5 As 9/2015 — Nejvyšší správní soud

43 A 7/2021- 31 - text 7 43 A 7/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobkyně: M. T. J. bytem X zastoupená obecným zmocněncem V. T. bytem X proti žalovanému: Městský úřad Kostelec nad Černými lesy sídlem Smiřických 53, Kostelec nad Černými lesy o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žalovanému se ukládá, a. aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zrušil k žádosti žalobkyně ze dne 22. 8. 2020 zápis o narození žalobkyně vedený v knize narození žalovaného ve svazku X, roč. X na straně/listu X pod poř. č. X a postoupil věc místně příslušnému matričnímu úřadu k provedení dodatečného zápisu narození žalobkyně v jím vedené knize narození, b. anebo aby v téže lhůtě, nevyhoví-li žádosti v plném rozsahu, o žádosti rozhodl. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 1. 2. 2021 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o její žádosti o opravu zápisu v matriční knize dle § 5 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 279/2019 Sb. (dále jen „zákon o matrikách“), kterou podala k žalovanému dne 24. 8. 2020. Oprava zápisu v matriční knize, jíž se žalobkyně tímto podáním u správních orgánů domáhá, se týká údaje o místě jejího narození. Podání bylo sice označeno jako odvolání „proti zapsání místa narození a vydání rodného listu“, nicméně zdejší soud v minulosti v rámci jiných řízení v souvisejících věcech již konstatoval, že je zapotřebí na toto podání nahlížet dle jeho skutečného obsahu [srov. § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)] jako na žádost o opravu (změnu) zápisu ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona o matrikách (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 13. 10. 2020, č. j. 54 A 35/2020 - 17, bod 8, a ze dne 21. 1. 2021, č. j. 54 A 38/2020 - 33, body 13-14). 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou (k přípustnosti žaloby viz body 6-9 tohoto rozsudku). Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu zjištěného ke dni rozhodnutí soudu (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím žalobkyně vyslovila souhlas výslovně a žalovaný souhlasil implicitně tím, že se nevyjádřil k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. 3. V žalobě žalobkyně uvedla, že u Krajského úřadu Středočeského kraje (který byl žalobkyní původně chybně označen za žalovaného, což žalobkyně k výzvě soudu podáním ze dne 16. 2. 2021 napravila označením žalovaného uvedeného v záhlaví rozsudku) uplatnila opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Žádost o opatření proti nečinnosti žalovaného byla Krajskému úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) doručena dne 26. 11. 2020. Ten však nápravu nezjednal. Dne 8. 1. 2021 žalobkyni vyrozuměl, že žalovaný může nadále v nečinnosti setrvat, neboť se v dané věci nemusí řídit správním řádem, nýbrž pouze zákonem o matrikách a příslušnou vyhláškou. Žalobkyně se proto domnívá, že správní orgány odmítají vydat rozhodnutí o žádosti o opravu zápisu v matriční knize, neboť nechtějí, aby provedení zápisu místa narození žalobkyně bylo přezkoumáno soudem. 4. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě k namítané nečinnosti nevyjádřil. Uvedl pouze, že z jím nashromážděných dokumentů vyplývá, že se žalobkyně narodila v X a že má za to, že jednal v souladu se zákonem. (A to tak, že v knize narození jím vedené provedl dodatečný zápis týkající se narození žalobkyně a dne 11. 8. 2020 vystavil na jméno žalobkyně rodný z list s údajem o místě narození „X“. – poznámka soudu). 5. V replice žalobkyně s tímto stanoviskem vyjádřila nesouhlas a zaslala kopii výpisu z matriční knihy uložené v Moskvě, ze které vyplývá, že místem jejího narození je Praha. Tato listina je součástí správního spisu. Podle žalobkyně neexistuje doklad o tom, že by se žalobkyně narodila v X, naopak existuje více dokumentů prokazující její narození v Praze. 