25 Af 16/2024 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:25.Af.16.2024.90
Datum: 2025-09-18
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci…
25 Af 16/2024- 90 - text  7 25 Af 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: MARF s.r.o. sídlem Tilschové 851/6, 709 00 Ostrava zastoupený advokátem Mgr. Matoušem Pyšným sídlem Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2024, č. j. 13971/24/5300-22441-712084, ve věci daně z přidané hodnoty takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 6. 2024 se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeny dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „správce daně“) za zdaňovací období leden až prosinec 2019, kterými byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty a rozhodnuto o zákonné povinnosti uhradit penále. 2. Správce daně doměřil žalobci daň, neboť dle jeho závěru nebyly žalobcem splněny hmotněprávní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „ZDPH“), resp. žalobce dle něj neprokázal, že přijal zdanitelná plnění od deklarovaného dodavatele, společnosti VALEK s.r.o. 3. Žalobce namítá, že zjištění a závěry žalovaného nemají oporu v provedeném dokazování, resp. jsou s ním v rozporu. Žalovaný při hodnocení důkazních prostředků předložených žalobcem postupoval v rozporu s § 8 daňového řádu, neboť nehodnotil důkazy v jejich vzájemné souvislosti, zejména výslechy svědků v souvislosti s celou řadou listinných důkazů, které předložil žalobce. Žalovaný hodnotil důkazy účelově pouze v neprospěch žalobce. Žalovaný dospěl k nesprávnému závěru, že v důsledku hotovostních úhrad nebyl zachována auditní stopa. Žalobce platil P. V., resp. společnosti VALEK, už od počátku spolupráce v hotovosti a správce daně o této praxi věděl a ničeho v souvislosti s platbami v hotovosti nenamítal. Auditní stopa byla v případě žalobce spolehlivá. Příjmový pokladní doklad prokazuje příjem hotovosti, tj. podpis osoby, která hotovost převzala. Předání hotovosti se za dodavatele účastnili P. V. a J. Ch., za žalobce M. F. a jeho zaměstnanci. 4. Proti závěru o (ne)účasti P. V. na závodech NGK Racing Series, UAE Dubaj 14.16.2.2019, NGK Racing Series, UAE Dubaj 1.-2.3.2019, žalobce argumentuje, že tato skutečnost byla prokázána výpovědí jednatele žalobce, svědků i fotografiemi ze závodů. Dále žalobce zdůrazňuje pasáže ze svědeckých výpovědí D. S., D. H., M. H., M. G. a B. R. a namítá, že tyto skutečnosti žalovaný při svém hodnocení účelově opomněl vzít do úvahy. Provedené výslechy žalovaný hodnotí na jedné straně jako konkrétní a věrohodné, na druhé straně je hodnotí v neprospěch žalobce. Žalovaný účelově v neprospěch žalobce vyhodnotil rovněž svědeckou výpověď P. V. ze dne 20. 2. 2024 jako nevěrohodnou a nekonkrétní, přitom jeho výpověď se shoduje s výpověďmi ostatních svědků, výpovědí jednatele žalobce i listinnými důkazy předloženými žalobcem. Rozpor ohledně zahájení spolupráce žalobce s P. V. je zcela nepodstatný a pouze zdánlivý. Skutečnost, že si P. V. nebyl schopen vzpomenout na detaily jeho účasti na závodech v Dubaji v roce 2019, nemohou vést k závěru, že jeho výpověď byla nekonkrétní, nevěrohodná a v rozporu s ostatními zjištěními. Žalovaný přehlédl při hodnocení výpovědi P. V. jeho zdravotní stav. Závěr žalovaného o tom, že pokud P. V. odmítl vypovídat, podporuje to pochybnosti o nestandardním průběhu spolupráce se žalobcem, je absurdní. Odsouzení P. V. nemělo žádnou souvislost se žalobcem. Skutečnost, že webové stránky společnosti VALEK již nefungují, nelze přičítat k tíži žalobce. Žalovaný se zaměřuje pouze na závody a přehlíží rozsah celého modelu spolupráce. 5. Společnost VALEK byla ve vztahu k žalobci odběratelem i dodavatelem. Zaměstnanci žalobce byli při plnění svých pracovních činností pouze obeznámeni se zadáním daného úkolu. Obchodní tajemství, „know how“ a vzájemné vztahy přísluší pouze osobám podílejícím se na obchodní činnosti. Nicméně služby, které zaměstnanci provedli, pouze potvrzují, že žalobce poskytoval služby pro reklamní prostor společnosti VALEK, která jej poskytovala svým klientům, mezi nimiž byl také žalobce se svými klienty. Dále žalobce opětovně poukázal na dlouhodobou bezproblémovou spolupráci s P. V., zavedenou obchodní praxi a komplexnost poskytovaných služeb. Podle žalobce si jen stěží lze představit situaci, že by klienti žalobce hradili cenu služeb v plné výši, pokud by jim plnění nebylo poskytováno v ujednaném rozsahu. 