20 A 12/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 A 12/2024- 54 - text  15 20 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: R.T. zastoupen Mgr. Tomášem Krásným, advokátem sídlem Milíčova 8, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2024, č. j. MSK 17220/2024, o dopravním přestupku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“) žalobou ze dne 13. 3. 2024 rozhodnutí ze dne 6. 3. 2024, č. j. MSK 17220/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 8. 12. 2023, č. j. SMO/781648/23/DSČ/LipA (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, jehož se měl úmyslně dopustit tím, že dne 6. 8. 2023 v 10:10 hodin v obci Ostrava – Kunčičky, na ulici Frýdecká – při ulici Listopadová, ve směru jízdy k ulici Bohumínská (centrum) řídil osobní automobil Mercedes Benz, RZ X, a překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h, vyplývající z obecné právní úpravy, protože mu byla naměřena okamžitá rychlost 97 km/h, po odečtu tolerance měřícího zařízení v hodnotě 3 km/h byla zjištěná rychlost 94 km/h, čímž nejvyšší dovolenou rychlost v obci překročil o 44 km/h. Za tento přestupek správní orgán I. stupně žalobci uložil podle § 125c odst. 5 písm. d) a podle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu pokutu ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Současně uložil žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Žaloba 3. Žalobce v žalobě namítal, že správní orgány nezjistily úplný skutkový stav bez důvodných pochybností a že mu bylo upřeno právo na obhajobu. Správní orgány tak porušily zásadu materiální pravdy a zásadu presumpce nevinny. 4. Žalobce měl za to, že správní orgány neprověřily jeho verzi obhajoby. Žalobce ve správním řízení namítal, že vozidlo RZ X (dále také „předmětné vozidlo“) v okamžiku spáchání přestupku neřídil. Tuto námitku vznesl hned u prvního ústního jednání, nikoliv až u druhého ústního jednání dne 24. 10. 2023, jak tvrdil žalovaný. Je zjevné, že žalovaný rozhodoval o žalobcově odvolání, aniž by se řádně seznámil se správním spisem. 5. Žalobce ve správním řízení tvrdil, že přestupek spáchal jiný řidič, který žalobci následně předal vozidlo. Zcela konkrétně vylíčil okolnosti, za kterých se tak stalo, a navrhl k prokázání této skutečnosti důkazy, především výslech svědků. Správní orgán I. stupně však tyto důkazy neprovedl, nezjistil tak řádně skutkový stav. Žalobce navrhl výslech M. W., který vozidlo řídil, a P. U., jednatele společnosti LP metal s. r. o., který v daný den čekal na parkovišti u provozovny jeho společnosti, až přijede s vozidlem M.W. Správní orgány racionálně neodůvodnily, proč tyto výslechy neprovedly. 6. Správní orgán I. stupně vyslechl toliko policisty, kteří měli žalobce ze spáchání přestupku usvědčit. Policisté se k některým okolnostem nemohli vyjádřit, protože žalobce byl zastaven policejní hlídkou až 3 km od místa, kde byla rychlost vozidla měřena. Žalobce měl pochybnosti o tom, že policisté za předmětným vozidlem vyjeli bezprostředně po změření rychlosti a že mohli výměnu řidičů vidět. 7. Žalobce dále navrhl provést k důkazu místní šetření na místě samém a případně také rekonstrukci, resp. tzv. vyšetřovací pokus. Správní orgán I. stupně namísto toho vytiskl do spisu fotografie z webového mapového portálu, které však nikterak neodpovídaly tomu, kde stálo policejní vozidlo a co tedy mohli policisté z vozidla pozorovat. Rekonstrukcí pak mělo být ověřeno, zdali je pravdivé, resp. objektivně možné vyjádření policistů, že se za změřeným vozidlem ihned rozjeli a měli ho po celou dobu na dohled. Žalobce uvedl, že v rámci svých námitek popsal, jaká je reakční doba člověka, a pokusil se odhadnout, jaký čas mohl uplynout, než se po změření rychlosti policisté se služebním vozidlem rozjeli. Žalobce dále navrhl provést důkaz znaleckým posudkem z oboru dopravy, kterým by bylo prověřeno, jaká byla vzdálenost mezi změřeným vozidlem a policejním vozidlem od okamžiku změření rychlosti až po dojetí žalobce policejní hlídkou. 