6. V rámci zkoumání podmínek řízení soud ověřil, zda před podáním žaloby došlo ze strany žalobkyně k bezvýslednému vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.), neboť v opačném případě by musel žalobu jako nepřípustnou odmítnout (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015 - 59, č. 3409/2016 Sb. NSS). 7. Žalobkyně soudu předložila kopii žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 4 správního řádu, datovanou ke dni 22. 11. 2020, adresovanou krajskému úřadu. Žalobkyně doložila též kopii přípisu ze dne 8. 1. 2021, jímž krajský úřad na tuto žádost reagoval. Krajský úřad v přípisu uvedl, že vzhledem k tomu, že zápis matriční události a vydání rodného listu neprobíhají v režimu správního řízení, nelze vůči postupu žalovaného opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu uplatnit. V tomto ohledu však soud nemůže krajskému úřadu přisvědčit. Předně soud konstatuje, že nástroje ochrany proti nečinnosti upravené v § 80 správního řádu lze aplikovat nejen ve správním řízení, ale obecně také kdykoliv tehdy, nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené (srov. § 6 odst. 1 správního řádu). To ostatně potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který např. v rozsudku ze dne 13. 2. 2018, č. j. 7 Azs 391/2017 - 19, uvedl, že „[a]čkoliv je § 80 systematicky zařazen v části druhé správního řádu, která upravuje správní řízení, možnost využití institutu ochrany před nečinností podle tohoto ustanovení je mnohem širší a neomezuje se pouze na správní řízení. Důvodem je odkaz provedený § 6 správního řádu, který je obsažen v obecných úvodních ustanoveních a základních zásadách činnosti správních orgánů (část první), jakož i vzájemná provázanost jednotlivých částí správního řádu (srov. § 154, § 170 a § 174). Proto lze dospět k závěru, že úpravu ochrany před nečinností obsaženou v § 80 správního řádu lze aplikovat i při vydávání tzv. jiných správních úkonů podle části čtvrté správního řádu.“ Nadto je třeba uvést, že, jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2013, č. j. 2 Aps 5/2012 - 52, v případě návrhu na opravu (změnu) zápisu v matriční knize je vyvoláno správní řízení, v němž matriční orgán návrhu fakticky vyhoví, nebo vydá zamítavé rozhodnutí. Krajský úřad tedy zastává chybný názor, uvedl-li, že žalovaný v dané věci žádné správní řízení nevede. 8. Současně je zapotřebí uvést, že zákon o matrikách neupravuje zvláštní druh opatření proti nečinnosti, a proto jediným prostředkem, který žalobkyně v dané věci před správním orgánem mohla využít, byla žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 3 věty druhé správního řádu u nadřízeného správního orgánu. Nadřízeným správním orgánem žalovaného byl právě krajský úřad. 9. Pokud nadřízený správní orgán žádosti účastníka o přijetí opatření proti nečinnosti nevyhoví s tím, že neuznává tvrzení o nečinnosti podřízeného správního orgánu, nastává bezvýslednost vyčerpání prostředku k ochraně proti nečinnosti okamžikem oznámení vyřízení této žádosti (srov. KÜHN, Zdeněk; KOCOUREK, Tomáš a kol. Soudní řád správní: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 79 s. ř. s.). Krajský úřad sice nevydal žádné formalizované usnesení o nevyhovění žádosti žalobkyně, jak je vyžadováno v § 80 odst. 6 správního řádu, avšak v přípise ze dne 8. 1. 2021 uvedl toliko, že žádné opatření k ochraně proti nečinnosti žalovaného z důvodu nevedení správního řízení přijmout ani nemůže. Je proto zřejmé, že se žádost žalobkyně k uplatnění opatření proti nečinnosti minula účinkem, a tedy že k podání žaloby došlo až po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě, a proto je třeba žalobu považovat za přípustnou. Soud tedy přistoupil k posouzení věci samé. 10. Podle § 5 odst. 2 zákona o matrikách „[z]měny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon. 11. Podle § 50 zákona o matrikách „[o]pravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.“ 12. Podle § 7 odst. 1 zákona o matrikách „[m]atriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě