20 Ad 20/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Ad 20/2024- 63 - text  8 20 Ad 20/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou, ve věci žalobce: V. K. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 3. 2024, o starobní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalované o zvýšení starobního důchodu o částku za vychované děti (dále pro zjednodušení též jen „výchovné“) podle § 34a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). 2. Žalovaná rozhodnutím ze dne 3. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí o výchovném“), zamítla žádost žalobce ze dne 28. 12. 2022 o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě pro nesplnění podmínek předpokládaných čl. II zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů („zákon č. 323/2021 Sb.“). 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí o výchovném brojil žalobce námitkami. Žalovaná rozhodnutím ze dne 8. 3. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí o výchovném“), námitky žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí o výchovném potvrdila. II. Relevantní skutková zjištění 4. Dne 15. 8. 2007 požádal žalobce o starobní důchod. Ten mu byl přiznán od 10. 10. 2007. V žádosti o starobní důchod o uznání péče o děti (výchovu dětí) nežádal. 5. Součástí spisu je i osobní list žalobce. Osobní list obsahuje pro účely starobního důchodu přehled žalobcových dob pojištění. Z osobního listu pro účely starobního důchodu žalobce jsou evidovány vyloučené dny takto: 3 vyloučené dny v roce 1986, 19 v roce 1988, 35 v roce 1989, 74 v roce 1990, 21 v roce 1991, 21 v roce 1992, 115 v roce 1994, 365 v roce 1995, 365 v roce 1996, 365 v roce 1997 a 243 v roce 1998, přičemž v letech 1994–1998 se jednalo o náhradní dobu pojištění z důvodu nezaměstnanosti. Celková doba pojištění žalobce do 10. 10. 2007 činí 45 roků a 43 dny. 6. Pro účely evidence vyloučených dnů D. K., bývalé manželky žalobce (dále jen „manželka“) obsahoval správní spis evidenční listy důchodového zabezpečení. U bývalé manželky žalobce jsou evidovány vyloučené dny (náhradní doba nebo pracovní neschopnost) takto: 335 vyloučených dnů v roce 1980, 365 v roce 1981, 243 v roce 1982, 194 v roce 1984, 365 v roce 1985, 273 v roce 1986, 43 v roce 1988, 3 v roce 1989, 33 v roce 1992, 7 v roce 1993. Evidenční listy byly pouze pro roky 1978-1995 (dcera K. nabyla zletilosti v roce X). 7. Dne 28. 12. 2022 požádal žalobce u Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné („OSSZ Karviná“) o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě, K. M., roz. K. Součástí žádosti o výchovné je i čestné prohlášení žadatele o výchově dítěte (kolonka D). Žalobce takto prohlásil, že o dítě osobně a v největším rozsahu pečoval od narození do zletilosti. V doplňujících informacích (kolonka G) žalobce uvedl, že dceru i syna vychovávali s manželkou společně do konce roku 1993. Manželka poté se synem opustila společnou domácnost a v roce 1994 mu byla dcera svěřena do péče. 8. Ze správního spisu vyplývá, že žádost o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě, K. M., podala i manželka žalobce. Správní orgány proto k vyřešení otázky, kdo pečoval o K. M. v největším rozsahu, zahájily sporné řízení. OSSZ Karviná rozhodnutím ze dne 16. 5. 2023, č. j. 470 925 177, sp. zn. DP/VYCH/1/23 (dále jen „rozhodnutí o sporu“), stanovila, že o K. M. pečovala v největším rozsahu její matka. V daném případě byla rozhodná doba pro určení od X (narození dcery) do 30. 12. 1993 (opuštění společné domácnosti matkou). OSSZ Karviná v rozhodnutí o sporu uvedla, že se zabývala veškerými předloženými doklady. Z důvodu nesouladu nepřihlédla k čestným prohlášením předloženým žalobcem, namísto nich využila jiné důkazní prostředky. Pokud jde o dopad péče na kariéru, bylo prokázáno, že bývalá manželka žalobce vykazuje cca 2,5 roku náhradních dob, které odpovídají čerpání mateřské dovolené. Péče o dítě neměla mimo čerpání mateřské dovolené zásadní negativní dopad na příjmy ani jednoho z účastníků řízení. Byť od konce roku 1993 pečoval o dceru pouze žalobce, OSSZ Karviná nezjistila (mimo čerpání mateřské dovolené) žádné zásadní okolnosti, které by negativně ovlivnily výši starobních důchodů jednotlivých účastníků řízení. 9. Proti rozhodnutí o sporu podal žalobce odvolání. Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 7. 