1 As 190/2016 — Nejvyšší správní soud

50 A 4/2016- 26 - text [OBRÁZEK]Číslo jednací: 50A 4/2016 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, PhD., ve věci navrhovatele Ing. L. Č., bytem x, proti odpůrci Magistrátu města Kladna, sídlem náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny Týneckého potoka, ř. km. 0,000 – 12,752, t a k t o : I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslaným dne 5. 5. 2016 se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15- 18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny Týneckého potoka, ř. km. 0,000 – 12,752, (dále též „stanovení záplavového území“ či „napadené opatření obecné povahy“) s odkazem na to, že je spoluvlastníkem rodinného domu č. p. x na pozemku st. p. xv k. ú. a obci B. (dále jen „dotčená nemovitost“) a dotčená nemovitost byla napadeným opatřením obecné povahy zahrnuta do záplavových území Q5, Q20 i Q100. Stanovením záplavového území je podle navrhovatele dotčená nemovitost znehodnocena a navrhovatel nesmí provádět jakoukoliv přestavbu nemovitosti s výjimkou oprav, ani nesmí zřídit (jím plánované) oplocení. Navrhovatel předně uvedl, že proti stanovení záplavového území brojil nejprve podáním podnětu k provedení přezkumného řízení u Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), ten mu však dne 24. 4. 2016 sdělil, že důvody pro provedení přezkumného řízení neshledal. Připomenul též, že v procesu přijetí stanovení záplavového - 2 - území uplatnil spolu s dalšími vlastníky nemovitostí připomínky, které však zpracovatel nevzal v úvahu a setrval na vydání navrženého opatření obecné povahy beze změn. Navrhovatel v první řadě namítá, že údaj v bodě 4.5 podkladů pro vyhlášení záplavového území o tom, že „[n]a Týneckém potoce nejsou k dispozici zaznamenané údaje o přirozených povodních“, který vychází z ustanovení § 5 písm. f) vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území (dále jen „prováděcí vyhláška“), podle nějž podklady pro zpracování návrhu záplavového území musí zahrnovat dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, není pravdivý. Zpracovatel měl možnost si vyžádat záznamy z obecních kronik, které by mu potvrdily, že území vymezené jako aktivní zóna záplavového území (dále jen „AZZÚ“) nikdy nebylo vodou zaplaveno. To potvrdila i obec B., která ve svých připomínkách uvedla, že minimálně 150 let nebyly v dané oblasti žádné záplavy. Navrhovatel zdůrazňuje, že oblast Týneckého potoka nikdy povodní ani záplavou postižena nebyla a že zpracovatel pouze provedl modelaci a výpočty s použitím příslušného programu, na základě nichž vymezil AZZÚ. Celé AZZÚ je podle navrhovatele vymezeno pouze administrativně bez jakékoliv vazby na historické skutečnosti. Navrhovatel zpracovateli vytýká také to, že použil hodnoty dešťových srážek uvedené ve statistických údajích Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) s tím, že za jejich správnost ručí dodavatel dat, aniž by si jejich správnost ověřil sám a porovnal je např. s údaji uváděnými ČHMÚ na jeho internetových stránkách. Navrhovatel také bez bližší konkretizace poukazoval na rozdílnost při vymezení záplavových území spočívající v tom, že zatímco pro zástavbu Švermova v oblasti Týneckého potoka byla učiněna výjimka a AZZÚ stanoveno nebylo, pro druhou obec (patrně myšlen B.) taková výjimka udělena nebyla. Odpůrce ve vyjádření poukázal na ustanovení § 115a odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), které vylučuje aplikovatelnost ustanovení § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v důsledku čehož dotčení vlastníci nemohou v řízení předcházejícím vydání stanovení záplavového území uplatňovat námitky. To je důvodem, proč námitky navrhovatele odpůrce posoudil jako připomínky. K uplatněným žalobním bodům pak uvedl, že není jeho povinností ověřovat, jaké podklady a od koho si opatřil zpracovatel návrhu záplavového území, neboť to je v kompetenci zpracovatele a na jeho odpovědnosti, resp. za pravdivost prováděcí vyhláškou požadovaných hydrologických údajů odpovídá ČHMÚ. Odpůrce