20 Az 25/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 25/2025- 25 - text  9 20 Az 25/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: R. P. st. přísl. Ukrajina toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 21 Vyšní Lhoty, zastoupený Mgr. Tomášem Císařem, advokátem sídlem Vyšehradská 415/9, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 13. 8. 2025, č. j. OAM-612/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze 13. 8. 2025, č. j. OAM-612/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč k rukám Mgr. Tomáše Císaře, advokáta, sídlem Vyšehradská 415/9, 128 00 Praha 2, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o nepropuštění ze zařízení pro zajištění cizinců ze dne 13. 8. 2025, č. j. OAM-612/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 16. 9. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které zejména namítal, že nebyly splněny podmínky pro to, aby byl žalobce zajištěn. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy rozhodnutím ze dne 23. 5. 2025, č. j. KRPA-167020-11/ČJ-2025-000022-ZZC, podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žalobce zajistilo za účelem správního vyhoštění. 3. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 6. 2025, č. j. 21 A 24/2025-25, shora uvedené rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění zrušil. 4. Žalobce dne 30. 5. 2025 požádal o udělení mezinárodní ochrany. 5. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 3. 6. 2025, č. j. OAM-612/BA-BA07-BA03-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a rozhodl, že ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 16. 9. 2025. 6. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 30. 6. 2025 žalobce uvedl, že má na území České republiky přítelkyni, se kterou žije a zajistí mu ubytování. Na Ukrajinu se nemůže vrátit kvůli válce. 7. Součástí správního spisu je žádost žalobce o propuštění ze zajištění – opětovné posouzení důvodů zajištění dle § 46a odst. 10 zákona o azylu ze dne 1. 8. 2025. V ní mimo jiné namítal, že žalovaný není oprávněn žalobce zajistit z důvodu, že mu jako občanovi Ukrajiny není možné uložit správní vyhoštění. Občanům Ukrajiny bez nároku na dočasnou ochranu bývá udělováno alespoň vízum za účelem strpění pobytu. Situace na Ukrajině představuje překážku vycestování. K žádosti žalobce přiložil Doklad (potvrzení) o zajištění ubytování P. S. (vlastník bytu na uvedené adrese) a dále vyjádření jeho přítelkyně s ověřovací doložkou pro legalizaci a záruku důvěryhodné osoby (přítelkyně). V záruce důvěryhodné osoby přítelkyně žalobce uvedla, že v České republice pobývá v režimu dočasné ochrany. Uvedla, že se zavazuje zajistit žalobci ubytování a hradit jeho životní náklady v průběhu jeho řízení o mezinárodní ochranu. Dále se zavázala ke kontrole korespondence žalobce a zajištění jeho účasti na úkonech správního řízení. Ve vyjádření pak uvedla, že žijí ve společné domácnosti a chtějí založit rodinu. Nepřítomnost žalobce má na ni negativní dopad. 8. Dne 13. 8. 2025 žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 16. 9. 2025. III. Žaloba 9. Žalobce namítal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zajištění, napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje řádné odůvodnění ani výrok. Napadené rozhodnutí nereaguje na žádost a návrhy žalobce, jeho situaci paušalizuje, není dostatečně individualizované. 10. Žalobce poukázal na to, že zajištění je možné použít až v krajním případě, kdy není možné užití mírnějšího prostředku; to musí být řádně odůvodněno. V případě uplatnění zajištění má žalovaný povinnost zkoumat, zda je takový postup skutečně nezbytný (v případě žádosti o propuštění, zda důvody trvají), a že by případné užití mírnějšího opatření nesplnilo účel. Žalovaný jednal v rozporu s tímto postupem. 