62 Az 44/2024 – Krajský soud v Ostravě

62 Az 44/2024- 48 - text  11 62 Az 44/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: J. L. státní příslušnost Čínská lidová republika zastoupena JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, Ph.D., advokátem sídlem Plotní 373/73, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2024, č. j. OAM-183/ZA-ZA11-HA08-R2-2015, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 20. 8. 2024, č.j. OAM-183/ZA-ZA11-HA08-R2-2015 se ve výroku o neudělení azylu zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce JUDr. Bc. Stanislava Bruncka, Ph.D., advokáta, se sídlem Plotní 373/73, 602 00 Brno. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne 16. 9. 2024 přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje a žalobkyni se uděluje doplňková ochrana podle § 14a zákona o azylu na dobu 36 měsíců. Žalobkyně žalobou napadla pouze výrok o neudělení mezinárodní ochrany. Tuto část napadeného rozhodnutí považuje za nezákonnou a nepřezkoumatelnou, neboť dle jejího názoru žalovaný rezignoval na závazné pokyny obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 41 Az 6/2018-146 ze dne 12. 6. 2019. Dále žalovaný nezákonně odepřel žalobkyni možnost seznámit se s podklady, které využil v napadeném rozhodnutí a současně se nijak nevypořádal s důkazy žalobkyní navrženými. 2. Konkrétně žalobkyně uvedla, že Krajský soud v Brně ve výše citovaném zrušujícím rozsudku vytkl žalovanému, že se nevypořádal s otázkou, proč konkrétní žalobkyní popsané akty pronásledování neshledal jako dostatečně závažné a považoval za nepřezkoumatelný závěr žalobce o možnosti vnitřního přesídlení žalobkyně. Žalovaný byl rovněž zavázán, aby se před vydáním nového rozhodnutí vypořádal se skutečnostmi uvedenými ve Zprávě Veřejné ochránkyně práv a přihlédl ke zprávě Amnesty International ze dne 7. 3. 2018. S žádnou z uvedených otázek se ale dle názoru žalobkyně žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval, pouze zopakoval takřka identickou argumentaci jako v rozhodnutí předchozím. 3. Žalobkyně dále namítla, že žalovaný při seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí, které proběhlo dne 24. 7. 2024, nepředložil žalobkyni ani jejímu právnímu zástupci doklad s názvem „Zpráva o zemi Ministerstva zahraničních věcí a obchodu (DFAT) – Čína“. Žalovaný tedy při vydání napadeného rozhodnutí vycházel z podkladu, se kterým se žalobkyně neměla možnost seznámit, čímž se dopustil závažného procesního pochybení a jeho rozhodnutí je nezákonné. 4. V další námitce žalobkyně uvedla, že ve svém vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 9. 8. 2024 navrhla doplnit dokazování o dva články a jednu zprávu Ministerstva zahraničních věcí USA. V napadeném rozhodnutí žalovaný k tomuto důkaznímu návrhu uvedl pouze, že „informace z nich jsou mu známy z materiálů, které využívá při své rozhodovací praxi, nicméně v rámci rozhodované kauzy k nim přihlédl“. Proto jsou dle názoru žalobkyně závěry žalovaného ohledně jí navržených důkazních podkladů nepřezkoumatelné. 5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Konstatoval, že nesouhlasí s obsahem žalobních námitek a má je za nedůvodné, neboť při rozhodování respektoval závazný právní názor soudu. Žalovaný vzal v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobkyní a přihlédl k nim, k jejím návrhům a shromáždil všechny dostupné adekvátní informace o situaci v zemi původu. Azylový příběh žalobkyně podrobil analytickému hodnocení a své závěry velmi pečlivě odůvodnil. Žalovaný dále odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zjištění z obsahu správních spisů 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně o mezinárodní ochranu požádala dne 19. 2. 2016, kdy jako důvod uvedla pronásledování z náboženských důvodů – je členkou církve Yin xin Cheng Yi. O její žádosti nejprve rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 2. 2018, kterým žalobkyni nebyla přiznána mezinárodní ochrana v žádné z jejich forem. Toto rozhodnutí bylo k žalobě žalobkyně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 41 Az 6/2018-146 ze dne 12. 6. 2019 a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku byla odmítnuta pro nepřijatelnost usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2019, č. j. 5 Azs 278/2019-20. 