pouze kontroluje, zda dokumentace obsahuje vše, co prováděcí vyhláška vyžaduje, a v tomto směru zkontroloval všechny náležitosti podle § 5 prováděcí vyhlášky. Zpracovatel postupoval podle prováděcí vyhláškou stanoveného výpočtu a odpovědnost za tyto výpočty a využití odpovídajících zdrojů nese zpracovatel, odpůrce toto není povinen kontrolovat. Navíc to, že v oblasti historicky povodeň nebyla, ještě neznamená, že tam v budoucnu nebude. V tomto odpůrce citoval vyjádření zpracovatele podkladů, který konstatoval následující: „ 1) Aktivní zóna záplavového území (dále jen AZZU) byla stanovena dle platné metodiky (Metodika stanoveni aktivní zóny záplavového území, duben 2005). Nejprve byla stanovena primární AZZU, do které spadá koryto vodního hlavního toku. Dále se AZZU rozšířila metodou podle záplavového území. Tato metoda je podnikem Povodí Vltavy preferována pro drobné vodní toky. Dle samotné metodiky je tato metoda vhodná pro vodní toky s kratší dotokovou dobou, což odpovídá charakteru Týneckého potoka. Dle metody je AZZU - 3 - rozšířeno do prostor odpovídajících záplavovému území dvacetileté vody (Q20). Připomínkovaná lokalita je v levém inundačním území, které má rovinatý charakter s komunikací, ke které je území mírně svažité. V případě vybřežování povodňových vod z Týneckého potoka dojde k rozlivu v šíři tohoto rovinatého území pod mostem v ulici Slánská, proudění inundačním území a v místě ČOV se tato voda vrací zpět do koryta vodního toku. Z tohoto důvodu je území v ulici V Angreštovně a část pozemku ČOV zahrnuto v AZZU. Rozsah AZZU tedy vychází ze záplavového území dvacetileté povodně a nelze ji v řešené lokalitě pozměňovat. Území areálu ČOV je cca z 1/3 zahrnuto v AZZU, což vychází z použité metodiky. 2) Povodňové situace vycházejí z dlouhodobého pozorování a měření. Jedná se o statistické údaje, které zpracovává Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ) a který stanovuje hodnoty povodňových průtoků (Q5, Q20 a Q1OO). Tyto hodnoty byly od ČHMÚ objednány. V připomínkách jsou porovnávány hodnoty průtoků od ČHMÚ se situací z povodní z roku 2002. Bohužel však porovnání těchto situací nelze provádět, protože z povodně 2002 není dokumentace vyhodnocení povodní na Týneckém potoce. Zároveň na Týneckém potoce v roce 2002 nemuselo dojít k významnější povodni, protože tato povodňová situace ve středních Čechách byla způsobena regionálním deštěm o trvání až 3 dny (zejména na území jižních Čech) a postihla zejména větší vodní toky. Na malých vodních tocích, jak je Týnecký potok, jsou povodňové situace způsobovány zejména kratšími dešťovými epizodami o velkých intenzitách.“ Odpůrce dále popírá, že by kladenské čtvrti Švermov byla udělena jakákoliv výjimka, což ostatně potvrzují i podklady napadeného opatření obecné povahy. Má-li žalobce na mysli neumístění AZZÚ v místních částech Motyčín a Hnidousy, důvodem je pravděpodobně zatrubnění potoka. K námitce administrativní povahy stanovení záplavového území pak odpůrce poukázal na stanovisko krajského úřadu a ustanovení § 66 vodního zákona, které potvrzuje to, že se jedná o administrativně vymezené území na základě přírodních podmínek a reliéfu terénu, jehož cílem je identifikovat reálné riziko zaplavování zastavěných či zastavitelných pozemků. Omezení vlastnického práva žalobce z toho plynoucí stanovuje vodní zákon a důvodem těchto omezení je snaha omezit jak majetkové povodňové škody, tak škody na lidských životech, přičemž vodní zákon v tomto případě se žádnou kompenzací nepočítá. V návaznosti na tuto argumentaci odpůrce považoval návrh za nedůvodný a navrhl jeho zamítnutí. Navrhovatel v replice poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, publikované pod č. 1910/2009 Sb. NSS, podle nějž soud v rámci testu proporcionality při přezkumu opatření obecné povahy „především zkoumá, zda dotyčný zásah do vlastnického práva má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle“. Navrhovatel trvá na tom, že v nynějším případě dochází jednoznačně k diskriminaci části obyvatel ulice V Angreštovně, kteří v