2 As 74/2007 — Nejvyšší správní soud

45 A 53/2015- 61 - text pokračování - 7 - 45 A 53/2015 45A 53/2015 - 61 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Olgy Stránské ve věci žalobce: Ing. D. M. bytem x proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. SZ_086589/2015/KUSK/3, č. j. 118974/2015/KUSK OŽP/DP, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1 Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou osobně dne 21. 10. 2015 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. SZ_086589/2015/KUSK/3, č. j. 118974/2015/KUSK OŽP/DP (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil usnesení Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“), ze dne 14. 5. 2015, č. j. 100/66112zast/2014/ZPF, tak, že výroková část nově zní: „Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor životního prostředí, jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu, místně příslušný podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s rozšířenou působností, dále pak vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení obvodů obcí s rozšířenou působností a věcně příslušný podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 500/2004 Sb.) a ust. § 15 písm. f) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění předpisů pozdějších (dále jen zákon č. 334/1992 Sb.), rozhodl v řízení o žádosti pana Ing. D. M., nar. x, bytem x a paní M. M., nar. x, bytem x,, o změně rozhodnutí ONV Praha – východ č. j. Zem.1201/89/48 ze dne 08. 06. 1989 respektive vydání nového rozhodnutí v dané věci takto: Podle ust. § 66 odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb. se správní řízení vedené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu MěÚ Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pod č. j. 100/66112/2014 ve věci žádosti pana Ing. D. M. a paní M. M. zastavuje, neboť byla zjištěna překážka řízení ve smyslu ust. § 48 odst. 2 správního řádu.“ Rozhodnutím ze dne 14. 5. 2015, č. j. 100/66112zast/2014/ZPF, původně městský úřad zastavil řízení, neboť měl podanou žádost za zjevně právně nepřípustnou. 2 Žalobce v žalobě uvádí, že dne 1. 7. 2014 podal žádost o vydání nového rozhodnutí, jíž žádal, aby bylo nově určeno, že pozemky p. č. x, x a x v k. ú. Ú. u P., obci Ú. (dále též „sporné pozemky“) se určují jako „ostatní plocha“ a že na nich nevázne věcné břemeno. V této věci bylo podle žalobce vydáno rozhodnutí Okresního národního výboru Praha-východ ze dne 8. 6. 1989, č. j. Zem.1201/89/48 (dále jen „rozhodnutí ONV Praha-východ“), jímž bylo rozhodnuto, že sporné pozemky nejsou součástí zemědělského půdního fondu. K žalobě žalobce přikládá přípis stavebního úřadu Ú. ze dne 6. 2. 1976, č. j. 296/76, jímž stavební úřad panu M. M. nabídl odkoupení pozemků p. č. x a x v k. ú. Ú. u P. (pozn. soudu: zřejmě jde o dřívější parcelní čísla sporných pozemků) za účelem vytvoření veřejné cesty. Současně M. M. upozornil, že pokud na tento návrh dohody do 15 dnů neodpoví, bude zahájeno řízení o vyvlastnění. Dále žalobce přikládá rozhodnutí Okresního úřadu Praha – východ ze dne 4. 1. 1993, č. j. 2335/92, jímž bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Ú. ze dne 17. 9. 1990, č. j. 2027/90, který formou vyvlastnění zřídil věcné břemeno na pozemcích p. č. x a x s odůvodněním, že namísto vyvlastnění má být uzavřena dohoda mezi vlastníkem těchto pozemků a vlastníky přilehlých pozemků, k čemuž jsou ostatně všichni svolní. Z textu těchto rozhodnutí žalobce dovozuje, že sporné pozemky byly nejméně v době vydání rozhodnutí ONV Praha-východ svou kulturou zahrada, pastvina a role, a nikoli cesta. V důsledku těchto rozhodnutí také považuje rozhodnutí ONV Praha-východ za nicotné a je toho názoru, že okolnosti odůvodňují vydání nového rozhodnutí v dané věci. Žalobce uzavírá, že je na místě vydat nové rozhodnutí. Městský úřad mu však nevyhověl a žalovaný jeho rozhodnutí potvrdil. 3 Žalobce namítá, že žalovaný rozhodoval pouze na základě těch dokladů, které žalobce přiložil ke své žádosti, a nezajistil si kompletní spisovou dokumentaci týkající se dané věci (zejm. správní spisy z řízení před stavebním úřadem v Ú. pod sp. zn. 296/76 a před Okresním úřadem Praha – východ pod sp. zn. 2335/92). To má za následek neúplné zjištění skutkového stavu ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 4 Žalobce uzavírá, že žalovaný postupoval formalisticky, jestliže vydal napadené rozhodnutí, namísto meritorního přezkoumání rozhodnutí ONV Praha-východ, které představuje neoprávněný zásah do žalobcova vlastnického práva tím, že si nemůže zvolit, jakým způsobem bude své nemovitosti užívat. Žalovaný v předcházejícím řízení porušil základní zásady správního řízení zakotvené v § 2 odst. 3 a 4 správního řádu. Žalobce navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí. 5 Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnuje průběh předcházejícího správního řízení a uvádí, že rozhodnutím ONV Praha-východ bylo deklarováno, že sporné pozemky nejsou součástí zemědělského půdního fondu. S ohledem na jejich umístění, tvar a skutečnost, že v současnosti slouží jako cesta a jsou zatíženy věcnými břemeny, by nebylo ostatně ani možné je do zemědělského půdního fondu navrátit. Z žádosti nadto vyplývá, že žalobce se nedomáhá odstranění pochybnosti o tom, zda jsou sporné pozemky součástí zemědělského půdního fondu či nikoliv, nýbrž toho, aby pozemky nebyly nadále zatíženy věcnými břemeny. K tomu však žalovaný příslušný není. Žalovaný podotýká, že některá věcná břemena, jimiž jsou pozemky zatíženy, vznikla rozhodnutím soudu nebo uzavřením smlouvy; minimálně se smluvním zřízením věcných břemen však mohla M. M. (tehdejší vlastnice pozemků) nesouhlasit. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. 6 Žalobce v replice opakuje, že považuje rozhodnutí ONV Praha-východ za nicotné. Má za to, že k vynětí pozemků z ochrany zemědělského půdního fondu došlo účelově, ve snaze zřídit na nich cestu k několika chatám. Cesta tam však nikdy být nemohla, neboť pozemky jsou svažité a zarostlé vzrostlými stromy a křovinami, což je správním orgánům známo. Vydání nového rozhodnutí je namístě, aby byly vyjasněny dosud nejasné veřejnoprávní vztahy. 7 V doplnění žaloby žalobce uvádí, že počátkem 70. let minulého století zjistili M. a V. H. (tehdejší majitelé pozemků), že je vlastníci okolních chat neoprávněně užívají jako cestu a část si dokonce neoprávněně oplotili. V důsledku řady soukromoprávních a veřejnoprávních sporů s nimi byly sjednány dohody o věcném břemeni. V době vydání rozhodnutí ONV Praha-východ však cesta (mj. z důvodu oplocení) neexistovala a existovat nemohla, toto rozhodnutí je proto nicotné. 8 Ze správního spisu soud zjistil, že dne 1. 7. 2014 podal žalobce spolu s paní M. M. k žalovanému žádost o vydání nového rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že sporné pozemky jsou ostatními plochami bez jakéhokoliv věcného břemene. Přiložili rozhodnutí ONV Praha-východ, jímž bylo rozhodnuto, že vyjmenované pozemky v k. ú. Ú. u P. (mezi nimiž byly i sporné pozemky) nejsou podle zákona č. 124/1976 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ve skutečnosti jde o zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 124/1976 Sb.; dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 1966“) součástí zemědělského půdního fondu a řadí se do kultury 14 – ostatní plochy. Podle odůvodnění bylo toto rozhodnutí vydáno jako reakce na zjištěný rozpor mezi skutečným stavem a evidencí nemovitostí, který vznikl před účinností zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 1966 a byl zjištěn při úřední činnosti ONV Praha-východ. 9 Žalovaný usnesením ze dne 23. 7. 2014 žádost postoupil městskému úřadu jako příslušnému správnímu orgánu. Městský úřad přípisem ze dne 13. 8. 2014 podatelům sdělil, že rozhodnutím ONV Praha-východ bylo stanoveno, že pozemky nejsou součástí zemědělského půdního fondu; věcné břemeno však bylo pravděpodobně zřízeno na základě smlouvy. Doporučil proto podatelům obrátit se na příslušný katastrální úřad. 10 Žalobce se s dotazem, který orgán státní správy je příslušný k vyřízení jeho žádosti, obrátil na Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), jež mu dne 13. 10. 2014 sdělilo, že daná problematika (rozhodování ve věcech katastru nemovitostí) nespadá věcně do jeho kompetence a že jeho žádost byla předána Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. V dalším sdělení ze dne 23. 10. 2014 ministerstvo žalobce informovalo, že v současné době v pochybnostech o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu, rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v tomto ohledu působnost tehdejšího ONV