19 Az 6/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 6/2025- 50 - text  7 19 Az 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: U. A. státní příslušnost Gruzie zastoupen Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou sídlem 602 00 Brno, Moravské náměstí 13 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2025 č. j. OAM-1362/ZA-ZA11-ZA01-2024, ve věci mezinárodní ochrany takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalobce namítal, že k situaci v Gruzii žalovaný shromáždil několik informací o zemi původu. Většina z nich ovšem je z doby předcházející současné politické situaci v Gruzii. Žalobce poznamenal, že v říjnu 2024 se v Gruzii konaly parlamentní volby, v nichž zvítězila politická strana Gruzínský sen. Podle pozorovatelské mise OBSE nebyly uvedené parlamentní volby svobodné a spravedlivé. Po těchto volbách začaly protesty gruzínských občanů, které trvají do současnosti. Evropský parlament přijal dne 13. 2. 2025 usnesení o dalším zhoršení politické situace v Gruzii (usnesení č. l. 2025/2522(RSP)). V tomto usnesení Evropský parlament konstatuje, že současný gruzínský režim vedený proruskou politickou stranou Gruzínský sen zosnoval protiústavní převzetí moci a systematicky ničí demokratické instituce, oslabuje nezávislost soudu a oklešťuje základní svobody a právní stát. Je v něm vytýkána také nedemokratická volba nového prezidenta Gruzie. Žalobce vyslovil obavy z toho, že současná situace povede k vnitřním ozbrojeným konfliktům. Žalovaný jako podklad pro rozhodnutí týkající se aktuální politické a bezpečnostní situace v Gruzii opatřil pouze jednu zprávu, která ovšem je velmi obecná, vydaná pravděpodobně krátce po volbách a nijak nepopisuje situaci v Gruzii a zda tam nedochází k omezování základních lidských práv a svobod. Namítal také, že informace zajištěné žalovaným ohledně výkonu vojenské služby nepopisuje, jak je přistupováno k vojákům ve výkonu základní vojenské služby pocházejících z ázerské menšiny žijící v Gruzii, pokud tito nehovoří gruzínsky. V předmětné zprávě se sice hovoří o tom, že v Gruzii je možný výkon alternativní základní vojenské služby, ovšem za jakých konkrétních procedurálních podmínek lze alternativní základní vojenskou službu nastoupit v ní uvedeno není. Má obavy z toho, jakým způsobem bude probíhat za současné politické situace výkon vojenské služby. Bezpečnostní situace v Gruzii je za současného stavu věci nejasná. Žalobce uzavřel, že žalovaný nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť nezajistil s ohledem na vývoj událostí v Gruzii dostatek aktuálních informací, které se týkají stavu lidských práv a svobod v Gruzii a bezpečnostní situace. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhle citoval. Vycházel z řádně zjištěného stavu věci, který nesvědčí o přítomnosti důvodů, pro které by žalobci měla být udělena mezinárodní ochrana. Poukázal na to, že v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu byla 2. 12. 2024 zástupkyni žalobce dána možnost se v rámci seznámení se s podklady rozhodnutí seznámit, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí, příp. uvést ještě nějaké skutečnosti nebo nové informace, které by měl vzít správní orgán v úvahu při posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Tato lhůta k vyjádření uplynula dnem 18. 12. 2024, avšak ani ke dni vydání rozhodnutí tohoto práva nevyužila. Co se týká jazykové bariéry, na kterou v průběhu správního řízení žalobce poukazoval, žalovaný odkázal na Informaci OAMP – Gruzie: Ázerská menšina v Mameuli, která výslovně uvádí, že konkrétně etničtí Azerové nebyli do gruzínské společnosti integrováni zejména kvůli neznalosti gruzínštiny, avšak především u mladé generace se situace postupně mění, a to např. díky státním programům pro výuku gruzínštiny. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pokud bude mít v případě návratu do vlasti žalobce potíže se začleněním do společnosti kvůli neznalosti gruzínštiny, může využít možnosti, které mu státní jazykové programy nabízejí. Co se týká výkonu vojenské služby, žalovaný citoval z Informace OAMP – Gruzie: Základní vojenská služba, alternativní civilní služba, ze dne 5. 