20 Az 26/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 26/2025- 26 - text  6 20 Az 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: A. D. L., st. přísl. Vietnamská socialistická republika naposledy pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 21 Vyšní Lhoty, zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PZ-2025, se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta, se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o nepropuštění ze zařízení pro zajištění cizinců ze dne 19. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 28. 10. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které zejména namítal, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje rozhodnutím ze dne 5. 5. 2025, č. j. KRPP-65756-7/ČJ-2025-030022, podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žalobce zajistilo za účelem správního vyhoštění. 3. Žalobce dne 7. 5. 2025 požádal o udělení mezinárodní ochrany. 4. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 12. 5. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-BA03-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a rozhodl, že ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 24. 8. 2025. 5. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 5. 6. 2025 žalobce uvedl, že má kamaráda v Klatovech (pan N.), který mu v případě propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců poskytne bezplatné ubytování, finančně ho podpoří a poskytne práci. K dotazu žalovaného žalobce objasnil, že bratranec žalobce si vzal sestru pana N., ve Vietnamu se tak jedná o rodinu. 6. Rozhodnutím ze dne 1. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-HA15-2025, žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, §14, § 14a a § 14b zákona o azylu neuděluje. 7. Součástí správního spisu je žádost žalobce o propuštění ze zajištění – opětovné posouzení důvodů zajištění dle § 46a odst. 10 zákona o azylu ze dne 5. 8. 2025. Žalovaný vydal rozhodnutí ze dne 7. 8. 2025, č. j. OAM-526/BA-BA07-VL15-PŘZ-2025, jímž o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 24. 8. 2025. Proti rozhodnutí ze dne 7. 8. 2025 brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který rozhodnutím ze dne 27. 8. 2025, č. j. 20 Az 22/2025-16, rozhodnutí ze dne 7. 8. 2025 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 8. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o prodloužení zajištění žalobce dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona, a to do 28. 10. 2025. Žalovaný uvedl, že žalobce není osobou vyloučenou z aplikace § 46a odst. 1 zákona o azylu, neboť se nejedná o zranitelnou osobu ve smyslu zákona o azylu. Ani v průběhu výše uvedených řízení nesdělil nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že se řadí mezi zranitelné osoby. V případě žalobce nelze přistoupit ani k uložení zvláštního opatření dle § 47 zákona o azylu. Žalobce nemá v České republice žádné rodinné vazby, stále nemá uspokojivou finanční situaci a žádnou platnou kontaktní adresu, která by mohla být přijata jako záruka toho, že se na ní dotyčný bude zdržovat a že bude poskytovat potřebnou součinnost. Žalovaný se dále zabýval délkou doby, na kterou bude zajištění žalobce prodlouženo, přičemž vzal v úvahu možnost podání žaloby proti rozhodnutí o mezinárodní ochraně a její následné přednostní vyřízení. Celková lhůta pro prodloužení zajištění je v současné době 60 + 5 dní, celkem 65 dnů. III. Žaloba 9. Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Namítl, že nebyly splněny podmínky pro zajištění dle § 46 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých došel k závěru, že žalobci vyhoštění, vydání nebo předání hrozí. Žalovaný neuvádí ani žádné konkrétní důvody zajištění žalobce, pouze bez dalšího odkazuje na své předchozí rozhodnutí. 10. Žalobce dále nesouhlasil se závěrem žalovaného o neudělení zvláštního opatření. Žalobce totiž již 25. 6. 2025 podal žádost o propuštění ze zajištění, ve kterém předložil doklad o zajištění ubytování a prohlášení od rodinného příslušníka, u kterého má v plánu bydlet. Shodnou žádost o propuštění podal i dne 25. 8. 2025. Všechny podklady tedy měl žalovaný v době, kdy vydal napadené rozhodnutí, a přesto k nim nepřihlédl. Namísto toho tvrdí, že žalobce nemá uspokojivou finanční situaci ani kontaktní adresu. Odůvodnění napadeného rozhodnutí neobsahuje žádné úvahy, ze kterých by bylo zřejmé, jak se žalovaný vypořádal s tím, že žalobce má na území České republiky rodinného příslušníka, který mu poskytne bezplatné ubytování a plně ho finančně zabezpečí, včetně prostředků na případné dojíždění na pracoviště žalovaného. Žalovaný se tak nevypořádal s možností uložení zvláštního opatření. 11. Na závěr namítl uložení zajištění na základě toho, že by v budoucnu mohl podat žalobu ve věci mezinárodní ochrany. Nezákonný a nepřezkoumatelný je rovněž způsob stanovení délky doby, na kterou bylo zajištění prodlouženo 12. Žalobce z výše uvedených důvodů navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že krajský soud již rozhodl ve prospěch žalobce rozsudkem sp. zn. 20 Az 22/2025, a žalobce byl ze zařízení pro zajištění cizinců propuštěn. Proto navrhl, aby krajský soud řízení zastavil. V. Posouzení věci soudem 14. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 46a odst. 8 zákona o azylu). 15. S ohledem na skutečnost, že žádný z účastníků nepožádal o nařízení jednání a soud nepovažoval nařízení jednání za nezbytné, rozhodl o žalobě bez jednání (§ 46a odst. 8 zákona o azylu). 16. Krajský soud se nejprve zabýval rozsahem přezkumu žaloby. Postupoval v souladu s požadavky rozsudku Soudního dvora EU ze dne 8. 11. 2022 o předběžné otázce ve spojených věcech C704/20 a C-39/21, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid. Z něho je nutno dovozovat, že správní soud je povinen při přezkumu rozhodnutí o zajištění cizince přihlížet i k vadám a nezákonnostem rozhodnutí, které zjistí sám, bez ohledu na námitky uplatněné žalobcem. V řízení o přezkumu rozhodnutí o zajištění cizince se proto s ohledem na specifika institutu zajištění neuplatní pravidlo soudního přezkumu v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a správní soud je oprávněn, resp. povinen identifikovat případné další nezákonnosti zajištění (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2022, č. j. 34 Az 36/2022-32, č. 4439/2022 Sb. NSS). Tyto závěry lze vztáhnout na rozhodnutí o propuštění ze zařízení podle § 46a zákona o azylu, v uvedených intencích tak krajský soud přistoupil k posouzení zákonnosti rozhodnutí o nevyhovění žádosti o propuštění ze zařízení. 17. Žaloba je důvodná. 18. Podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. 19. Podle § 46a odst. 5 zákona o azylu ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 180 dnů. V nyní posuzované věci žalovaný napadeným rozhodnutím prodloužil zajištění žalobce podle § 46a od