1 As 44/2010 — Nejvyšší správní soud

43 A 46/2021- 45 - text 10 43 A 46/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudkyň Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: Mgr. T.M. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2021, č. j. 051506/2021/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2021, č. j. 051506/2021/KUSK, se v rozsahu potvrzujícím rozhodnutí Městského úřadu Příbram ze dne 11. 3. 2021, č. j. MeUPB 30554/2021, v části, jíž byl odmítnut bod 3) žalobcovy žádosti o informace ze dne 8. 12. 2020, ruší, a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Městského úřadu Příbram ze dne 11. 3. 2021, č. j. MeUPB 30554/2021, se v části, jíž byl odmítnut bod 3) žalobcovy žádosti o informace ze dne 8. 12. 2020, ruší. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Městský úřad Příbram (dále jen „povinný subjekt“) rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021, č. j. MeUPB 30554/2021, odmítl žalobci poskytnout informace podle § 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 12/2020 Sb. (dále jen „informační zákon“), neboť všechny žalobcem požadované dokumenty jsou součástí vyšetřovacího spisu. 2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí povinného subjektu potvrdil. 3. Žalobce se žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí a uložení povinnosti povinnému subjektu poskytnout žalobci požadované informace. 4. Žalovaný dne 27. 4. 2022 soudu předložil rozhodnutí ze dne 25. 4. 2022, č. j. UOOU-02090/21-13, kterým Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) zrušil v přezkumném řízení napadené rozhodnutí v části potvrzující prvostupňové rozhodnutí v rozsahu odmítnutí bodů 1 a 2 žalobcovy žádosti a věc vrátil povinnému subjektu k novému projednání. Ve vztahu k části napadeného rozhodnutí týkající se potvrzení prvostupňového rozhodnutí v rozsahu odmítnutí bodu 3 žalobcovy žádosti ÚOOÚ přezkumné řízení zastavil. 5. K výzvě soudu ze dne 3. 5. 2022 žalobce podáním ze dne 10. 5. 2022 upravil žalobní návrh tak, že požaduje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace ve věci bodu 3) [rozhodnutí o neposkytnutí kopie trestního oznámení] a povinnému subjektu nařídil kopii trestního oznámení poskytnout. 6. Žalobce předně namítá, že se žalovaný vůbec nevypořádal s odvolacími námitkami. Povinný subjekt ani žalovaný neposoudili a nevysvětlili, jak by poskytnutí požadovaných informací mohlo ohrozit či zmařit účel trestního řízení, včetně zajištění práva na spravedlivý proces. Žalobci ani nebyla poskytnuta možnost vyjádřit se k doplněným podkladům rozhodnutí [například k dodatečně předloženému tvrzení o požadavku Policie ČR ohledně mlčenlivosti nebo rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), na který povinný subjekt odkazoval]. Žalovaný na základě požadavku mlčenlivosti učinil nesprávný závěr. Mlčenlivost ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 255/2019 Sb. (dále jen „trestní řád“, nelze v dané věci aplikovat. Trestní oznámení podalo město Příbram dne 7. 12. 2020 na základě rozhodnutí starosty, z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Policie ČR kontaktovala v dané věci město Příbram poprvé dne 7. 1. 2021. Z uvedené chronologie plyne, že na dané trestní oznámení se nemůže vztahovat mlčenlivost na základě požadované součinnosti ani na základě dožádání. Naopak, trestní oznámení vedlo až následně k požadavku součinnosti. To znamená, že samotné trestní oznámení nebylo součástí žádné součinnosti. I kdyby byl požadavek mlčenlivosti v dané věci relevantní, pak je dle názoru žalobce v kolizi s ústavním právem na informace. S tímto konfliktem se žalovaný nijak nevypořádal. Žalobce poukazuje též na § 19 informačního zákona, podle kterého umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony. 7. Podle žalobce žalovaný nepřezkoumal splnění zákonné podmínky pro odmítnutí poskytnutí informace podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona. Ten s účinností od 24. 4. 2019 obsahuje významnou ústavně balancující podmínku vázající neposkytnutí informace na ohrožení či zmaření účelu trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces. Povinný subjekt ani žalovaný tuto podmínku nevyhodnotili. Povinný subjekt parafrázuje již neplatnou právní úpravu a odkazuje na judikaturu týkající se právě dřívější úpravy. Žalovaný tento postup bez výhrad akceptoval. 