2023, č. j. 48000/016288/23/020/M7, sp. zn. 152/2023 (dále jen „rozhodnutí o odvolání ve věci sporu“), odvolání zamítla a rozhodnutí o sporu potvrdila. Rozhodnutí o odvolání ve věci sporu nabylo právní moci dne 25. 7. 2023. 10. Proti rozhodnutí o odvolání ve věci sporu brojil žalobce dne 27. 5. 2024 žalobou. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 5. 2025, č. j. 20 Ad 8/2025-8, žalobu odmítl pro opožděnost. Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 21. 5. 2025. 11. Poté, co byla vyřešena sporná otázka, tedy kdo pečoval o K. M. v největším rozsahu, rozhodovala žalovaná o žádosti žalobce ze dne 28. 12. 2022 o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě. Prvostupňovým rozhodnutím o výchovném ze dne 3. 10. 2023 žádost žalobce o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě zamítla s tím, že nezajišťoval výchovu dítěte (K. M.) v největším rozsahu. Tu zajišťovala jiná osoba, což vyplývá z rozhodnutí o sporu ze dne 16. 5. 2023. 12. Proti prvostupňovému rozhodnutí o výchovném brojil žalobce námitkami. Námitky žalobce žalovaná napadeným rozhodnutím o výchovném zamítla a prvostupňové rozhodnutí o výchovném potvrdila. V napadeném rozhodnutí o výchovném shrnula právní úpravu a smysl výchovného a ztotožnila se se závěry prvostupňového rozhodnutí o výchovném. III. Žaloba 13. Žalobce žalobou ze dne 13. 5. 2024 brojil proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2023, č. j. VYCH-VZ-3.10.2023-ČSSZ/470 925 177, tedy proti prvostupňovému rozhodnutí o výchovném. 14. Žalobce považoval rozhodnutí za zavádějící, neboť o dceru K. pečovali s manželkou společně do jejích 13 let, a po rozchodu mu dcera byla v roce 1994 svěřena do péče. Staral se o ni až do dospělosti, a i poté ji dále podporoval. Uvedl, že jeho dcera poslala ČSSZ dobrozdání, že se o ni po rozchodu staral výhradně žalobce, avšak žalovaná toto nevzala v potaz. IV. Vyjádření žalované 15. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vysvětlila smysl tzv. výchovného. Uvedla, že prvotním důvodem pro zavedení výchovného bylo zmírnění statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem mezi ženami a muži a jednou z příčin tohoto rozdílu jsou výkyvy v kariérách žen. Je důležité brát v úvahu, že nepřetržité zaměstnání a vyšší výdělky se samy o sobě pozitivně projeví na výši důchodu – nedochází totiž ke snížení důchodu a není tedy dán důvod pro kompenzaci prostřednictvím výchovného. Z hlediska účelu výchovného je třeba považovat za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, tu z pečujících osob, v jejíž kariéře se ve větším měřítku projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby. Zdůraznila, že právě předškolní věk dítěte a první roky povinné školní docházky jsou obdobími, kdy má výchova dítěte nejvýznamnější dopad na pracovní kariéru rodiče. 16. Žalovaná uvedla, že o uznání výchovy pro muže lze uvažovat zejména v případech, kdy péče matky skončila z jakýchkoliv důvodů ve velmi nízkém věku dítěte nebo kdy dítě bylo ve velmi nízkém věku svěřeno do výchovy otce. 17. Žalovaná odkázala na rozhodnutí o odvolání ve věci sporu, kterým zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí o sporu žalobce a jeho bývalé manželky. Podle výroku rozhodnutí o sporu pečovala o K. M. v největším rozsahu právě bývalá manželka žalobce. OSSZ v Karviné vycházela z jednotlivých vyjádření, z čestného prohlášení dcery žalobce, z rozhodnutí o rozvodu a péči o nezletilé, kde bylo konstatováno, že od 30. 12. 1993 začal o dceru K. výhradně pečovat žalobce. Dceři tehdy bylo 13 let. Z této zásadní informace žalovaná vycházela při posuzování uznání doby péče v největším rozsahu, přičemž tuto zásadní informaci žalovaný nezpochybnil. 18. Žalovaná navrhla, aby krajský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou. V. Jednání soudu 19. Jednání soudu se uskutečnilo dne 5. 6. 2025. Jednání se účastnil žalobce, žalovaná se podáním ze dne 14. 5. 2025 z jednání řádně omluvila. Soud jednal v její nepřítomnosti. 20. Žalobce měl za to, že mu náleží výchovné za dceru K. M. O dceru se do jejích 13 let starali s manželkou společně, ona si však zvyšovala vzdělání a měla pevnou pracovní dobu. Žalobce tak dceru vyzvedával ze školky a školy, vodil ji k lékařům. Manželka získala dobré zaměstnání, následně opustila se synem společnou domácnost. O dceru od jejích 13 let pečoval žalobce, dcera mu byla svěřena do péče, podporoval ji i běhe