9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

22 A 4/2025- 58 - text  4 22 A 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: Ing. Mgr. V. J. zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem nám. Republiky 679/5, 756 01 Opava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava za účasti: 1) ČEZ Distribuce, a. s. sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín 2 2) CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 3) Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. sídlem 28. října 1235/169, 709 00 Ostrava 4) Ing. D. S. o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č. j. MSK 142338/2024, ve věci umístění záměru takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku (dále jen „stavební úřad“) ze dne 19. 8. 2024, sp. zn. MMMF_S 11875/2024/OÚRaSŘ/Šeb, jímž bylo rozhodnuto o umístění záměru „S., č. parc. X, NNv, NNk“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC a XD v katastrálním území X. 2. Žalobce (vlastník pozemků parc. č. XA a XD v katastrálním území X) v žalobě namítl 1) nedostatečné vypořádání svých námitek. Ve správním řízení namítal možné poškození melioračního potrubí na jeho pozemcích, což by mohlo vést k podmáčení pozemků. Doložil výkres-řez parcelou a e-mailovou korespondenci s panem S., který sám přiznal existenci potrubí. Správní orgány však tyto důkazy vůbec nezmínily. Podle žalobce nelze jen odkázat na odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci, stavební úřad si měl ověřit situaci na místě samém, případně obstarat další důkaz ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností. Dále žalobce namítl 2) nesprávný procesní postup žalovaného. Žalobce v odvolání namítal, že stavební úřad neprovedl ústní jednání nebo ohledání na místě samém, žalovaný to nesprávně vyhodnotil jako návrh na provedení nových důkazů. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že stavební úřad zjistil dostatečně skutkový stav pro posouzení věci, ústní jednání nebylo nezbytné. Pokud jde o odvodňovací potrubí, které se podle žalobcova tvrzení nachází v místě stavby, žalovaný poukázal na podmínky stanovené stavebním úřadem v rozhodnutí, zejména na podmínky č. 4, 5 a 8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Žalobce ve vyjádření ze dne 3. 6. 2025 popisoval aktuální situaci na místě svých pozemků včetně kamerové kontroly meliorace, která k jeho objednávce proběhla v květnu 2025. 5. Stavebník (osoba zúčastněná na řízení 1) ve vyjádření poukázal zejména na podmínku č. 5 rozhodnutí stavebního úřadu a také na projektovou dokumentaci, která počítá s tím, že stavba bude realizována ručním výkopem. Stavebník jakožto provozovatel distribuční soustavy v elektroenergetice má zákonnou povinnost předcházet škodám na majetku třetích osob. Stavebník navrhl zamítnutí žaloby. 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce v námitkách ze dne 24. 6. 2024 navrhoval odlišné vedení přípojky a tvrdil, že nad rámec známého vodovodu a elektropřípojek se na jeho pozemku parc. č. XD nachází dále „zatrubněný rygol (betonová trouba)“ a „středem cesty jde (podle mě) odvod vody z meliorační jímky. Je také možné (předpokládám), že na tuto melioraci v dávné minulosti připojili dešťový svod…Tyto sítě nejsou nijak v projektové dokumentaci zakresleny…“. Žalobce vyjádřil obavy z poškození meliorace tím, že zemní a stavební práce nebudou provedeny řádně a zodpovědně. Žalobce připojil „situaci pozemků a sítí“ (kterou sám vytvořil, jak uvádí), „řez parcelou XD“ a e-mailovou korespondenci žalobce s panem S. (vlastníkem pozemku parc. č. XB, pro něhož se umisťuje přípojka – pozn. soudu). D. S. v korespondenci uvedl, že „ví o té kanalizaci“, protože jeho pozemek je podél plotu neobvykle podmáčený. Stavební úřad vydal rozhodnutí dne 19. 8. 