19 Ad 12/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Ad 12/2025- 38 - text  6 19 Ad 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobkyně: Mgr. D. H. zastoupena JUDr. Viktorem Štěpánem, advokátem sídlem Lidická 1023/63c, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2025, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2025, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku 36 566 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zcela změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 10. 2024, č. j. X tak, že od 9. 10. 2024 snížila výši invalidního důchodu žalobkyně pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 11 119 Kč. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění uvedla, že žalovaná v rozhodnutí nesprávně vyhodnotila skutkové okolnosti spočívající v jejím skutečném zdravotním stavu. Posudkový lékař při vyhotovení posudku ze dne 9. 10. 2024 nesprávně zhodnotil její celkový zdravotní stav. Zcela opomenul zásadní okolnost, že jí byl již dne 7. 8. 2023 přiznán invalidní důchod třetího stupně, přičemž dne 9. 8. 2023 – tedy krátce po vydání rozhodnutí – prodělala již třetí cévní mozkovou příhodu. Tento fakt dle žalobkyně svědčí o významném zhoršení jejího zdravotního stavu, což nebylo v posudku nijak reflektováno. Pokud by byl zdravotní stav řádně posouzen, nemohlo by dojít ke snížení invalidního důchodu na první (rozhodnutím č. j. X ze dne 30. 10. 2024), potažmo ani na druhý stupeň (napadené rozhodnutí žalované). Žalovaná dle žalobkyně v rozhodnutí dostatečně nezohlednila a nevypořádala její námitky a dospěla k nesprávnému závěru o poklesu její pracovní schopnosti. Žalovaná nezohlednila a nevypořádala zejména to, že po přiznání invalidity třetího stupně prodělala žalobkyně další cévní mozkovou příhodu, která měla za následek výrazné zhoršení jejích kognitivních i fyzických schopností. Žalobkyně trpí těžkou formou revmatoidní artritidy, ztrátami paměti, neschopností koncentrace, slabostí, neschopností samostatného pohybu bez doprovodu a omezenou schopností zvládat běžné denní činnosti. Tato kombinace zdravotních postižení dle žalobkyně jednoznačně naplňuje podmínky pro uznání poklesu pracovní schopnosti o více než 70 %, tedy pro přiznání invalidity třetího stupně. Žalovaná dle žalobkyně v rozhodnutí nepřihlédla ke všem důkazům a dospěla k nesprávnému skutkovému zjištění. Žalovaná se při vydání rozhodnutí opřela o neúplný a vadný posudek o invaliditě, který v rozporu s realitou uvádí, že žalobkyně je uchazečkou o zaměstnání, ačkoliv její zdravotní stav takový závěr vylučuje. Tato skutečnost svědčí o tom, že posudkový lékař vycházel z nepravdivých nebo neúplných údajů, případně nedostatečně přihlédl ke skutečnostem doloženým žalobkyní a nesprávně vyhodnotil podklady, což vedlo k nesprávnému závěru. Rozhodnutí ČSSZ je proto nezákonné pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatečném hodnocení důkazů a v nesprávném skutkovém základu. Žalobkyně považuje lékařský posudek, o který se rozhodnutí opírá za nepřesvědčivý, věcně nesprávný a odporující skutečnému zdravotnímu stavu, jak byl doložen dostupnou zdravotnickou dokumentací. Posudkový lékař ve svém hodnocení neprojevil žádnou snahu zhodnotit nové skutečnosti, nepřihlédl k neurologickým nálezům po třetí cévní mozkové příhodě, nezabýval se ztrátou kognitivních schopností, narušenou pohyblivostí, poruchami rovnováhy a soběstačností žalobkyně, ani jejími doprovodnými diagnózami, které dále zhoršují celkový funkční stav. V této souvislosti žalobkyně upozornila, že se u ní v té době současně rozvíjela také revmatoidní artritida ve středně těžké až těžké formě, což bylo doloženo odbornými zprávami. Zdravotní stav žalobkyně je kombinací několika závažných zdravotních postižení, která se navzájem potencují, a vedou ke komplexnímu a trvalému poklesu schopnosti výdělečné činnosti o více než 70 %. S ohledem na tuto skutečnost měla být potvrzena invalidita třetího stupně a nemělo dojít k jejímu snížení. Posudkový závěr, který stanovil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle kapitoly VI., položky 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s hodnotou poklesu pracovní schopnosti 50 %, je vnitřně rozporný a neodráží skutečný funkční dopad jejího zdravotního stavu na její schopnost vykonávat výdělečnou činnost. Navíc nebylo přihlédnuto k dalším nemocem, zejména k revmatické artritidě (kap. XIII, oddíl A, pol. 2 přílohy vyhlášky), která jednoznačně přispívá k dalšímu zhoršení pracovní schopnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v posudku č. j. LPS/2024/5706-FMM_CSSZ skutečně k navýšení došlo – právě o 10 % – je zřejmé, že posudkový lékař si byl vědom existence vícečetných zdravotních postižení žalobkyně, avšak tento závěr nebyl důsledně promítnut do výsledného stupně invalidity. Výsledkem je dle žalobkyně zcela nepřiměřený a nesprávný závěr o poklesu pracovní schopnosti, který neodpovídá jejímu reálnému stavu, ani právní úpravě. Dle žalobkyně takový posudek nemůže být způsobilým podkladem pro rozhodnutí správního orgánu o snížení stupně invalidity, a má za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jakož i se zásadou materiální pravdy (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále jen „správní řád“). 2. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudku vypracovaného lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. 3. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 30. 10. 2024, č. j. X snížila výši invalidního důchodu žalobkyně pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Podkladem rozhodnutí žalované byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 9. 10. 2024, dle jehož závěru žalobkyně již není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je uznána od 20. 11. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 45 %. Posuzující lékařka uvedla, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, neboť stav po cévní mozkové příhodě s levostranným postižením, MR verifikovaným ischemickým postižením v oblasti levé mozečkové hemisféry má dopad na pracovní schopnost. Funkčně se jedná o poruchu středně těžkou, která je popsána v lékařských nálezech neurologa. Snížení stupně invalidity odůvodnila posuzující lékařka parciální stabilizací stavu rok od poslední recidivy cévní mozkové příhody. Současný funkční dopad na schopnost vykonávat fyzicky nenáročnou profesi sekretářky hodnotila jako středně těžký. Zdravotní postižení hodnotila v kapitole VI., položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 % na celkových 45 %. 5. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 20. 2. 2025, č. j. X tak, že změnila toto rozhodnutí a snížila výši invalidního důchodu žalobce pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalovaná vycházela z posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 7. 2. 2025. Podle posudkového závěru posuzujícího lékaře je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně postižení, jehož funkční dopad odpovídá posudkovým kritériím uvedeným v kapitole VI., pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 – 60 %. S ohledem na tíži onemocnění a také pro charakter profese a s přihlédnutím k dalším souběžným chorobám posuzující lékař zvolil střed pásma, tedy 50 %. K datu posouzení v prvním stupni řízení i k datu napadeného rozhodnutí i k datu posouzení v rámci námitkového řízení uvedl posuzující lékař, že z důvodu tohoto zjištěného dlouhodobě nepříznivého stavu u žalobkyně poklesla pracovní schopnosti o 50 %, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal II. stupni invalidity. Datum změny stanovil dnem posouzení na I. stupni řízení, tedy dnem 9. 10. 2024. 6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 3.