1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

73 A 7/2025- 76 - text  8 73 A 7/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatelky: R. H. P. s.r.o., IČO X sídlem N. F. 1332/23, X P. zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 1332/23, 110 00 Praha proti odpůrci: Magistrát města Přerova sídlem Bratrská 709/34, 750 11 Přerov za účasti: O., a.s., IČO X sídlem P. 597/18, X O. zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Piňosem sídlem Kramářova 3379, 750 02 Přerov o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 2. 9. 2025, č. j. MMPr/150377/2025/ToP – změna ochranného pásma vodního zdroje, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Rozhodnutím Okresního úřadu Olomouc ze dne 30. 3. 1999, č. j. ŽP-8116/98 bylo vymezeno ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje O., a.s. Toto ochranné pásmo bylo posléze změněno rozhodnutím téhož správního orgánu ze dne 19. 12. 2000 a zejména pak opatřením obecné povahy ze dne 25. 5. 2020, č. j. SMOL/119842/2020/OZP/VH/Pos (dále jen „původní OOP“), jímž bylo ochranné pásmo rozšířeno a byly nově dle § 30 odst. 10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vymezeny činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, které nelze v pásmu provádět; popřípadě způsob užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících, a to mj: - je zakázáno používat chlévskou mrvu (surový chlévský hnůj), tekutá statková hnojiva (kejda, močůvka a hnojůvka prasat a skotu), silážní šťávy, kapalná organická hnojiva, zřizovat hnojiště, kompostárny, sklady siláže, kejdy či močůvky, budovat velkokapacitní objekty živočišné výroby nebo objekty pro ustájení nemocného skotu, zřizovat skládky, nebo jiná zařízení, která by mohla mít vliv na jakost podzemních vod, jakož i umisťování, skladování či shromažďování jakýchkoli odpadů (dále jen „podmínka 1“); - na území II. ochranného pásma je přípustná pouze výstavba zařízení, souvisejících s jímáním, čerpáním a úpravou podzemní vody (dále jen „podmínka 2“) - nejsou zde bez posouzení vodoprávním úřadem, na základě vyjádření hydrogeologa, povoleny činnosti, při kterých dochází k manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a s látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti (dále jen „podmínka 3“); - provádění terénních úprav, melioračních zásahů, těžby nerostů a hornin, letecké aplikace chemických prostředků, zřizování tábořišť, změny kultury pozemků směrem k nižší ekologické stabilitě, skladování látek ohrožujících jakost nebo zdravotní nezávadnost vod musí posoudit vodoprávní úřad, na základě vyjádření hydrogeologa a kladného stanoviska provozovatele vodního zdroje (dále jen „podmínka 4“); - zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva, a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, těžba zemin a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev, musí posoudit vodoprávní úřad, na základě vyjádření hydrogeologa a kladného stanoviska provozovatele vodního zdroje (dále jen „podmínka 5“). 2. Magistrát města Olomouce dne 1. 7. 2024 zveřejnil návrh opatření obecné povahy, jímž mělo dojít ke změně původního OOP. Na základě námitek osoby zúčastněné na řízení Krajský úřad Olomouckého kraje usnesením ze dne 17. 12. 2024, č. j. KUOK 142957/2024 z důvodu existence rizika systémové podjatosti pověřil vedením procesu vydání opatření obecné povahy nynějšího odpůrce, který dne 2. 9. 2025 vydal opatření obecné povahy č. j. MMPr/150377/2025/ToP (dále jen „napadené OOP“), jímž změnil ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje O. tak, že v podmínce 3 slova vyjádření hydrogeologa nahradil slovy vyjádření osoby s odbornou způsobilostí oprávněné podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „hydrogeologa“), a dále v podmínkách 4 a 5 vypustil slova a kladného stanoviska provozovatele vodního zdroje. Jinak řečeno změna podmínky 3 byla ryze formální, z hlediska materiálního ke změně nedošlo. Z podmínek 4 a 5 byl vypuštěn požadavek na získání souhlasu provozovatele vodního zdroje, tj. osoby zúčastněné na řízení. 