20 Az 33/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 33/2025- 24 - text  8 20 Az 33/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: V. T. N. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika t. č. pobytem Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 234, 739 21 zastoupený Mgr. Petrem Škopkem, advokátem sídlem Dukelských hrdinů 59/II, 269 01 Rakovník proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2025, č. j. OAM-601/BA-BA07-VL15-PZ-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o prodloužení doby trvání zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 9. 9. 2025, č. j. OAM-601/BA-BA07-VL15-PZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu prodloužil dobu zajištění do 2. 11. 2025 Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 22. 5. 2025 provedla hlídka Policie České republiky, Odbor cizinecké policie, pobytovou kontrolu žalobce. Žalobce byl vyzván k prokázání totožnosti, žalobce však nepředložil žádný doklad totožnosti, pouze ukázal plnou moc, na níž se nacházely žalobcovy nacionále, které považuje za své vlastní, adresa pobytu X. Police České republiky, Krajské ředitelství policie Hlavního města Prahy (dále jen „krajské ředitelství“) rozhodnutím ze dne 22. 5. 2025, č. j. KRPA-165871-13/ČJ-2025-000022-ZSV, rozhodlo tak, že se podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žalobce zajišťuje za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění cizince byla stanovena podle § 124 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody. 3. Součástí správního spisu je protokol o výslechu účastníka správního řízení ze dne 22. 5. 2025, č. j. KRPA-165871-10/ČJ-2025-000022-ZSV. Do něj žalobce uvedl, že cestovní doklad ztratil na cestě z Rumunska do České republiky. V okamžiku, kdy jej kontrolovala hlídka policie, byl ve vozidle taxi, chtěl jet do Brna a v Zastávce požádat o azyl. Sdělil, že nemá přesnou adresu, bydlí na různých místech. Teď bydlí v místě, kde pracoval. Adresu vůbec nezná. Ani město. Do Prahy přijel ráno, v Praze nebydlí. Jelikož měl v plánu odjet do Brna a požádat tam o azyl, tak mu někdo potom dá adresu, aby tam mohl bydlet kvůli azylu, ale nic nemá dojednáno. K dotazu policie zopakoval, že nemá žádnou adresu, bydlel na různých místech. 4. Žalobce dne 27. 5. 2025 požádal o udělení mezinárodní ochrany. 5. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 30. 5. 2025, č. j. OAM-601/BA-BA07-BA03-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a podle § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 13. 9. 2025. 6. Žalobce dne 3. 6. 2025 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Sdělil, že opustil Vietnam v roce 2021, letěl z vlasti do Rumunska, kde pracoval do března 2025. Následně se přesunul do České republiky. Nikde jinde kromě České republiky o azyl nežádal. Ve Vietnamu má dluhy, jeho věřitelé mu vyhrožovali, proto utekl do Rumunska. 7. Následně byl žalobce předvolán k pohovoru ve věci mezinárodní ochrany. Pohovor se uskutečnil dne 26. 6. 2025. Žalobce sdělil, že Vietnam opustil v roce 2021 na základě svého pasu a rumunského víza. Ve Vietnamu má dluh, jeho život je ohrožen věřiteli. V Rumunsku o azyl nepožádal, jelikož chtěl pracovat a splácet dluh. V Rumunsku pracoval na stavbách. O azyl v České republice chtěl požádat v Zastávce, ale při cestě na toto místo jej kontrolovala policie a zajistila jej. V České republice chodil na brigády, aby si vydělal na živobytí. V Evropské unii nemá žalobce žádné rodinné příslušníky. 8. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl, že je žalobce podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců a podle § 46a odst. 5 zákona o azylu prodloužil dobu zajištění do 2. 11. 2025. 9. Z úřední činnosti je krajskému soudu známo, že žalobce dne 29. 8. 2025 podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2025, č. j. OAM-601/BA-BA07-HA15-2025, jímž žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu. III. Žaloba 10. Žalobce měl za to, že žalovaný náležitě nezjistil skutkový stav a dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce pobýval na území České republiky nelegálně a pokud by nebyl zadržen policií, zjevně by v nelegálním pobytu na území České republiky pokračoval. S tímto tvrzením žalobce nesouhlasil. Žalobce udělil plnou moc svému zástupci dne 21. 