20 Ad 36/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Ad 36/2024- 40 - text  7 20 Ad 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobkyně: O.B. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2024, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 2. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) žalobkyně není invalidní. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí brojila námitkami, neboť s jeho závěry nesouhlasila. Žalovaná rozhodnutím ze dne 30. 7. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobou ze dne 6. 9. 2024 žalobkyně brojila proti prvostupňovému rozhodnutí, kterým jí byla zamítnuta žádost o invalidní důchod. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění namítala, že již sedm let trpí nepřetržitými bolestmi, které ji omezují v denních činnostech (chůze, sezení, ležení). Je nervózní a nesoustředěná, má problém vykonávat běžné úkony. Často je odkázaná na pomoc manžela. 4. Žalobkyně v žalobě brojila proti prvostupňovému rozhodnutí. Z judikatury správních soudů vyplývá, že „pokud žalobce podá žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu, a pouze nesprávně označí jakožto žalovaného správní orgán prvního stupně a jako napadené rozhodnutí právě rozhodnutí vydané v prvním stupni, je krajský soud povinen o takovém návrhu rozhodnout meritorně s tím, že v souladu s § 69 s. ř. s. jedná jako s žalovaným právě s odvolacím orgánem. Přezkoumává tudíž v prvé řadě odvolací rozhodnutí, které tvoří s rozhodnutím vydaným v prvním stupni jeden celek“ (rozsudek Nejvyšího správního soudu ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009–48). Žalobkyně tak fakticky brojila proti napadenému rozhodnutí a krajský soud z této skutečnosti vycházel. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 11. 2024 nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a na posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 1. 7. 2024. Následně vysvětlila, proč považuje vypracované posudky za objektivní. Ve věci navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 6. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 7. Dne 28. 2. 2024 žalobkyně podala žádost o invalidní důchod. 8. Lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) posoudil zdravotní stav žalobkyně a vydal dne 25. 4. 2024 posudek se závěrem, že žalobkyně není invalidní. Pokles pracovní schopnosti hodnotil dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), ve výši 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil procentní hodnotu o 10 %, celkově tak pokles pracovní schopnosti žalobkyně stanovil na 30 %. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékař určil chronický iritační oboustranný lumboischiadický syndrom v dermatomu L4/5 po kolena, bez jasné radiokulopatie, bez známek parézy či paraparézy DKK. 9. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítla. 10. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila dne 27. 5. 2024 námitkami, ve kterých uvedla, že jí bolesti brání při běžných činnostech. 11. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat IPZS nový posudek o invaliditě ze dne 1. 7. 2024. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je iritační oboustranný luboischiadický syndrom. Postižení zařadil do kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zvýšil lékař tuto hodnotu o 10 % na celkových 30 %. Lékař hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně shodně s lékařem IPZS v posudku ze dne 25. 4. 2024. Posudkový lékař uvedl, že mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. V námitkách či v průběhu řízení o námitkách nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem připojeným k námitce anebo uplatněným v průběhu řízení o námitkách. Dále posudkový lékař k námitkám uvedl, že subjektivní potíže posuzované nejsou hodnotícím kritériem a objektivní nález invaliditě neodpovídá. Zásadní změnu zdravotního stavu lze řešit novou žádostí o invalidní důchod. 12. Na základě posudku o invaliditě ze dne 1. 7. 2024 vydala žalovaná dne 30. 7. 2024 žalobou napadené rozhodnutí, proti kterému žalobkyně brojí žalobou. 13. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala dne 6. 2. 2025 ve složení předsedy komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti neurologie a tajemnice. Žalobkyně byla na jednání přítomna. 14. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci ČSSZ, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a také námitky žalobkyně uplatněné v žalobě. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobkyně. Na straně 3-4 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení. 15. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu LIS (lumboischiatický syndrom, pozn. soudu) billat s propagací do dermatomu L4/5 – po kolena, bez jasné radikulopatie, bez zn. paresy či paraparezy, chron. lumbalgie. Nález odpovídá středně těžkému postižení, ale etiologie tohoto stavu není neurologická a není ani na podkladě degenerativních změn, je na podkladě svalové dysbalance, hypotomie kolem páteřových svalů a vysokého BMI. Posudková komise uvedla, že v námitkách nebo v průběhu řízení o námitkách nabylo nabídnuto nezjištění některé skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho důsledků, ve významné pro posudkový závěr ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem připojeném k námitce. Subjektivní potíže nejsou hodnotícím kritériem. 16. PK MPSV přezkoumala posudkové závěry lékaře v prvním stupni řízení a v námitkovém řízení a vyjádřila s nimi souhlas. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně prvoinstančních posudkových závěrů. 17. Posudková komise po prostudování doložené spisové a zdravotní dokumentace hodnotila stav žalobkyně dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a uzavřela, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně PK MPSV stanovila na horní hranici procentního rozpětí, tedy na 20 %, zvýšila ji o dalších (maximálně možných) 10 %, tedy na celkových 30 %. 18. S posudkem PK MPSV žalobkyně nesouhlasila. V. Jednání soudu 19. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 15. 5. 2025. Jednání se účastnila žalobkyně, žalovaná se řádně omluvila podáním ze dne 7. 5. 2025, soud jednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně setrvala na svých tvrzením uvedených v žalobě a dalších podáních a měla za to, že by jí měla být přiznána invalidita. Soudu vyložila své zdravotní problémy a s nimi související nemožnost najít práci. Soud seznámil žalobkyni s podstatným obsahem správních spisů a provedl k důkazu posudek PK MPSV ze dne 6. 2. 2025. Žádné další důkazy žalobkyně nenavrhovala. Poté krajský soud dal žalobky