3. Navrhovatelka se nyní domáhá zrušení napadeného OOP. Předně uvedla, že je vlastníkem, resp. spoluvlastníkem hned několika pozemků, které se nacházejí v ochranném pásmu II. stupně shora uvedeného vodního zdroje (viz pozemky na str. 6 žaloby nacházejí se v k. ú. Holice u Olomouce). Napadeným OOP je navrhovatelka dle jejího tvrzení dotčena na svém vlastnickém právu k nim, resp. právu na podnikání. Konkrétně do jejího práva zasahují podmínky, které napadené OOP obsahuje, a které brání realizaci stavebního záměru navrhovatelky. Nezákonnost napadeného OOP spočívá v tom, že neodstranilo nezákonnost podmínek stanovených původním OOP, a to i přes výslovné upozornění ústředního orgánu státní správy. Nezákonnost tedy spočívá v nečinnosti. Konkrétně navrhovatelka namítala, že odpůrce neoprávněně změnil původní návrh OOP, který vydal ještě Magistrát města Olomouce. K tomu však nebyl krajským úřadem pověřen. Odpůrce ignoroval právní názory Ministerstva životního prostředí (MŽP) a samotného ministra obsažené v dopise a metodickém sdělení, které byly ve věci vydány. Odchylku přesvědčivě neodůvodnil. 4. Podmínka 2 je rozporná s § 30 odst. 8 a 10 vodního zákona a § 17 odst. 1 písm. e) téhož předpisu. Vodní zákon předpokládá, že OOP stanoví taxativní výčet činností, které jsou zakázány, resp. rozsah, v němž jsou zakázány. Plošný zákaz, jak je učiněn v podmínce 2, učinit nelze. Tuto nezákonnou podmínku měl odpůrce z moci úřední změnit či odstranit postupem dle § 30 odst. 1 vodního zákona. Podmínka 1 navrhovatelku omezuje tím, že na dotčených pozemcích komplexně zakazuje umísťování jakéhokoliv hnojiště nebo kompostárny a umísťování a skladování jakéhokoliv druhu odpadu. To znemožňuje využívat pozemky navrhovatelky dle účelu vymezeného v územním plánu, tj. jako plochu smíšenou obytnou pro výstavbu obytných budov, pro které je nutnou podmínkou skladování odpadu včetně biologického (např. posekané trávy) či uložení kompostu. Tyto činnosti při dodržení vhodných opatření nejsou způsobilé ohrozit vodní zdroj. Podmínka 3 týkající se odborného vyjádření hydrogeologa má sice racionální základ, ale postrádá právní základ, protože vodní zákon nestanoví, že by žádost o vydání souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) měla obsahovat vyjádření hydrogeologa. 5. Odpůrce navrhl návrh zamítnout. Předně uvedl, že by bylo v rozporu se samotným smyslem nucené delegace z důvodu vyloučení všech úředních osob, aby nově pověřený správní orgán byl vázán všemi dosavadními úkony správního orgánu, jehož úřední osoby byly vyloučeny. Odpůrce po posouzení věci dospěl k závěru, že jedinou nezákonnou podmínkou byl požadavek na doložení souhlasu provozovatele vodního zdroje. Odpůrce zdůraznil, že navrhovatelka byla při vydání původního OOP pasivní a nyní se to snaží napravit návrhem na zrušení napadeného OOP. Dle odpůrce navrhovatelka účelově zatajila pasáže z metodického pokynu MŽP, které jeho postup odůvodňují. Odpůrce odmítl námitky týkající se nezákonnosti jednotlivých podmínek a odkázal na příslušné pasáže odůvodnění napadeného OOP. Uvedl, že se navrhovatelka v podstatě domáhá přezkumu podmínek přijatých v rámci původního OOP. Své námitky měla vznést vůči němu, nikoliv až 5 let poté. 6. Navrhovatelka v replice zopakovala své námitky a zejména poukázala na to, že podmínky zakazující konkrétní činnosti jsou příliš paušální. Zdůraznila, že správní orgány jsou ex offo povinny napravit nezákonné správní akty. 7. Osoba zúčastněná navrhla zamítnutí návrhu. Uvedla, že k zahájení procesu změny původního OOP neexistoval důvod. Tvrzené vady původního OOP měly být řešeny v rámci jeho přezkumu. Navrhovatelka vůči původnímu OOP námitkami nebrojila a nepodala ani návrh na jeho přezkum soudem, ačkoliv jí v tom nic nebránilo. To nelze zhojit nyní podaným návrhem. Metodika MŽP představovala obecnou metodickou pomůcku, nikoliv návod na to, jak postupovat v konkrétní věci. Věcné námitky navrhovatelky osoba zúčastněná odmítla. 8. U jednání všichni zúčastnění zopakovali svou dřívější argumentaci. B. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v rozsahu a v mezích návrhových bodů podle § 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž podle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při jeho přezkumu ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. Dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 10. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých prá