72 Ad 40/2025 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 40/2025- 44 - text  8 72 Ad 40/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: J. M. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím citovaným výše zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, jímž zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, protože podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 15 %. Žalovaná v námitkovém řízení dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 20 %. 2. Žalobce v žalobě namítal, že dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav mu neumožňuje zapojit se do pracovního procesu. U žalobce není možné delší soustředění, je omezena systematická pracovní zátěž, má únavový syndrom a potíže se spánkem. Zdravotní stav žalobce se neustále zhoršuje. Žalobci se celodenně točí hlava, zavírají se mu oči, chvílemi se mu zatemňuje před očima, pociťuje nepřetržitou únavu a několikrát denně leží. Pokud žalobce pracuje, tak pracuje 10 minut a 5 minut odpočívá; při chůzi sice pociťuje trochu úlevu, ale ta zcela nezabrání jeho zdravotním problémům, včetně bolestí zad (krční páteře). Žalobce vypsal léky, které užívá, přičemž některé z nich podporují spánek a blokují aktivitu. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na relevantní právní úpravu, popsala správní řízení a napadené rozhodnutí. Žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 30. 7. 2025. 5. Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku o invaliditě z 25. 7. 2025 žalobce nebyl invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo postižení podle kapitoly V (duševní poruchy a poruchy chování) položky 1b (organické a symptomatické duševní poruchy - demence, organické psychosyndromy, posttraumatické změny a jiné – lehké postižení, lehké postižení myšlení, nápadný odklon od normy, dysfunkce zhoršující sociální přizpůsobivost, důsledky se projevují po většinu sledovaného období nebo je středně závažné postižení v několika obdobích během roku, lehký odklon od normy při výkonu některých denních aktivit a rolí) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) s poklesem pracovní schopnosti o 20 %, tj. horní hranice stanoveného rozmezí. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl organický poúrazový psychosyndrom – organické poruchy nálady, organická porucha osobnosti. Šlo o lehké postižení a jde o stav po kontuzi mozkové T bazálně vpravo a P vlevo se subdurálním hematomem frontoparietálně vpravo a s drobným subarachnoidálním krvácením na konvexitě oboustranně. Stav byl léčený konzervativně. 6. Soud vyžádal k důkazu posudek posudkové komise v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. 7. Z posudku PK MPSV v Ostravě z 26. 11. 2025 soud zjistil, ze které zdravotnické dokumentace posudková komise vycházela, jaké byly diagnózy žalobce, jaké konkrétní skutečnosti citovala posudková komise z relevantních lékařských zpráv a k jakému posudkovému zhodnocení dospěla. Podle posudkové komise rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k 30. 7. 2025 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Žalobce se jednání posudkové komise účastnil. 8. Posudková komise dospěla k závěru, že postižení žalobce nelze hodnotit podle jiné položky přílohy vyhlášky, protože u něj nebyly lékařskými vyšetřeními zjištěny závažné narušení kognice, trvalá dezorientace a nekomunikace, nutné velmi časté psychiatrické hospitalizace – izolace během roku, sociální dezintegrace a neuvědomění si daných potřeb. Subjektivní potíže žalobce nemají odpovídající korelát (souvislost) se zjištěnými údaji o zdravotním stavu, které jsou uvedeny v lékařských nálezech. U žalobce nebyl zjištěn závažný smyslově kognitivní deficit ani paretické postižení končetin. Posudková komise hodnotila stav žalobce stejně jako IPZS. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Odlišné hodnocení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce v prvním stupni správního řízení nemělo vliv na celkový posudkový závěr. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na duševní schopnosti, mimo riziko úrazu a noční směny a je schopen práce s využitím dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí. Schopnost rekvalifikace je zachována. 9. Soud při jednání provedl jako důkaz lékařské zprávy, které mu žalobce při jednání k důkazu navrhl. 10. Žalobce při jednání soudu nesouhlasil s tím, že jde o lehké postižení. Žalobce má bolesti a nedokáže vykonávat jakoukoliv dělnickou práci nebo například odházet sníh, motá se mu hlava a na bolesti bere Paralen každé ráno dvakrát a každý večer dvakrát a další léky. Bolesti hlavy jsou u něho nový problém, nebyl s tím ani u lékaře. K dotazu soudu žalobce uvedl, že mu nikdo neřekl, co je příčinou motání hlavy. Žalobce se domnívá, že problémy má od kontuze mozku v roce 2011 a mívá je hlavně v posledních dvou až třech letech a zhoršuje se to. Žalobce nemůže být v uzavřeném prostoru, musí být na vzduchu, jinak by pořád ležel, chodí se zavřenýma očima, hlava mu neslouží a je na tom špatně psychicky, život ho nebaví. Žalobce chodí na procházku se vztekem, který přejde. V roce 2004-2005 ho vyháněli z práce, aby „marodil“, byl nemocný po celou podpůrčí dobu. 11. Žalovaná při jednání soudu nezpochybnila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, avšak shledala posudek PK MPSV v Ostravě z 26. 11. 2025 jako úplný, vnitřně bezrozporný a vypracovaný na základě kompletní zdravotnické dokumentace. Lékařské zprávy, které žalobce navrhl při jednání k důkazu, měla zčásti posudková komise k dispozici a hodnotila je a druhá část lékařských zpráv je z doby po vydání napadeného rozhodnutí a lze je předložit s novou žádostí o invalidní důchod. Všechny tři posudky o invaliditě se shodly na závěru o neexistenci invalidity a určily podobný pokles pracovní schopnosti. 12. Žádný z účastníků řízení nenavrhoval další dokazování. 13. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 16. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě