22 Af 23/2023 – Krajský soud v Ostravě

22 Af 23/2023- 111 - text  16 22 Af 23/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. v právní věci žalobce: Podpora-podnikání s. r. o. sídlem Na Luhách 629/10b, 742 21 Kopřivnice zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2023, č. j. 14122/23/5300-21441-712906 ve věci daně z přidané hodnoty takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 3. 7. 2023 domáhal zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 22. 6. 2018, č. j. 2618441/18/3213-50524-809845, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty a stanoveno penále za zdaňovací období červenec 2014. 2. Žalobce připomněl, že v podaném daňovém přiznání k DPH za předmětné zdaňovací období nárokoval odpočet daně v souvislosti s pořízením zboží, tonerů do laserových tiskáren, od dodavatele PROMITECH GROUP s. r. o. (dále jen „PROMITECH“). Správce daně zahájil u žalobce daňovou kontrolu za zdaňovací období červenec 2014 a primárně dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že předmětné plnění přijal od deklarovaného dodavatele. Daňové orgány tak žalobci doměřily za předmětné zdaňovací období DPH. Žalobce se proti prvnímu rozhodnutí žalovaného o odvolání bránil žalobou, se kterou byl v řízení u Krajského soudu v Ostravě úspěšný, když tento soud rozsudkem ze dne 12. 11. 2020, č. j. 22 Af 48/2019-72 první rozhodnutí o odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 22. 6. 2018 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, přičemž kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2022, č. j. 2 Afs 401/2020-77. Žalovaný tak byl v dalším řízení vázán závěry správních soudů, že žalobce splnil hmotněprávní podmínky nároku na odpočet DPH. V dalším řízení však žalovaný dovodil, že v řetězci PROMITECH – žalobce došlo k podvodu na DPH. 3. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného o účasti žalobce na podvodu na DPH. Namítl předně, že vůbec nebylo prokázáno, že by k jakémukoli podvodu na DPH došlo. Považuje za zcela nepodložené tvrzení správce daně, že smyslem nákupů tonerů nebyla snaha dosáhnout ekonomického zisku. Narušení principu neutrality DPH žalovaný spatřuje v tom, že společnosti PROMITECH byla v důsledku aplikace pomůcek doměřena daň, kterou tato společnost neuhradila. Namítl dále, že není patrné, v čem má podvodné jednání vlastně spočívat. Podle žalobce žalovaný dále neunesl své důkazní břemeno k prokázání existence podvodu. Žalovaný podle žalobce účelově opomenul podmínku existence podvodu na DPH, a sice prokázání účelu předmětných transakcí, kterým musí být získání daňového zvýhodnění, které je v rozporu s účelem Směrnice Rady EU 2006/112/ES. Podle žalobce se žalovaný snaží přenést doměření daně společnosti PROMITECH na žalobce. 4. Žalobce namítl, že daň byla společnosti PROMITECH doměřena v odlišném zdaňovacím období, než je projednávané zdaňovací období, a to ve 2. čtvrtletí roku 2014. Podle žalobce navíc bez zjištění konkrétní daňové povinnosti společnosti PROMITECH (které byla daň doměřena za použití pomůcek) nelze zjistit a konstatovat daňovou ztrátu. 5. Nestandardní okolnosti identifikované žalovaným nemohou podle žalobce ani ve svém souhrnu prokázat, že by došlo k podvodu na DPH. 6. Nemůže být přitom jakkoli relevantní, že společnost PROMITECH pár měsíců před navázáním obchodní spolupráce s žalobcem změnila jak název, tak sídlo. Ani virtuální sídlo nelze označovat za nestandardní okolnost. 7. Žalovaný se dovolává stran fungování společnosti PROMITECH výpovědi svědkyně D., podle které tato vykonávala funkci jednatelky společnosti pouze formálně a působila jako „bílý kůň“. Podle žalobce žalovaný bez dalšího převzal výpověď svědkyně za skutková zjištění a neprovedl posouzení svědecké výpovědi z hlediska její věrohodnosti. 8. Žalovaný dále nehodnotil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2016, sp. zn. 35 T 5/2016, podle kterého svědkyně D. v období od 3. 4. 2014 do 14. 7. 2014 uskutečňovala jménem společnosti PROMITECH zdanitelná plnění spočívající v dodání zboží tuzemským odběratelům, mimo jiné též žalobci. Podle žalobce pravomocné odsouzení svědkyně D. zakládá silný důvod pro konstatování nevěrohodnosti její výpovědi. V daňovém řízení svědkyně uvedla, že za společnost fakticky nejednala, jedná se tedy o rozpor, který žalovaný nevysvětlil. 