5. 2025, tato plná moc obsahovala zmocnění k zastupování ve věci udělení mezinárodní ochrany. Žalobce byl policií zadržen na cestě do Zastávky, kde chtěl podat žádost o mezinárodní ochranu. 11. Pro žalovaného bylo podstatné, že žalobce pracoval na stavbách a nerespektoval pravidla upravující zaměstnávání cizinců v České republice. K tomu žalobce sdělil, že pokud by byl propuštěn ze zajištění, má přislíbenou materiální pomoc od Vietnamské komunity, nebyl by proto nucen nelegálně pracovat. 12. Žalobce nežádal o mezinárodní ochranu dříve, jelikož o této možnosti nevěděl. Ve Vietnamu mu hrozí nebezpečí, a to od jeho věřitelů. K tomu žalobce sdělil, že po propuštění ze zajištění by se nacházel na adrese X, jež vyplývá z potvrzení o zajištění ubytování, které je přílohou žaloby. Současně má žalobce svého advokáta, který přijímá písemnosti, které se jej týkají. V případě žalobce nehrozí, že by se po propuštění ze zajištění stal nedostupným pro případný výkon rozhodnutí o vyhoštění. Žalobce při svém zadržení spolupracoval s policií a učinil by tak i s žalovaným. 13. Žalobce chce v České republice setrvat do doby skončení všech řízení souvisejících s jeho žádostí o mezinárodní ochranu. Pokud by soud jeho žalobě vyhověl a žalobce byl nucen ještě před rozhodnutím soudu vycestovat z České republiky, jeho návrat z vlasti zpět by byl obtížný. 14. Žalobce zdůraznil, že se podáním žádosti o mezinárodní ochranu nevyhýbal vyhoštění, ale měl obavy o svůj život ze strany věřitelů. Žalovaný tak neměl rozhodovat podle § 46 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. 15. Nakonec žalobce brojil proti tomu, že mu žalovaný neuložil zvláštní opatření podle § 47 zákona o azylu. Žalobce má pro případ propuštění ze zajištění přislíbenou materiální pomoc od vietnamské komunity, v současnosti má kontaktní adresu a je zastoupen advokátem. 16. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. IV. Vyjádření žalovaného 17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, z jakých podkladů žalovaný vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakým závěrům jej tyto úvahy vedly. Žalovaný popsal skutkový stav a též zdůvodnil, z jakých konkrétních a individualizovaných důvodů shledal naplnění podmínek pro zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců, respektive k prodloužení zajištění. 18. Žalovaný v napadeném rozhodnutí opětovně posoudil, zda je potřeba žalobce ponechat v zařízení pro zajištění cizinců. Shledal, že ano. Žalobce na území České republiky pobýval nelegálně bez jakéhokoliv povolení k pobytu. Pokud by ho nezadržela hlídka a nezjistila tuto skutečnost, zjevně by ve svém nelegálním pobytu pokračoval, přestože tvrdil, že v den, kdy ho kontrolovala hlídka, chtěl údajně jet požádat o udělení mezinárodní ochrany do Zastávky u Brna. Nedisponuje cestovním dokladem, přiznal, že pracuje na stavbách na různých místech. Žalobce kromě nelegálního pobytu rovněž vykonával nelegální pracovní aktivity, tedy nerespektoval kromě pobytových pravidel ani pravidla upravující otázku zaměstnanosti cizinců na území České republiky. Žalobce před zajištěním nikdy nežádal o mezinárodní ochranu, a to nejen v České republice, ale ani v Rumunsku, kde pobýval již od roku 2021, přestože ani v tom mu objektivně nic nebránilo. Žalobce neuvedl žádné objektivní překážky jeho vycestování do vlasti ve vztahu ke státním orgánům nebo bezpečnostním složkám země jeho původu, pouze sdělil, že mu hrozí nebezpečí od věřitele. Žalobce nemá nikde nahlášenou adresu, v současné době bydlí v místě, kde pracoval, ale adresu, ani město nezná. Na území České republiky tedy není kontaktní, není možné mu kamkoliv cokoliv doručovat nebo ověřit jeho adresu. Žalobce nemá na území České republiky žádné rodinné ani jiné vazby, matka a šest sourozenců žijí ve Vietnamu, nemá tedy žádnou motivaci zde zůstávat pro potřeby řízení o udělení mezinárodní ochrany.