72 Ad 48/2024 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 48/2024- 70 - text  12 72 Ad 48/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: A. Š. bytem X zastoupený opatrovnicí Y. Š. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/75959-924/5, ve věci příspěvku na péči takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/75959-924/5, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Spor byl o to, jestli žalobce byl závislý na pomoci jiné osoby v druhém, třetím nebo čtvrtém stupni. Spornými základními životními potřebami (dále jen „ZŽP“) byly mobilita, stravování, tělesná hygiena a výkon fyziologické potřeby. Rozhodné období bylo od dubna 2024 do 30. 7. 2024. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně (dále jen „úřad práce“) z 12. 3. 2024, č. j. 1418/2024/KAO. Úřad práce tímto rozhodnutím snížil žalobci příspěvek na péči od dubna 2024 z 19 200 Kč na 4 400 Kč měsíčně z důvodu dosažení věku 18 let. 3. Žalobce v žalobě namítal, že má těžké autistické postižení s extrémními projevy (ADHD apod.), k tomu organické postižení mozku s tikovou poruchou a levostrannou centrální hemiparézou. Jeho epilepsie je farmakorezistentní od pěti měsíců věku a nepomohla ani epileptochirurgická operace. Znalecký posudek ve věci omezení svéprávnosti a zprávy neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole prokazují každodenní závislost žalobce ve všech hodnocených ZŽP. Posudková komise nezohlednila všechny aspekty a způsoby péče a soustavnost péče, kterou opatrovnice žalobce podrobněji popsala. Skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn. 4. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Posudková komise se nevypořádala s předchozí závislostí žalobce na péči jiné osoby a s tím, že zdravotní stav žalobce se nezlepšil. Podle psychiatrických nálezů aktuální mentální kapacita žalobce dosahuje úrovně odpovídající mladšímu školnímu věku. 5. Konkrétní námitky k jednotlivým ZŽP soud uvádí níže. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí vychází z posudku o závislosti Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) a posudkové komise ministerstva práce sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“). Tyto posudky byly úplné a přesvědčivé. Vyjádření žalovaného k jednotlivým sporným ZŽP soud uvádí níže. 7. Žalobce v replice požádal soud o nařízení jednání, aby se mohl ke všem okolnostem věci vyjádřit. V dalším písemném vyjádření z 15. 11. 2024 opatrovnice žalobce namítla, že posudkové hodnocení závislosti je v rozporu s diagnózami a lékařskými zprávami i znaleckým posudkem ve věci omezení svéprávnosti. Žalobce se nevyjádřil k podkladům rozhodnutí vzhledem ke svému pobytu v odborném léčebném ústavu v Lázních Darkov. Posudkové orgány vycházely ze záznamu ze sociálního šetření, které pracovnice vedla s autistickým synem s organickým poškozením mozku, který není na úrovni svého věku a nemá ani patřičnou intelektovou výbavu. Vše se u syna odehrává v iluzorní rovině a „dokáže letět do vesmíru“. Kdyby opatrovnice žalobce zasáhla do sociálního šetření, došlo by k vyhrocení situace ze strany syna. 8. Opatrovnice žalobce v písemném vyjádření z 18. 6. 2025 doložila nové nálezy na mozku (které označila jako vážné a život ohrožující) a poukázala na snížení posouzení žalobce na úroveň předškolního dítěte, nesčetné fobie a strachy. Žalobce byl nucen zanechat hybridního studia za specifických podmínek v domácím prostředí a již neabsolvuje ani lázeňskou péči. Žalobce by další psychické zatížení nezvládl. Opatrovnice žalobce zaslala některé starší zprávy jako důkaz, že syn je postižený od pěti měsíců. Po operaci mozku žalobce ochrnul ve čtyřech letech na celou levou půlku těla a znovu se vše učil. Docházka do školy nebyla možná. Opatrovnice ho vzdělávala devět let doma; dva roky mu dělala ve škole asistenta, ale museli přejít zpět na domácí vyučování. Opatrovnice nemůže nechat žalobce samotného a důstojně přežít z příspěvku na péči 4 900 Kč měsíčně. 9. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 10. Žalovaný v rozhodnutí o odvolání vysvětlil rozdíly v zákonných kritériích posuzování stupně závislosti u dětí a dospělých, rozhodující je mimořádnost péče oproti jiným dětem. Odůvodnění k jednotlivým ZŽP soud uvádí níže. 11. K námitce žalobce, že částka 4 200 Kč nepostačuje na cesty k lékařům a zakoupení toaletního papíru, žalovaný konstatoval, že příspěvek na péči je určen k zajištění sebepéče společně s vlastním příjmem (důchodem, mzdou, nemocenskými dávkami apod.). Nejde o cílenou náhradu příjmu. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Největší vadou posudků o závislosti a napadeného rozhodnutí je, že přesvědčivě nevysvětlily, jak může žalobce v přijatelném standardu účelně zvládat při jeho postiženích sporné ZŽP. Pochybnosti vzbuzují posouzení stupně závislosti žalobce na pomoci jiné osoby. Žalobci byl do nabytí zletilosti uznán čtvrtý stupeň závislosti, od dubna 2024 druhý stupeň závislosti a podle tvrzení opatrovnice žalobce u jednání soudu v červenci 2025 právě obdrželi rozhodnutí o uznání třetího stupně závislosti, a to na základě žádosti z října 2024. 14. Správní orgány použily jako klíčový důkaz a podklad rozhodnutí posudky o závislosti, které nebyly úplné a přesvědčivé a bylo namístě vyžádat jejich doplnění anebo srovnávací posudek jiného pracoviště IPZS či jiné posudkové komise. 15. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby [§ 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o sociálních službách“)], přičemž stupně závislosti jsou rozděleny podle počtu ZŽP, jež daná osoba není schopna zvládat (§ 8 odst. 2 zákona o sociálních službách). Základních životních potřeb, které jsou pro účely zjištění stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby posuzovány, je celkem deset: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost – ta se neposuzuje u dětí [§ 9 odst. 1 písm. a) až j) zákona o sociálních službách]. Obsah těchto ZŽP je konkretizován výčtem aktivit v příloze č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). 16. Podle § 2a vyhlášky pro závěr, že posuzovaná osoba je při zajištění některé ze ZŽP závislá na pomoci jiné fyzické osoby, postačuje, pokud posuzovaná osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat danou ZŽP vymezena v příloze č. 1 vyhlášky. 17. Při rozhodování o příspěvku na péči je zásadním a rozhodujícím důkazem posudek závislosti osoby. Na posudek závislosti osoby na péči je podle konstantní judikatury třeba nahlížet jako na kterýkoliv jiný důkazní prostředek, neboť se sice jedná o tzv. „povinný důkaz“, nikoliv však o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Z toho důvodu není správnost posudku presumována, posudek proto podléhá hodnocení správního orgánu a nemůže být bez dalšího převzat jako pravdivý. Při rozhodování ve věci příspěvku však správní orgán neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č. j. 3 Ads 77/2009-59 nebo č. j. 3 Ads 48/2009-104]. Při hodnocení posudku je proto podle rozsudku NSS č. j. 4 Ads 57/2009-53, stěžejní, že „posudková komise MPSV je při posuzování stupně závislosti […] povinna vycházet ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na takový posudek jako svou podstatou rozhodující důkaz je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. To v posuzované věci platí především pro řízení před žalovaným správním orgánem, jako orgánem odvolacím, pro jehož řízení a rozhodnutí byl posudek vyžádán. Obdobně je pak třeba posuzovat požadavky na tento posudek kladené v případném soudním přezkumném řízení.“ Samotná realizace tohoto požadavku pak dle rozsudku NSS č. j. 10 Ads 269/2018-29, v praxi spočívá v tom, že se posudková komise „musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které pos