2 Aps 5/2012 — Nejvyšší správní soud

45 A 42/2014- 53 - text Čj. 45 A 42/2014-53 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobkyň: a) N. V., b) nezl. A. V. a) jako zákonnou zástupkyní, obě právně zastoupeny Mgr. Štěpánem Horkým, advokátem se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát města Kladna, se sídlem nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č. j. OM/1756/14/HOL, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyním se vrací se zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 20. 6. 2014 domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č. j. OM/1756/14/HOL. V žalobě žalobkyně popisují skutkový stav věci, namítají vady řízení před žalovaným a vyjadřují se k aplikaci italského práva na danou věc. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že ve věci nebylo vedeno správní řízení, nýbrž matrikářka postupovala podle § 50 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „matriční zákon“). Žalovaný dále konstatoval skutkové okolnosti věci a navrhl zamítnutí žaloby. Ze žaloby a z žalobkyněmi předložených listin vyplynulo, že žalovaný z moci úřední učinil dne 22. 4. 2014 opravu v rodném listě žalobkyně b), jejíž příjmení opravil na „G.“, přičemž žalobkyně a) byla předvoláním ze dne 22. 4. 2014, č. j. OM/1756/14/HOL, vyzvána k převzetí takto opraveného rodného listu, který převzala. Následně žalobkyně a) dne 7. 5. 2014 podala „stížnost proti opravě rodného listu“, ve které uvedla, že s opravou nesouhlasí, neboť příjmení nezl. žalobkyně b) bylo určeno dohodou rodičů podle § 38 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Dále namítla porušení ustanovení § 156 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a pravidel obsažených v matričním zákoně. Žalovaný na „stížnost“ žalobkyně a) písemně odpověděl „vyjádřením“ ze dne 21. 5. 2014, v němž uvedl, že žalobkyně b) se narodila dne 19. 2. 2013, otec nebyl uveden a matka [žalobkyně a)] byla v informačním systému obyvatel vedena jako svobodná, proto žalobkyni b) bylo zapsáno příjmení „V.“. Dne 9. 4. 2013 na základě ústního sdělení žalobkyně a) byl do matriky dodatečně jako otec žalobkyně b) zapsán státní občan Itálie [manžel žalobkyně a)]. Dne 17. 4. 2014 zaslalo žalovanému Velvyslanectví Itálie cizozemský oddací list rodičů žalobkyně b). Velvyslanectví Itálie žalovanému sdělilo, že podle italského práva v případě, že se dítě narodí v manželství, nese automaticky příjmení otce. Proto dne 22. 4. 2014 byla tato skutečnost v matrice zapsána jako dodatečný zápis, kterým bylo opraveno příjmení nezl. žalobkyně b). Žalovaný tak postupoval v souladu s ustanovením § 50 matričního zákona. Žaloba je nepřípustná. Podle § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Tato kompetenční výluka dopadá na souzenou věc, neboť žalobkyně za rozhodnutí, které napadají žalobou, považují předvolání žalobkyně a) k převzetí nového rodného listu její dcery žalobkyně b), ve kterém bylo opraveno její příjmení na „G.“. Tento přípis však rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. není. Problematikou oprav zápisu v matriční knize se správní soudy již zabývaly, lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2013, č. j. 2 Aps 5/2012-52. Úvahy učiněné v tomto rozsudku lze v zásadě převzít. Pro posuzovanou věc je podstatné, že matriční zákon možnost provádění oprav zápisů v matriční knize jednoznačně předpokládá (§ 50). Jde-li o chybný údaj o jménu či příjmení, postupuje se dle ustanovení § 58 matričního zákona. Z dikce tohoto ustanovení [„jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o (…)provede se oprava zápisu“] je zřejmé, že oprava se provádí ex officio. K takovému postupu došlo v posuzované věci, neboť žalovaný považoval údaje v matriční knize za chybné, a proto je ex officio změnil a žalobkyni a) tuto skutečnost oznámil a vyzval ji přípisem ze dne 22. 4. 2014 k převzetí nového rodného listu její dcery. O takto provedené opravě se však nevede správní řízení, přičemž matriční zákon pro takový případ počítá pouze s faktickým úkonem, pro který je navíc vyhláškou č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, stanoven formalizovaný způsob provedení (srov. § 12 této vyhlášky). Z pohledu správního řádu je o „jiný úkon“ ve smyslu § 154, respektive § 158 odst. 1 správního řádu, neboť jde o výkon orgánu moci výkonné v oblasti veřejné správy. Obrana proti takto učiněnému úkonu je následně možná prostřednictvím návrhu na opravu matričního zápisu. Tato možnost plyne z ustanovení § 87 matričního zákona, ve kterém se výslovně stanoví, že pokud se žadateli podle § 5 (…) nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. Ustanovení § 5 odst. 2 matričního zákona, na který § 87 mimo jiné odkazuje, se týká změn a oprav zápisů v matričních knihách. Nemůže být tedy pochyb o tom, že o opravu matričního zápisu může být i požádáno, z čehož rezultuje povinnost příslušného matričního úřadu právně relevantním způsobem zareagovat. Žádostí o opravu matričního zápisu podle § 5 odst. 2 a § 58 matričního zákona je přitom zahájeno správní řízení, v němž matriční orgán návrhu buď fakticky vyhoví a požadovanou opravu provede bez vydání jakéhokoli rozhodnutí (§ 87 matričního zákona) nebo vydá zamítavé rozhodnutí. Takové rozhodnutí lze posléze napadnout odvoláním, případně následně též žalobou ve správním soudnictví. V dané věci lze konstatovat, že „stížnost proti opravě rodného listu“ ze dne 7. 5. 2014 je třeba ve smyslu § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu posoudit podle obsahu jako návrh na provedení změny zápisu v matriční knize podle § 5 odst. 2 matričního zákona. S ohledem na znění § 87 matričního zákona je posléze třeba „vyjádření“ žalovaného ze dne 21. 5. 2014, čj. 64349/2014, považovat za zamítavé rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání. Poučení o možnosti podat zmíněný opravný prostředek však v tomto rozhodnutí chybí, a proto se pro odvolací lhůtu použije ustanovení § 83 odst. 2 správního řádu, tj. lhůta 90 dnů od oznámení rozhodnutí. Následné rozhodnutí o odvolání lze pak napadnout žalobou podle § 65 s. ř. s., neboť teprve podáním odvolání budou vyčerpány řádné opravné prostředky ve správním řízení [§ 5 a § 68 písm. a) s. ř. s.]. S ohledem na shora uvedené úvahy soud nyní podanou žalobu odmítl jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s.] a naznačil možnosti dalšího postupu. Vzhledem k odmítnutí žaloby již soud samostatně nerozhodoval o návrhu žalobkyň na přiznání odkladného účinku žalobě. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud vrátil žalobkyním zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek bude žalobkyním vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 10a odst. 1 téhož zákona. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 22. července 2014 Mgr. Jitka Za