7. Žalovaný rozhodl o žádosti žalobkyně znovu rozhodnutím ze dne 5. 3. 2021, č. j. OAM-183/ZA-ZA11-LE31-R2-2016, toto rozhodnutí bylo zrušeno zdejším soudem rozsudkem č.j. 62 Az 14/2021-48 ze dne 30. 11. 2023, s odůvodněním, že žalovaný se neřídil závazným právním názorem vysloveným v předchozím zrušujícím rozsudku, čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 8. Žalobou nyní napadené rozhodnutí je tedy již třetím rozhodnutím o udělení mezinárodní ochrany žalobkyni. Na rozdíl od předchozích rozhodnutí žalovaný shledal v situaci žalobkyně důvod pro udělení doplňkové ochrany podle §14a zákona o azylu na dobu 36 měsíců, neshledal však důvody pro udělení mezinárodní ochrany. 9. Podstatou sporu je otázka, zda se žalovaný dostatečně vypořádal s otázkou, proč konkrétní žalobkyní popsané akty pronásledování neshledal jako dostatečně závažné a zda přezkoumatelně zdůvodnil svůj závěr o možnosti vnitřního přesídlení žalobkyně. 10. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, doplňujícího pohovoru a ve svém vlastnoručně psaném vyjádření žalobkyně popsala důvody opuštění země původu. Žalobkyně uvedla, že je členkou církve s názvem Yin xin Cheng Yi (dále jen „Církev“), která patří k protestantské větvi křesťanství. Do Církve vstoupila díky vlivu svých rodičů. V Číně je tato církev zakázána a je označena jako zlý kult, pod vlivem této ateistické propagandy vlády se rozpadlo i její manželství, neboť manžel chtěl, aby se víry vzdala, což odmítla. Popsala svou situaci z července 2015, kdy se do bytu, kde byla na náboženském shromáždění, snažili dostat dva cizí muži. Přestože se jim to nepodařilo, druhý den přišla do tohoto okrsku spousta ozbrojených policistů a dělali tam zátah na křesťany. To byl v podstatě poslední impulz pro to, že se rozhodla odejít z Číny. Žila totiž v každodenním strachu, protože v Číně bylo zatýkání a fyzické napadání věřící zakázaných náboženství běžné a od roku 2014 se stupňovalo. Žalobkyně uvedla několik případů jí osobně známých spoluvěřících, kteří byli pro svou víru mučeni a zavřeni do vězení. V dubnu 2015 byla chycena spoluvěřící z její náboženské skupiny a tím pádem přestali být v bezpečí všichni členové skupiny. K otázce přestěhování do jiné oblasti Číny uvedla, že přestěhování její situaci nijak neřeší, protože útlak křesťanů je v celé zemi stejný. V České republice nikdy předtím nebyla, věděla, že v ČR je zaručena svoboda náboženského vyznání, proto se rozhodla požádat zde o mezinárodní ochranu. 11. Žalovaný při posuzování žádosti žalobkyně vycházel kromě její výpovědi z informací o zemi původu, jež jsou součástí správního spisu, a to Informace OAMP, Čína, Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 24. 1. 2024, Zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 20. 3. 2023 – Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2022 ze dne 20. 3. 2024, Zprávy Ministerstva vnitra Velké Británie, Čína: Křesťané, březen 2016, Zprávy Ministerstva zahraničních věcí Velké Británie o lidských právech a demokracii za rok 2015, Výroční zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA o svobodě vyznání v Číně za rok 2015, ze dne 10. 8. 2016, Výroční zprávy China Aid Association 2015, Pronásledování křesťanů a církví v Číně čínskou vládou, březen 2016, Výroční zprávy Amnesty International 2015/2016, Čína, ze dne 24. 2 . 2016, Zprávy Freedom House, Svoboda ve světe 2016 – Čína, ze dne 27. 1. 2016, Výroční zprávy Human Rights Watch 2017, Čína, ze dne 12. 1. 2017. 12. Dne 20. 8. 2024 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Shrnul, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany je obava z pronásledování a zatčení z důvodu skutečnosti, že žalobkyně je příslušnicí náboženské menšiny, konkrétně Církve Yin xin Cheng Yi. Žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu, když dle jeho názoru nebyly naplněny důvody dle zákona o azylu; žalovaný udělil žalobkyni doplňkovou ochranu podle § 14a zákona o azylu na dobu 36 měsíců. 13. Krajský soud konstatuje, že napadené rozhodnutí je skutečně obsáhlé, žalovaný na 32 stranách podrobně uvádí vše, co žalobkyně v průběhu správního řízení zahájeného již v roce 2016 ke svému azylovému příběhu sdělila nebo doložila písemně, uvádí údaje z informací