2024. Rozhodnutí obsahuje mj. podmínku č. 2, podle níž bude stavba provedena podle ověřené dokumentace. Jak soud zjistil z Technické zprávy této dokumentace, při výkopových pracích bude nutno dbát na to, aby nebyly porušeny ostatní podzemní řády, přičemž výkopy budou prováděny z větší části ručně. Rozhodnutí stavebního úřadu obsahuje dále podmínku č. 5, podle níž musí být respektovány rovněž stávající přípojky na inženýrské sítě. Jestliže se při provádění zemních prací vyskytnou vedení technické infrastruktury nezakreslená v projektové dokumentaci, musí být další provádění stavby přizpůsobeno skutečnému stavu tak, aby nedošlo k jejich poškození (podtrženo soudem). Stavební úřad dále na str. 11-12 rozhodnutí vypořádal žalobcovy námitky. Poukázal na souhlasná stanoviska orgánu vodního hospodářství a Povodí Odry, s tím, že z mapových podkladů (Územní plán Sedliště) ani z územně analytických podkladů (mapa ÚAP – MELIORACE) není zjevné, že by se na předmětných pozemcích nacházely meliorace. Stavební úřad zdůraznil, že výkopy budou prováděny ručně, a uvedl, že žalobce nepředložil žádný důkaz k tomu, že by docházelo k podmáčení pozemků v souvislosti s realizací přípojky. Žalovaný na základě žalobcova odvolání rozhodl dne 12. 12. 2024 napadeným rozhodnutím, v němž se zabýval podstatou žalobcova odvolání (žalobce navrhoval odlišné řešení vedení, ale rozhodující je, zda povolení záměru nevylučuje rozpor s právními předpisy). Žalovaný dále uvedl, že žalobce ke svým tvrzením o zatrubnění a drenážním systému nepředložil žádné důkazy, které by zakládaly důvod, aby se jimi stavební úřad dále zabýval. 8. Judikatura soudů ve správním soudnictví k otázce přezkoumatelnosti rozhodnutí vychází dlouhodobě a ustáleně ze závěrů, formulovaných již např. v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92-23: Z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. 9. Pokud jde o 1. žalobní námitku, stavební úřad sice nezmínil v rozhodnutí výslovně žalobcovy přílohy k námitkám, avšak podstatné je, že reagoval věcně na žalobcova tvrzení. K tomu soud uvádí, že žalobcese o tvrzených melioracích vyjadřoval spíše hypoteticky (srov. „podle mě“, „předpokládám“) a žalobcovy přílohy nelze považovat za prokázání existence meliorací, když jde pouze o grafická vyjádření žalobcova tvrzeného předpokladu, která sám vyhotovil („situace“ a „řez“). Jediné, co přesahuje rovinu žalobcova tvrzení, je obecná zmínka o „kanalizaci“ v e-mailu D. Staňka, která však nijak nepodporuje žalobcovu obavu z toho, že by právě realizací přípojky došlo k narušení meliorací a tím k podmáčení pozemků (neboť pan Staněk píše o již existujícím podmáčení). Stavební úřad zjišťoval existenci meliorací v příslušných dokumentacích s negativním výsledkem a nic o nich nevyplynulo ani ze stanovisek dotčených orgánů. To, že správní orgány poukázaly na odpovědnost projektanta, ještě neznamená, že by se věcí samy nezabývaly – soud poukazuje především na podmínku 5. rozhodnutí stavebního úřadu, na což žalobce nijak nereagoval ani v odvolání, ani v žalobě. Krajský soud má za to, že se v dané věci správní orgány zabývaly věcí samou i žalobcovými námitkami dostatečně, přičemž nebyly zjištěny důvodné pochybnosti o skutkovém stavu ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobní námitka 1) není důvodná. 10. Pokud jde o tvrzený nesprávný postup žalovaného (2. žalobní námitka), k tomu soud uvádí, že stavební úřad v souladu s tehdy platným § 87 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. (ve spojení s § 334a odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb.) upustil v této věci od úsního jednání (oznámení o zahájení řízení ze dne 14. 6. 2024) a žalobce v podaných námitkách ze dne 24. 6. 2024 (ale ani nikdy později před vydáním rozhodnutí stavebním úřadem) nepožadoval konání ústního jednání. Žalobce až v odvolání poukázal na to, že stavební úřad dospěl ke svým závěrům bez nařízení ústního jednání s ohledáním na místě. Žalovaný se touto odvolací námitkou zabýval na str. 8 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde správně poukázal na to, že žalobce ji uvedl poprvé až v odvolání. Žalovaný nevyhodnotil tuto odvolací námitk