7 As 95/2010 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 3/2021- 18 - text 7 58 Ad 3/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Lenkou Bursíkovou ve věci žalobkyně: Ing. K. L. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2020, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2020, č. j. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 14. 10. 2020, č. j. X, Okresní správa sociálního zabezpečení Mělník (dále jen „OSSZ“) rozhodla, že žalobkyni při peněžité pomoci v mateřství s datem nástupu od 1. 5. 2020 náleží, při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek, výplata za období ode dne 1. 5. 2020 do 12. 11. 2020 ze zaměstnání u zaměstnavatele Bidfood Czech Republic s.r.o. (dále jen „Bidfood“) v denní výši 277 Kč. 2. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí OSSZ. 3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), podanou dne 27. 1. 2021 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Obsah žaloby a vyjádření účastníků 4. Žalobkyně uvádí, že jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl v souvislosti s narozením třetího dítěte (narozeno 18. 6. 2020) za trvání zaměstnání u společnosti Bidfood. Toto zaměstnání trvá od roku 2010 dodnes. Žalobkyni z něj postupně vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství v souvislosti s narozením prvního dítěte (narozeno 30. 7. 2014) a druhého dítěte (narozeno 7. 9. 2016). U prvního dítěte jí byla vyplácena denní dávka peněžité pomoci v mateřství ve výši 980 Kč (denní vyměřovací základ 1 400 Kč). U druhého dítěte jí nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství také vznikl, o její vyplacení však nepožádala, neboť si vypočítala výši dávky a zjistila, že by tato dávka nepokryla náklady rodiny. Žalobkyně proto musela pokračovat v práci (pojištěné činnosti), aby rodině zajistila dostatečný příjem. Pojištěnou činnost ukončila v průběhu roku 2017 a dále zůstala na rodičovské dovolené. 5. U třetího dítěte nastoupila na mateřskou dovolenou dne 1. 5. 2020 a od tohoto data je jí vyplácena dávka peněžité pomoci v mateřství v denní výši 277 Kč. Žalobkyně se domnívá, že výše denní dávky není správná, neboť OSSZ nepostupovala podle § 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Všechny podmínky obsažené v tomto ustanovení splnila. Jedná se o nárok na další peněžitou pomoc v mateřství, neboť jí již nárok na peněžitou pomoc v mateřství za trvání téhož zaměstnání vznikl, a to dokonce dvakrát. Nárok vznikl i u druhého dítěte, tato dávka pouze nebyla vyplácena v období vykonávání práce. Současně nárok vznikl v období do 4 let věku předchozího dítěte (nárok vznikl 1. 5. 2020, předchozímu dítěti byly 4 roky až 7. 9. 2020). Druhá část daného ustanovení stanoví pouze metodu výpočtu. Skutečnost, že vyměřovací základ u předcházejícího dítěte nebyl zjištěn, nemůže být překážkou aplikace § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Výše denní dávky a denní vyměřovací základ tak byly stanoveny nesprávně. Měl být použit vyměřovací základ u druhého dítěte, který může zaměstnavatel žalobkyně doložit. 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě konstatovala, že žalobkyně nenastupuje na peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte, neboť, jak sama uvádí, žádost o peněžitou pomoc v mateřství u předchozího dítě neuplatnila z důvodu vykonávání pojištěné činnosti. Žalovaná je při svém rozhodování vázána platnou právní úpravou. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. 7. V replice k vyjádření žalované žalobkyně zdůraznila, že vznik nároku na další peněžitou pomoc v mateřství podle § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění není dále podmíněn tím, že předchozí nárok byl uplatněn nebo dokonce tím, že došlo k vyplácení peněžité pomoci v mateřství. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu 8. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně dne 5. 6. 2020 podala prostřednictvím svého zaměstnavatele u OSSZ žádost o peněžitou pomoc v mateřství s nástupem dne 1. 5. 2020. Dne 23. 9. 2020 podala žalobkyně u OSSZ „žádost o vyměření peněžité pomoci v mateřství jiným způsobem“, v níž s poukazem na § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění požádala o stanovení denního vyměřovacího základu ve výši 1 400 Kč a denní dávky ve výši 980 Kč. Uvedla, že u předcházejícího dítěte jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl, ale neměla nárok na její vyplacení, protože pokračovala v práci. Požadovanou výši denního vyměřovacího základu odvozovala od výše vyměřené peněžité pomoci v mateřství v souvislosti s narozením prvního syna. Rozhodnutím ze dne 14. 10. 2020 OSSZ rozhodla, že žalobkyni náleží peněžitá pomoc v mateřství v denní výši 277 Kč s datem nástupu 1. 5. 2020. Započitatelný příjem v rozhodném období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2020 činil 24 063 Kč. Z tohoto příjmu byl podle § 18, § 21 a § 37 zákona o nemocenském pojištění vypočten denní vyměřovací základ ve výši 395 Kč a denní dávka ve výši 277 Kč. OSSZ konstatovala, že § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění nelze v případě žalobkyně aplikovat, neboť předchozí peněžitá pomoc v mateřství žalobkyni náležela v období od 9. 6. 2014 do 21. 12. 2014 v souvislosti s narozením prvního dítěte, u druhého dítěte však žádost o peněžitou pomoc v mateřství neuplatnila z důvodu vykonávání pojištěné činnosti. Nelze proto hovořit o vyměřovacím základu zjištěném pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte. 9. Proti rozhodnutí OSSZ podala žalobkyně odvolání, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí OSSZ potvrdila. Konstatovala, že žalobkyně nenastupuje na peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte, neboť jak sama uvádí, žádost o peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě neuplatnila z důvodu vykonávání pojištěné činnosti. Posouzení žaloby 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Je tedy věcně projednatelná. Soud jen pro pořádek konstatuje, že je místně příslušný k projednání žaloby. Ve věcech týkajících se nemocenského pojištění včetně peněžité pomoci v mateřství se totiž místní příslušnost soudu určuje podle obecného pravidla v § 7 odst. 2 s. ř. s. (tedy dle sídla správního orgánu prvního stupně, které je v nynější věci v Mělníku), nikoli podle pravidla obsaženého v § 7 odst. 3 s. ř. s. (podle bydliště žalobkyně). Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud o žalobě rozhodl bez jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem vyslovili souhlas (žalobkyně výslovně, žalovaná implicite). 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. V projednávané věci byla soudu předložena k posouzení právní otázka týkající se výkladu § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. 13. Podle tohoto ustanovení se u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21. 14. Žalobkyně má za to, že podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení beze zbytku naplnila, žalovaná naopak tvrdí, že nikoli, neboť u předchozího dítěte nepožádala o peněžitou pomoc v mateřství, a není proto splněna podmínka vzniku nároku na další peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte. 15. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro jeho aplikaci je nutno kumulativně naplnit tyto podmínky: a) zaměstnankyni vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství, b) tento nárok vznikl za trvání téhož zaměstnání jako předchozí nárok, c) z tohoto zaměstnání, d) a v období do 4 let věku předchozího dítěte. Zbývající část daného ustanovení pak již jen stanovuje způsob, jakým způsobem se při jeho aplikaci stanoví denní vyměřovací základ (tedy nikoli podmínky pro jeho aplikaci). 16. Mezi účastníky řízení není sporu o splnění podmínek b), c) a d) – žalobkyni nárok na aktuální peněžitou pomoc v mateřství vznikl za trvání téhož zaměstnání, z tohoto zaměstnání a v období do 4 let věku předchozího dítěte (druhé dcery narozené dne 7. 9. 2016). Žalovaná sice v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění nelze aplikovat, neboť žalobkyně nenastupuje na peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte, skutečná podstata této argumentace žalované je však jiná. Z n