly. Následně odcestoval do Španělska, tam disponoval povolením k pobytu s platností do března 2025. V letech 2020 až 2024 pendloval mezi Španělskem a Německem. Má českou partnerku asi od roku 2022, společně žili střídavě v Německu a České republice. S partnerkou v minulosti čekal dítě, partnerka však potratila. Dne 13. 5. 2025 se jim narodila dcera S. Žalobce má problémy s dýcháním, léky neužívá. 4. Dne 23. 4. 2025 rozhodla cizinecká policie o správním vyhoštění žalobce na dobu jednoho roku. Ve správním řízení byla mj. jako svědkyně slyšena partnerka žalobce, která potvrdila, že je s žalobcem těhotná, předpokládaný termín porodu je 19. 5. 2025, otcem nenarozeného dítěte je žalobce. Již dříve byla s žalobcem těhotná, ale potratila. S žalobcem žije partnerským svazkem v Německu i České republice. Nemá žádný příjem, finance zajišťuje žalobce. Pobírá jen přídavek na své první dítě z předchozího vztahu. 5. Dne 20. 5. 2025 podal žalobce žádost o mezinárodní ochranu. 6. Ze záznamu o výsledku porovnání otisků prstů EURODAC plyne, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu i v Německu dne 3. 12. 2025. 7. Dle sdělení příslušných německých orgánů byl žalobce vyhoštěn ze Schengenského prostoru s platností do 31. 3. 2025. 8. Žalovaný žalobce svým prvním rozhodnutím ze dne 29. 5. 2025 zajistil dle § 46 odst. 1 písm. d) zákona o azylu do 7. 7. 2025 s možností dalšího prodloužení 9. Dne 29. 5. 2025 žalobce poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Má v České republice dceru, bez dcery neodjede, nechce ji nechat samotnou. Není doposud zapsán v rodném listě, ale hodlá činit příslušné kroky. Policie mu vzala pobytovou španělskou kartu. Shodně vypověděl při pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu téhož dne 29. 5. 2025. Dodal, že je ochoten postoupit genetické testy. Je negramotný. 10. Dne 4. 6. 2025 žalovaný rozhodl ve věci žádosti o mezinárodní ochranu žalobce. Usoudil, že je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona o azylu a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil dle § 25 písm. i) téhož zákona. Současně vyslovil, že státem příslušným k posouzení podané žádosti podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen „dublinské nařízení“), je Španělské království. Žalobce je totiž držitelem španělského oprávnění k pobytu s platností do 5. 3. 2025. 11. Dne 30. 5. 2025 žalovaný požádal Španělsko o převzetí žalobce ve smyslu dublinského nařízení. Dne 2. 6. 2025 Španělsko svou příslušnost k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uznalo. 12. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soud v Ostravě dne 19. 6. 2025, vedenou pod sp. zn. 19 Az 17/2025, domáhá přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2025, jímž žalovaný mj. vyslovil příslušnost Španělska meritorně rozhodnout o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu. Usnesením ze dne 8. 7. 2025, č. j. 19 Az 17/2025-18, soud žalobě nepřiznal odkladný účinek. O žalobě doposud nerozhodl. 13. Napadeným rozhodnutí ze dne 24. 6. 2025 žalovaný žalobce (nadále) zajistil, a to do 31. 7. 2025 s možností dalšího prodloužení. Konstatoval, že v České republice pobýval neoprávněně, není zde hlášen k pobytu. Do vlasti se nechce vrátit. Institut mezinárodní ochrany zneužívá pro legalizaci pobytu. Existují oprávněné důvody, že nebude respektovat rozhodnutí ve věci žádosti o mezinárodní ochranu ochrany a bude se vyhýbat přemístění do příslušného státu. Dále usoudil, že uplatnění alternativ dle § 47 zákona o azylu by v případě žalobce nebylo neúčinné. Dle žalovaného žalobce není osobou vyloučenou z aplikace § 46a odst. 1 zákon o azylu, neboť na podkladě jeho vyjádření nelze konstatovat, že by byl zranitelnou osobou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákon o azylu. Neužívá pravidelně léky a nemá závažné zdravotní omezení. Žalovaný též uvážil o délce zajištění. 14. Ze spisu vedeného ve věci zajištění žalobce je dále zjevné, že dne 22. 7. 2025 bylo realizováno přemístění žalobce, byl eskortován do Španělska. III. Žaloba 15. Žalobu proti napadenému rozhodnutí podal žalobce dne 15. 7. 2025 Krajskému soudu v Brně. Usnesením ze dne 21. 7. 2025. č. j. 41 Az 158/2025-17, věc Krajský soud v Brně postoupil Krajskému soudu v Ostravě z důvodu místní příslušnosti. Žalobu a správní spis Krajský soud v Ostravě obdržel dne 5. 8. 2025. 16. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a navrhuje jeho zrušení. Upozorňuje na to, že se nikdy nedopustil trestné činnosti. V České republice má dceru a partnerku, občanky České republiky. Doposud nebyl zapsán do rodného listu nezletilé S., narozené dne X, neboť nedisponuje příslušnými dokumenty. Jasně deklaroval, že zde hodlá s dcerou zůstat či odjet do Německa. Žalovaný se nezabýval otázku, zda je žalobce rodinným příslušníkem občana České republiky, má zde rodinné zázemí adresu, kde by mohl přebývat. Žalovaný se vůbec nezabýval otázkou uplatnění mírnějších opatření. 17. Žalobce nesouhlasí s tím, že by jeho zajištění bylo nezbytným opatřením. Naopak má za to, že nepřiměřeně zasahuje do jeho garantovaných lidských práv. Jedná se o dramatický postup, který není v jeho případ nezbytný. Připomíná, že zajištění je mimořádný instrument. Pouhý nelegální pobyt cizince na územní není dostatečným důvodem pro zajištění. IV. Vyjádření žalovaného 18. Ve vyjádření ze dne 21. 7. 2025 žalovaný vyzdvihuje, že dostatečně zjistil skutkový stav a individualizovaně odůvodnil naplnění podmínek pro zajištění žalobce. 19. Odkázal na napadené rozhodnutí a spisový materiál. Navrhl zamítnutí žaloby. V. Posouzení věci krajským soudem 20. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 46a odst. 8 zákona o azylu. 21. Co se týká rozsahu přezkumu napadeného rozhodnutí, postupoval soud v souladu s požadavky rozsudku Soudního dvora EU ze dne 8. 11. 2022 o předběžné otázce ve spojených věcech C-704/20 a C-39/21, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid. Z něho je nutno dovozovat, že správní soud je povinen při přezkumu rozhodnutí o zajištění cizince přihlížet i k vadám a nezákonnostem rozhodnutí, které zjistí sám, bez ohledu na námitky uplatněné žalobcem. V řízení o přezkumu rozhodnutí o zajištění cizince se proto s ohledem na specifika institutu zajištění neuplatní pravidlo soudního přezkumu v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a správní soud je oprávněn, resp. povinen identifikovat případ