9. Žalobce dále nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že N. P. nemohla vykonávat funkci statutára. 10. Existenci podvodu nedokládají zjištění o nezveřejňování účetních závěrek a o tom, že společnost PROMITECH se stala ke dni 11. 4. 2016 nespolehlivým plátcem DPH. Nadto, uvedená společnost podala daňové přiznání, nemůže se tedy jednat o nekontaktní subjekt. 11. Stran navázání spolupráce s dodavatelem žalobce tvrdí, že neexistují žádné nestandardní okolnosti, které by měly prokazovat podvod na DPH. Připomněl, že emailem od M. P. zaslaným dne 17. 6. 2014 byla žalobci nabídnuta obchodní spolupráce, která byla pro žalobce zajímavá, a proto na nabídku reagoval emailem z téhož dne. Specifikoval přitom poptávku po spotřebním zboží Canon a HP, včetně specifikace množství a konkrétních cen. Uvedl také základní platební podmínky. Dodavatel PROMITECH zboží sehnal a emailem ze dne 19. 6. 2014 žalobci nabídl ke koupi; téhož dne žalobce potvrdil uvedenou nabídku dodavatele, čímž byla uzavřena smlouva o dodání zboží. Zboží bylo do skladu společnosti GEBRÜDER dodáno 26. 6. 2014, bylo zkontrolováno, převáženo a nafoceno, byla přiložena dokumentace v podobě nabídkového a dodacího listu. 12. Na uvedeném způsobu navázání spolupráce podle žalobce nelze shledat nic neobvyklého; obdobným způsobem žalobce běžně jednal. Žalobci je podle něj fakticky vytýkáno, že neprokázal oprávnění M. P. jednat za společnost PROMITECH, přestože jeho oprávnění vyplývalo z průběhu komunikace. Žalobce nemá povinnost prověřovat osobu, se kterou jedná. 13. Žalobce dále vysvětlil, že uzavírání smluv emailem na trhu se spotřební elektronikou bylo obvyklé, žalovaný však na toto nijak nereagoval a nezohlednil specifika daného trhu. Žalobce se dále ohradil proti tvrzení žalovaného, že docházelo k účelovým změnám dodavatelů v jiných zdaňovacích obdobích roku 2014, resp. 2015. 14. Argumentace žalovaného ohledně rizikovosti předmětné komodity je pouze obecná a spekulativní. 15. Pokud se týče objektivních okolností specifikovaných žalovaným, namítl žalobce, že žalovaným zjištěné objektivní okolnosti netvoří ani ve svém souhrnu logický a ucelený soubor vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících nepřímých důkazů, které spolehlivě a jednoznačně prokazují, že žalobce o účasti na podvodu měl a mohl vědět, navíc jsou vnitřně rozporné. Žalobce následně obsáhle argumentoval k jednotlivým objektivním okolnostem, a to k otázce navázání spolupráce se společností PROMITECH, ke změnám, jež u této společnosti proběhly ve veřejném rejstříku a dále ke skutečnosti, že společnost PROMITECH nezveřejňovala účetní závěrky. Žalobce se dále vyjádřil k průběhu obchodní spolupráce, absenci písemné smlouvy se společností PROMITECH a rizikovosti obchodované komodity. 16. Pokud se týče otázky přijetí rozumných opatření, namítl žalobce nesprávnost závěrů žalovaného, že žalobce si nijak neprověřoval dodavatele PROMITECH. Žalobce analyzoval základní veřejně dostupné údaje o dodavateli, disponoval dostatečně podrobnou dokumentací k jednotlivým obchodům, platby za zboží byly prováděny zcela transparentně převodem na účet dodavatele až po převzetí a kontrole zboží ve skladě. Cena zboží byla obvyklá, marže byla přiměřená. 17. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Připomněl, že dodavatel žalobce společnost PROMITECH vykázala ve 2. čtvrtletí 2014 nízkou daňovou povinnost ve výši 6 558 Kč, kterou neuhradila. Na výzvu správce daně k zahájení daňové kontroly společnost nereagovala, daňovou kontrolu neumožnila zahájit a stala se pro správce daně nekontaktní. Správce daně doměřil na základě pomůcek uvedené společnosti DPH ve výši 6 738 105 Kč, kterou společnost neuhradila. Je přitom s ohledem na judikaturu NSS nevýznamné, že k doměření daně došlo z moci úřední. Stěžejní přitom je, že dodavateli PROMITECH byla doměřena daň také z plnění, z nichž si žalobce nárokoval odpočet DPH na vstupu. Tím je dána souvislost mezi dotčenými obchody a narušením neutrality DPH. Neuhrazena daň společností PROMITECH vychází z plnění, které mají přímou souvislost s plněními zasaženými podvodem na DPH. Závěr o narušení neutrality DPH spočívající v doměřené a neuhrazené dani u jiné společnosti v řetězci potvrdil NSS