8. Žalobce v této souvislosti uzavřel, že navrhoval doplnit dokazování k řádnému zjištění skutkového stavu a prokázání jeho obhajoby. Tím, že důkazy provedeny nebyly, správní orgány nezjistily dostatečně skutkový stav a zasáhly do práv žalobce. 9. Žalobce dále namítal, že vlastní měření rychlosti neproběhlo správně. Vyslovil pochybnost nad tím, jaký objekt byl vlastně zařízením zaměřen. Z radarové fotografie je patrné, že hustě pršelo a vozovka byla mokrá. Za vozidlem se tak vytvářel hustý sprej vody, který byl dalším pohybujícím se objektem. Nelze tak vyloučit, že radarové zařízení fungující na principu radiolokace neměřilo v danou chvíli správně rychlost jedoucího vozidla s ohledem na existenci druhého pohybujícího se objektu, který se nacházel v mřížkovém poli. Žalobce sdělil, že netvrdí, že měření nebylo provedeno správně, jen vznesl pochybnost o tom, zda byla změřena rychlost předmětného vozidla. Správní orgány měly provést k důkazu vyjádření výrobce zařízení, což neučinily a neodůvodnily, proč takové vyjádření neobstaraly. 10. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 11. Ve vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a argumentaci v něm uvedenou. Dle jeho názoru obhajoba žalobce, že vozidlo v době změření rychlosti neřídil, je krajně nevěrohodná. Žalobce svou skutkovou verzi neuplatnil na místě samém – ačkoli se přímo nabízelo tvrzenou okolnost o výměně řidičů před policisty alespoň zmínit. Jakkoli není povinností řidiče cokoliv na svou obhajobu na místě uvádět, současně však nelze správním orgánům vyčítat, že obhajobu žalobce hodnotí také podle okamžiku jejího uplatnění. Místo měření rychlosti bylo přitom jednoznačně uvedeno již v oznámení sepsaném na místě samém (Ostrava, ul. Frýdecká, Listopadová), žalobce se tedy nemohl domnívat, že měření proběhlo jinde, avšak oznámení bez dalšího podepsal. Skutková tvrzení žalobce neuvedl ani v odporu, tedy v době, kdy již měl dostatek času na rozmyšlenou a nebyl ve spěchu. Tvrzení, že vozidlo neřídil, poprvé uvedl až při ústním jednání dne 11. 9. 2023, tedy více než měsíc po skutku. Žalovaný připustil, že v napadeném rozhodnutí bylo nesprávně uvedeno, že tak žalobce učinil až při druhém ústním jednání dne 24. 10. 2024; nicméně v prvostupňovém rozhodnutí je datum uvedeno správně. Tuto okolnost pak v průběhu řízení žalobce postupně rozváděl o konkrétní podrobnosti, ačkoli přirozenou vlastností lidské paměti je, že plynutím času si člověk pamatuje podrobností méně, nikoli více. S ohledem na zjevnou nevěrohodnost obhajoby žalobce a naproti tomu stojící věrohodné výpovědi obou svědků, správní orgán neprovedl žalobcem navrhované důkazy. 12. Pokud jde o zpochybnění hodnoty změřené rychlosti, resp. identifikace měřeného objektu, pak správnost měření je zaručena ověřovacím listem, současně vyplývá z kvality snímku a postavení vozidla vůči zobrazené mřížce radarového svazku. Na okraj žalovaný poznamenal, že kapénky vodní mlhy vznikající za vozidlem se logicky nemohou pohybovat rychleji než vozidlo samotné. Žalobcem navrhované důkazy byly za této situace nadbytečné. 13. Z výše uvedených důvodů navrhl žalovaný, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 14. Součástí správního spisu je oznámení přestupku překročení nejvyšší povolené rychlosti ze dne 6. 8. 2023. V něm je specifikováno místo spáchání přestupku (místo měření rychlosti) jako „Ostrava, ulice Frýdecká, Listopadová“, směr jízdy vozidla ulice Bohumínská. Žalobce se do oznámení nevyjádřil, ale podepsal jej. Přílohou oznámení je fotografie žalobce u předmětného vozidla RZ X. 15. Ve spisu je dále založen záznam o přestupku, který mimo jiné obsahuje fotografii vozidla RZ X, informaci o naměřené rychlosti (97 km/h). Registrační značka vozidla RZ X je dobře viditelná. 16. Správní spis obsahuje ověřovací list č. 012/23 ze dne 17. 1. 2023 silničního rychloměru RAMER10 C, osvědčení č. 3274/21/35, které opravňuje N. S. k ovládání silničního rychloměru RAMER10 s archivací a část návodu k měřícímu zařízení RAMER10 (strany 10, 12 a 24). 17. Správní orgán I. stupně vydal ve věci dne 11. 8. 2023 příkaz, proti kterému zástupce žalobce brojil dne 21. 8. 2023 odporem