6. Závěr žalovaného, že fotografie ze závodu v Dubaji, je z roku 2018, je nesprávný. Není zřejmé z čeho žalovaný tento závěr dovozuje. I kdyby tomu tak bylo, pak k použití této fotografie došlo nedopatřením a tato skutečnost nemůže prokázat, že se P. V. závodů v roce 2019 nezúčastnil. Žalobce předložil celou řadu dalších důkazů (včetně fotografií a svědeckých výpovědí), které jednoznačně prokazují, že se P. V. předmětných závodů zúčastnil. 7. Podle žalobce správce daně nevyjádřil důvodné pochybnosti ohledně podstatné části účetnictví a neprokázal, že o účetnictví žalobce existují vážné a důvodné pochyby. Z tohoto důvodu nepřešlo důkazní břemeno zpět na žalobce, ale tížilo správce daně. Žalobce závěrem argumentuje rozsudkem zdejšího soudu ze dne 8. 12. 2022, č. j. 25 Af 27/2021-40 a zdůraznil, že je projevem libovůle správce daně a žalovaného, pokud za stejné důkazní situace pokaždé vyvodí jiné závěry. 8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou a odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Žalovaný zdůraznil, že předmět plnění byl na daňových dokladech uveden pouze obecně a rozsah plnění na nich nebyl žádným způsobem specifikován. Výslechy svědků byly hodnoceny ve vzájemných souvislostech s ostatními důkazy, je to žalobce, který z těchto dovozuje závěry, které z nich však vyvodit nelze. Námitky žalobce stran plateb v hotovosti a zachování auditní stopy neodstraňují neprůkaznost plateb v hotovosti, a to zejména za situace, kdy tyto platby probíhají opakovaně a téměř každodenně v částkách na zákonném limitu. V předložených smlouvách s odběrateli žalobce nebylo uvedeno, na kterých konkrétních závodech mělo dojít k propagaci, a proto není zřejmé, zda s odběrateli byla sjednána i reklama na závodech v Dubaji. Zdanitelná plnění mezi žalobce a jeho odběrateli nebyla předmětem daňové kontroly, proto žalovanému nepřísluší hodnotit, zda by tito klienti hradili plnou cenu i v případě poskytnutých neúplných plnění. Z výslechů zástupců klientů žalobce vyplývá, že tito o propagaci na závodech neměli zásadnější povědomí. 9. Ze svědeckých výpovědí uskutečnění plnění v deklarovaném rozsahu nevyplynulo. Výpověď P. V. nebyla hodnocena jako nevěrohodná pro rozpory ohledně zahájení spolupráce, ale pro skutečnosti uvedené v bodech 69 až 71 napadeného rozhodnutí. Tvrzení P. V., že údaje o jeho účasti na závodech v Dubaji v roce 2019 lze dohledat na webu, bylo nepravdivé. Z předložených fotografií nelze s jistotou říci, z jakého ročníku tyto fotografie pochází. Totožná fotografie však byla na facebookovém profilu P. V. zveřejněna již v roce 2018. Nefunkčnost webových stránek obchodního partnera nepředstavuje omluvitelný důvod pro neunesení důkazního břemene žalobcem. Žalobci nebylo možno uznat částečný nárok na odpočet daně odpovídající nezpochybněné části přijatých reklamních služeb, neboť žalobce nevyčíslil hodnotu jednotlivých přijatých reklamních plnění uvedených ve vyhodnocení ke smlouvě o reklamě za rok 2019. Z provedených důkazů neplynou informace ohledně přijetí zdanitelných plnění žalobcem v deklarovaném rozsahu. Jediným důkazním prostředkem, osvědčujícím údajnou účast P. V. na závodech v Dubaji v roce 2019 byly fotografie, které měl zasílat právě P. V., avšak u těchto žalovaný zjistil původ v roce 2018. Správce daně dostatečně prokázal pochybnosti o neúčasti P. V. na těchto závodech a bylo povinností žalobce prokázat opak. Právo na spravedlivý proces nesouvisí s věcnou správností rozhodnutí. Skutková situace v uvedeném rozsudku zdejšího soudu není stejná jako v předmětné věci. 10. Dne 9. 9. 2025 žalobce zaslal soudu další podání, ve kterém zdůraznil, že zásah do práv žalobce je třeba posuzovat i prizmatem č. l. 11 a 26 Listiny základních práv a svobod a č. l. 36 Listiny. Odepření nároku nesmí být výsledkem formalismu, nýbrž materiální pravdy zjišťované v souladu s § 8 a § 92 daňového řádu. Postup žalovaného, který se zaměřil na dílčí formální výhrady a opomenul celek je v rozporu se zákonem i zásadou materiální pravdy. Hotovostní úhrady zanechávají stejně spolehlivou stopu jako bezhotovostní platby, což správce daně ignoroval a účelově bagatelizoval. Žalobce předložil smlouvy s dodavatelem i odběrateli, které dávají ekonom

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 73 (235/2004 Sb.)§ 8 (280/2009 Sb.)§ 92 (280/2009 Sb.)