8. Žalobce dále zmiňuje, že žádost se týká trestního oznámení ve věci podezření na případně neoprávněně získané městské zakázky, které byly financovány z veřejných prostředků. Je zde tedy společenský zájem na poskytnutí informací v maximálním možném rozsahu. V době vydání prvního rozhodnutí povinného subjektu (které žalovaný zrušil) ještě trestní řízení neprobíhalo. Toliko chybou povinného subjektu tak byl promeškán časový prostor pro přípustné (z hlediska právního názoru povinného subjektu) poskytnutí informací. Povinný subjekt ani žalovaný podle žalobce neuvážili možnost poskytnutí informací v dílčí anonymizované podobě. 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 5. 1. 2020 byly zahájeny úkony podle § 158 odst. 3 trestního řádu, o čemž povinný subjekt vyrozuměla Policie ČR. Toto vyrozumění žalovaný vyhodnotil jako naplnění § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona a odvolání zamítl. Žalovaný dále poukázal na obsah správního spisu a navrhl zamítnutí žaloby. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 10. Ze správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti. 11. Dne 8. 12. 2020 obdržel povinný subjekt žádost o informace, ve které žalobce požadoval poskytnutí těchto dokumentů (kopií), včetně případných příloh: 1) podnět města Příbram k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci nesrovnalostí (v podobě nepřesných deklarovaných referencí ze strany dodavatele) v rámci zakázek vyhlašovaných městem Příbram, 2) odpověď Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na tento podnět, 3) trestní oznámení města (resp. p. starosty) ve výše uvedené záležitosti (ve znění, v jakém bylo vypraveno k odeslání či předání). Vzhledem k zúžení žalobního návrhu bude soud dále rekapitulovat pouze skutečnosti týkající se bodu 3 žádosti. 12. Povinný subjekt rozhodnutím ze dne 22. 12. 2020 žádost podle § 11 odst. 6 informačního zákona odmítl, neboť všechny žalobcem požadované dokumenty byly předány orgánům činným v trestním řízení a jejich poskytnutím by mohla být ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení vyhledávat či odhalovat trestnou činnost a prověřovat oznámení a mohlo by dojít k narušení celého průběhu trestního řízení. Rozhodnutím ze dne 24. 2. 2021 žalovaný k odvolání žalobce toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení povinnému subjektu. Uložil mu, aby posoudil, zda žádost neměla být odmítnuta podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona. 13. Povinný subjekt následně prvostupňovým rozhodnutím žádost odmítl podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona. Konstatoval, že přípisem ze dne 7. 1. 2021 orgány činné v trestním řízení povinnému subjektu sdělily, že ve věci byly dne 5. 1. 2021 zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Veškeré žalobcem požadované dokumenty byly předány příslušným orgánům činným v trestním řízení a jsou součástí vyšetřovacího spisu. Požadované informace tedy není možné poskytnout. 14. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, v němž namítal, že povinný subjekt nezdůvodnil, jak by poskytnutí požadovaných informací mohlo ohrozit či zmařit účel trestního řízení. Prostá skutečnost, že povinný subjekt dokumenty předal orgánům činným v trestním řízení a že jsou součástí vyšetřovacího spisu, nepředstavuje dostatečný důvod pro odmítnutí žádosti. Žalobce poukázal na to, že žádost se týká trestního oznámení ve věci podezření na případně neoprávněně získané veřejné zakázky, které byly financovány z veřejných prostředků. Jedná se tedy o záležitost týkající se širší společnosti. Nadto žalobce žádost neadresoval orgánům činným v trestním řízení, ale přímo povinnému subjektu, a žádost se týkala dokumentů vypravených městem (starostou), které není orgánem činným v trestním řízení, nevede vyšetřovací spisy. Žádost se týkala dokumentů, které má povinný subjekt k dispozici jako doklad obsahu učiněného podání. Žalobce uvedl, že sám zveřejnil určité informace označující možné nesrovnalosti související s veřejn