11. 2024. Je zřejmé, že žalobce má v případě návratu do vlasti zcela jistě možnost využít alternativní vojenskou službu, pokud na základě jeho morálního přesvědčení nástup na vojenskou službu odmítá. Žalovaný poukázal také na to, že žalobce se na území České republiky nachází již od dubna 2024, přičemž zájem o mezinárodní ochranu jako o zcela výjimečný pobytový status, dříve neprojevil, ačkoli k tomu měl nepopíratelně dlouhou dobu. Pokud by žalobci nebylo uloženo správní vyhoštění, pravděpodobně by o mezinárodní ochranu nikdy ani nepožádal. 4. Rozsudkem č. j. 19 Az 6/2025-28 zdejší soud žalobu zamítl. Proti rozsudku žalobce podal kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 8. 2025 č. j. 22 Azs 109/2025-34 uvedený rozsudek zrušil a věc zdejšímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Se závěrem, že krajský soud nereagoval na jádro žalobní argumentace založené na obavách žalobce z výkonu vojenské služby. 5. Krajský soud opětovně přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 a následujících zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), v mezích žalobních bodů. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. 6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zahájeno žádostí žalobce ze dne 8. 10. 2024. Žalobce poskytl údaje k podané žádosti a byl s ním proveden pohovor a dále doplňující pohovor. Sdělil, že je gruzínské státní příslušnosti i národnosti a hovoří tureckým a ázerbájdžánským jazykem. V roce 2020 se odstěhoval do Turecka a od té doby ve vlasti nebyl. O mezinárodní ochranu žádá z důvodu situace v Gruzii, kde vládne mafie a necítí se tam bezpečně. V Ázerbájdžánu nikoho nemá a v Turecku měl problémy kvůli náboženství a ekonomické situaci. Je křesťan, politickou aktivitu nevyvíjel. Nikdy nebyl odsouzen ani trestně stíhán. Se svou rodinou se nestýká. Co se týká skutkových zjištění z pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany a z doplňujícího pohovoru, soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť tam uvedená skutková zjištění jsou správná a korespondují s obsahem správního spisu. 7. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je obava z nástupu na povinnou vojenskou službu, absence zázemí v domovské zemi, neznalost gruzínského jazyka, nepříznivá ekonomická situace a bezpečnostní situace v Gruzii. 8. Součástí správního spisu jsou informace shromážděné žalovaným ohledně politické, bezpečností situace a stavu dodržování lidských práv v Gruzii. Žalovaný konkrétně vycházel z Informaci OAMP – Gruzie: Základní přehled o zemi, ze dne 22. 11. 2023, Informace OAMP – Gruzie: Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 7. 11. 2024, Informace OAMP – Gruzie: Základní vojenská služba, alternativní vojenská služba, ze dne 15. 11. 2024, Informace MZV ČR – Gruzie: Činnost policie, ze dne 4. 6. 2024, Informace OAM - Azerská menšina v Marneuli, současná situace a případ pomníku Narimova, ze dne 26. 10. 2023, Informace OAM – Gruzie: Mezinárodní organizace pro migraci, přehled údajů o zemi za rok 2023, ze dne 15. 10. 2024, Informace OAMP – Gruzie: Cestovní doklad pro návrat do Gruzie, Informace OAMP – Gruzie: Situace gruzínských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělávání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce, ze dne 2. 9. 2024. Podkladem rozhodnutí žalovaného byla rovněž Informace z Úřadu pro cizince polské republiky, ze dne 25. 10. 2024 a Informace OAM – Gruzie: Cestovní doklad pro návrat do Gruzie, vydání biometrického cestovního pasu gruzínského občana, cestovní pas s nebiometrickými údaji, ze dne 24. 7. 2024. 9. V souladu s § 36 odst. 3 správního řádu byla dne 2. 12. 2024 byla zástupkyni žalobce dána možnost se v rámci seznámení s podklady rozhodnutí výše uvedenými, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či uvést ještě nějaké skutečnosti nebo nové informace, které by mě vzít správní orgán v úvahu při posouzení žádosti žalobce o udělení m