20 Ad 15/2025 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:20.Ad.15.2025.39
Datum: 2025-11-27
Z rozhodnutí: II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA, advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 18 404 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.…
20 Ad 15/2025- 39 - text  9 20 Ad 15/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobkyně: MUDr. S. K. zastoupena JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA, advokátem sídlem Veleslavínova 33, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, o invalidním důchodu, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA, advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 18 404 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 21. 1. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná odňala žalobkyni od 8. 2. 2025 invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) žalobkyně již nebyla invalidní, pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojila žalobkyně námitkami, které žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 6. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím a navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 4. Žalobkyni byla diagnostikována Bechtěrevova choroba. Typicky se projevuje hlubokou bolestí v dolní části zad. Těmito bolestmi trpí i žalobkyně, často ji budí ve spánku a nutí ji k rozcvičení zad, aby došlo alespoň k dočasné úlevě. Vzhledem k progresi onemocnění a významnému zhoršení kvality života žalobkyně jí byla v roce 2022 nasazena biologická léčba. Souběžně s uvedeným onemocněním začala žalobkyně pociťovat výrazné bolesti v oblasti kyčelních kloubů, které dosahovaly nesnesitelné intenzity. Po rentgenovém vyšetření jí byla diagnostikována nekroza hlavic obou kyčelních kostí. Tato komplikace vznikla pravděpodobně v souvislosti s vrozenou dysplazií kyčelních kloubů a rovněž jako následek vysoce aktivního autoimunitního onemocnění, jímž trpí. 5. Žalobkyně v roce 2023 podstoupila totální endoprotézu obou kyčlí, poté následovala náročná rekonvalescence. Během této doby začala žalobkyně pociťovat nové bolesti, tentokrát v oblasti bederní páteře, což zkomplikovalo rehabilitace. Bolest žalobkyně pociťuje i při chůzi s berlemi. 6. Zdravotní stav žalobkyně nevykazuje žádné známky zlepšení a prognózy nejsou příznivé. V případě žalobkyně se jedná o trvale nepříznivý stav, který je neměnný a žalobkyně je schopna prostřednictvím rehabilitací a medikace toliko snižovat míru bolestí, avšak odstranit tyto bolesti nelze a bude se s nimi potýkat po celý zbytek života. 7. V posudku o invaliditě je uvedeno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně je pouze 25 %. Žalobkyně toto hodnotí vzhledem k výše uvedenému jako nesprávné, kdy má za to, že posudkový lékař nevzal do úvahy veškerá onemocnění (převážně pak Bechtěrevovu chorobu či bolestivý syndrom bederní páteře), kterými žalobkyně trpí, a které jí podstatně omezují v běžném (pracovním i osobním) životě. Vyhodnocení závěru České správy sociálního zabezpečení tak zcela nekoresponduje se skutečným stavem, možnostmi a schopnostmi žalobkyně. 8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současný zdravotní stav žalobkyně, lze mít důvodně za to, že Česká správa sociálního zabezpečení ve výše nadepsaném rozhodnutí nesprávně posoudila a rozhodla, že nebyly splněny podmínky ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění, kdy Posudek o invaliditě a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 21. 1. 2025, nevycházejí z aktuálních lékařských zpráv a taktéž spočívají na chybném posouzení věci. Žalobkyně pak namítá, že dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitoly XIII, oddíl E by měla být u žalobkyně zohledněna rovněž položka 3 – Ankylozující spondylitida, kdy míra poklesu pracovní schopnosti v % je stanovena na 10 – 75, přičemž v případě žalobkyně se jedná minimálně o položku 3d, kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 45 – 60, jelikož dle tohoto bodu se jedná o Bechtěrevovu nemoc s těžkým funkčním postižením, ztuhnutí několika úseků páteře, silně aktivní proces nebo postižení všech úseků páteře s velmi těžkým omezením pohyblivosti nebo stavy se ztuhnutím jednoho úseku páteře, omezeným rozvíjením hrudníku, fixovanou hrudní kyfózou a s funkčně významným postižením více než dvou velkých kloubů, stavy se středně těžkým omezením hybnosti, dlouhodobě aktivní proces, HAQ > 1,5, BASDAI >4,0. Žalobkyně dále namítá, že dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitoly XIII, oddíl E by měla být u žalobkyně zohledněna rovněž položka 1 – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, kdy míra poklesu pracovní schopnosti v % je stanovena na 5 – 70. Žalobkyně pak namítá, že dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitoly XV, oddíl B by měla být u žalobkyně zohledněna rovněž položka 8, Endoprotézy na dolních končetinách, endoprotézy kyčelního, kolenního, hlezenního kloubu, kdy by žalobkyni měla být přiznána položka min. 8b středně těžké poruchy (s poruchou motorických funkcí končetiny, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti v kolenním a/nebo kyčelním kloubu, se značným snížením celkové pohyblivosti, některé denní aktivity omezeny), kdy míra poklesu pracovní schopnosti v % je stanovena na 30 – 40. Z doložených lékařských zpráv je pak dle názoru žalobkyně patrno, že Česká správa sociálního zabezpečení nevycházela z úplně zjištěného skutkového stavu věci a nezohlednila veškeré okolnosti případu. 9. Žalobkyně tedy uvádí, že ČSSZ nesprávně posoudila zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnost, když dospěla k závěru, že pokles žalobkyně pracovní schopnosti je pouze 25 %. 10. Žalobkyně má za to, že skutečnost, že u žalobkyně došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %, vyplývá z přiložených lékařských zpráv. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na současný zdravotní stav žalobkyně pak dle jejího názoru není možné hodnotit její zdravotní stav tak, že se jedná o zdravotní stav, který žalobkyni neomezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, neboť má žalobkyně za to, že k nepřiznání invalidního důchodu I. stupně či II. stupně nebyly splněny objektivní důvody. III. Vyjádření žalované 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zopakovala závěry lékařky IPZS z námitkového řízení. Nově doložené odborné nálezy neobsahují nové posudkově významné skutečnosti, přesto jsou podkladem pro změnu rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ale nevedly ke změně výsledku posouzení. Lékařka dále upřesnila, že invalidní důchod není ohodnocením určitého onemocnění, ale jeho dopadu na funkci organismu a tím na schopnost výkonu odpovídajícího zaměstnání. Žalobkyně je vysokoškolsky vzdělaná, pracuje ve vystudovaném oboru, v různých ordinacích vedle pracovního úvazku posudkové lékařky. Je zřejmé, že výkon práce nezhoršuje zdravotní stav žalobkyně. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 12. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 13. Z předložených spisů krajský soud zjistil, že žalobkyně byla dle posudku OSSZ Nový Jičín ze dne 19. 1. 2023 posouzena jako invalidní ve II. stupni invalidity s platností posouzení ke dni 31. 1. 2025. 14. Lékař IPZS posoudil zdravotní stav žalobkyně a dne 13. 1. 2025 vydal posudek se závěrem, že již není invalidní v žádném stupni invalidity. Zánik invalidity byl stanoven na 13. 1. 2025. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato hodnota navýšena o 10 % a celkově činí 25 %. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékař stanovil stav po TEP obou kyčlí pro nekrózu hlavice. 15. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím invalidní důchod žalobkyni od 8. 2. 2025 odňala. Proti

Citovaná ustanovení

§ 49 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)§ 88 (582/1991 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)