11. Žalobce uvedl, že je občanem Ukrajiny (Doněcká oblast), kde probíhá ozbrojený konflikt a poukázal na nemožnost vycestovat do vlasti. K tomu odkázal i na souvztažná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, která tento závěr potvrzují. Nejvyšší správní soud konstantně zohledňuje bezpečnostní situaci na Ukrajině. Tato situace představuje v současné době překážku vycestování ukrajinských státních příslušníků na Ukrajinu, a to dokonce i v případech, kdy jim bylo uloženo správní vyhoštění. 12. Žalobce dodal, že má na území České republiky přítelkyni, která v České republice pobývá zcela legálně v režimu dočasné ochrany. Ta svojí vlastnoručně podepsanou zárukou slíbila žalovanému, že zajistí účastníku v případě propuštění ze zajištění ubytování, plné materiální a finanční zabezpečení, kdy její příjem je dostatečně vysoký k tomuto účelu, stejně tak zajistí kontrolu případné korespondence žalobce se správním orgánem a jeho účast u jakéhokoliv úkonu před správním orgánem. Rovněž by žalobcova přítelkyně oznamovala žalovanému případnou delší nepřítomnost žalobce na uvedené adrese, tak, aby žalovaný měl o pohybu žalobce jasné informace. Sám žalobce navrhl ve své žádosti, že se podrobí jakékoliv formě dohledu a dozoru žalovaného a bude se (například) hlásit na místně příslušné služebně Policie České republiky, Odboru cizinecké policie. K naplnění účelu této žádosti navrhl rovněž i stanovení tohoto dohledu, resp. zvláštního opatření. Ke své evidenci v SIS žalobce dodává, že si je vědom svého trestného jednání, na základě kterého byl do systému v důsledku zaevidován. Jednání, které pak vedlo k zajištění, lituje a velmi se státu omlouvá. Za své jednání byl odsouzen a svůj trest si vykonal a je dostatečně poučen a do budoucna se bude podobnému jednání jednoznačně (koneckonců i v tomto případě se jednalo pouze o ojedinělé vybočení z jinak řádného způsobu života) vyhýbat. 13. Výše uvedené skutečnosti napadené rozhodnutí zcela pomíjí. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je podloženo pouhými spekulacemi žalovaného. Žalobce má za to, že není dána obava, že by se měl pokusit o jakékoliv další protiprávní jednání. 14. Žalobce uzavřel, že žalovaný řádně neodůvodnil, proč neuložil navrhované zvláštní opatření a nepřijal navržené záruky, nezabýval se otázkou přiměřenosti a proporcionality při posuzování nutnosti užití zajištění, rodinným životem žalobce, ani jeho situací v souvislosti s tvrzeným azylovým důvodem, jako novou skutečností, byť je mu vše ze spisu (i žádosti o propuštění) známo. 15. Z uvedených důvodů proto žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se v žalobě namítaných pochybení nedopustil a že si pro rozhodnutí ve věci opatřil potřebné podklady. Poukázal na skutečnost, že žalovaný nijak nebrojil proti rozhodnutí o zajištění ze dne 3. 6. 2025. 17. Žalobcem uvedené důvody nelze podřadit důvodům, které by umožňovaly jeho propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců. Co se týče výtek jmenovaného vůči proveditelnosti správního vyhoštění na území Ukrajiny, správní orgán k tomuto uvádí, že správní vyhoštění není předmětem tohoto řízení. Jmenovaný pak nyní neuvedl žádné nové skutečnosti, které by správní orgán vedly ke změně jeho původního rozhodnutí, a proto žalovaný na toto své původní rozhodnutí plně odkazuje. 18. Pokud jde o doložení dokladu o ubytování a konstatování jeho přítelkyně, žalovaný uvádí, že tyto skutečnosti nemohou původní závěr žalovaného nikterak zvrátit. Dle správního orgánu potvrzení o ubytování nelze samo o sobě, s ohledem na pobytovou historii žalobce a nerespektování právních předpisů, shledat jako záruku toho, že by se na dané adrese zdržoval a poskytoval žalovanému potřebnou součinnost. K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu. 19. Žalovaný měl za to, že postupoval v souladu s právními předpisy, proto navrhoval, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci soudem 20. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 46a odst. 8 zákona o azylu). 21. S oh