72 Ad 6/2025 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 6/2025- 59 - text  8 72 Ad 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: M. O. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j. OSZ-136617-92/M-Jš-2025, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Orgán sociálního zabezpečení žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl námitky a potvrdil své rozhodnutí ze 4. 11. 2024, č. j. OSZ-136617-89/D-Kj-2023, kterým zamítl žádost žalobce o invalidní důchod, protože podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 15 %. 2. Žalobce v žalobě namítal, že mu žalovaný měl přiznat invalidní důchod třetího stupně. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože žalovaný nepřihlédl k námitkám žalobce. Žalobce navrhl k důkazu dokumentaci praktického lékaře a popsal část průběhu předchozích správních řízení a soudních řízení správních ve věcech opakovaných žádostí o invalidní důchod poté, co mu byl přiznaný invalidní důchod odňat. Žalobce vznášel námitky proti postupu a chování posudkových lékařů OSSZ, ČSSZ a Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“). Žalobce má vzácné systémové onemocnění pojiva a posudkoví lékaři zaměnili projevy nemoci s kožním onemocněním. Žalobce nepovažoval posudky o invaliditě za objektivní a přesvědčivé. Žalovaný žalobce nepoučil, že může proti napadenému rozhodnutí podat žalobu. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popsal postup při posouzení invalidity a vydání rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný ponechal na posouzení soudu, zda opakovaně nechat přezkoumat zdravotní stav žalobce. 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 30. 1. 2025. 5. Žalovaný napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že podle posudku IPZS o invaliditě ze dne 17. 1. 2025 nebyl žalobce invalidní. Lékař IPZS dospěl v námitkovém řízení k závěru, že zdravotní stav a stupeň invalidity žalobce byl posouzen v souladu se zákony. Žalobce má lehké funkční postižení, které je v dlouhodobé remisi. Posudkový lékař zvolil horní hranici příslušného procentního rozmezí s ohledem na tíži onemocnění a také s přihlédnutím k dalším diagnózám a charakteru práce žalobce (policista). Zdravotní postižení žalobce není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Posudek byl úplný, protože byly zhodnoceny veškeré doložené lékařské nálezy. V souladu se zákonem byl posouzen zdravotní stav a invalidita žalobce v jeho nepřítomnosti. Stav žalobce odpovídá statusu osoby zdravotně znevýhodněné, což vede z hlediska zákona o zaměstnanosti k získání ochrany na trhu práce s možností zaměstnání na chráněném pracovním místě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo zdravotní postižení podle kapitoly XIII oddílu D položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Oba posudkoví lékaři se ve správním řízení na posouzení invalidity shodli. 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), soud vyžádal k důkazu posudek PK MPSV v Hradci Králové. Invaliditu žalobce v předchozích soudních řízeních správních posuzovaly posudkové komise v Ostravě, Brně a v Hradci Králové. 7. Z posudku PK MPSV v Hradci Králové z 5. 6. 2025 soud zjistil, ze které zdravotnické dokumentace posudková komise vycházela, jaké byly diagnózy žalobce, jaké konkrétní skutečnosti citovala posudková komise z relevantních lékařských zpráv a k jakému posudkovému zhodnocení dospěla. Posudková komise výslovně uvedla, že vycházela i z nálezu gastroenterologa z 29. 1. 2025 a z nálezu revmatoložky z 6. 2. 2025. 8. Podle posudkové komise rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 30. 1. 2025 byla smíšená porucha pojiva (MCTD – Sharpův syndrom), diagnostikovaná v červenci 2008, v úvodu autoimunitní hepatitida (zánět jater) reaktivní artritida (zánět kloubu), trvá dlouhodobá klinická laboratorní remise – po dobu 15 let, tj. zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII oddílu D položky 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti činí 15 % (horní hranice procentního rozmezí) a zohledňuje profesi žalobce a jeho ostatní onemocnění - velkokapénková steatóza jater – ztučnění, vysoký krevní tlak, bolesti v zádech bez neurologických komplikací, osteoporóza – řídnutí kostí po léčbě v letech 2014-2018 – glukokortikoidy indukovaná – toho času nárůst BMD do normálních hodnot, hemangiomy jater (žilní shluky) podle vyšetření CT z února 2017, stav po operaci šedého zákalu levého oka v červenci 2009, stav po akutní iridocyklitidě levého oka v lednu 2010 a alergie na penicilin (dle dokumentace). 9. Posudková komise prostudovala všechna předchozí posouzení posudkových komisí v Ostravě, v Brně a jednou v Hradci Králové a souhlasila s nimi. V úvodu nemoci byla popsána autoimunitní hepatitida a reaktivní artritida. V lednu 2010 bylo vyšetřeními vyloučeno postižení ledvin, srdce, centrálního nervového systému a kožních cév. Od té doby trvá klinická i laboratorní remise nemoci. Žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod od 19. 9. 2008, od 1. 1. 2010 invalidní důchod I. stupně a dne 3. 11. 2014 byla žalobci invalidita oduznána. Již více let je žalobce v péči revmatoložky MUDr. S. z Fakultní nemocnice Olomouc a gastroenterologa MUDr. L. z Krajské nemocnice Zlín. Podle jejich nálezů z let 2024 a 2025 je žalobce bez subjektivních obtíží, má jen občasnou únavu a tělesná hmotnost osciluje okolo 90 kg. Objektivní nález je uspokojivý. Žalobce nemá žádné kožní potíže ani dříve zmiňovanou alergii na sluneční záření, žádné kloubní a jiné potíže. Laboratorní vyšetření jsou vesměs s normálními hodnotami a občas se zanedbatelnými odchylkami. Žalobce je léčen minimálními dávkami kortikoidů a imunosupresiv. Další uvedené diagnózy a stavy (jaterní steatóza, vysoký krevní tlak, bolesti v zádech, osteoporóza, hemangiomy jater, postižení očí a alergie na penicilin) nejsou posudkově významné. 10. Z jednání soudu se omluvili jak žalobce, tak žalovaný. 11. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Soud neshledal napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán, resp. soud podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se (toliko) dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat. Přehlédnout pak nelze ani fakt, že správní orgány a soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí – srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 8 Afs 267/201738. 13. V posuzovaném případě nešlo o rozhodnutí, které by neobsahovalo důvody, pro které ho žalovaný vydal. Žalovaný ke sporným otázkám uvedl důvody, které soud citoval výše. Protože rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří jeden celek, význam má argumentace obou orgánů. Úvahy správních orgánů byly konkrétní a podrobné, srozumitelné a dostatečné. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná