8 As 24/2006 — Nejvyšší správní soud

55 A 45/2022- 40 - text 7 55 A 45/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobkyně: TELP s.r.o., IČO 26210380, sídlem Mokrá Lhota 95, Bystřice, zastoupená advokátem Mgr. Richardem Vachouškem, sídlem Masarykovo náměstí 225, Benešov, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, Praha, za účasti: 1. F. Č., bytem X, 2. M. Č., bytem X, oba zastoupeni advokátkou Mgr. Vlastou Kubíkovou, sídlem Husova 2117, Benešov, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2022, č. j. 054924/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil usnesení Městského úřadu Bystřice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 28. 3. 2022, č. j. 1889/2022/MUBY (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavil řízení o dodatečném povolení stavby přístřešku na drtící linku pro získání kovového materiálu z kabelů na pozemku p. č. Xa v katastrálním území X. Stavební úřad konstatoval, že žalobkyně přes výzvu neodstranila vady žádosti, které bránily pokračování v řízení. Předložená projektová dokumentace neobsahovala požárně bezpečnostní řešení stavby a nebyla opatřena autorizačním razítkem autorizované osoby. Dále nebylo doloženo závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, závazné stanovisko či rozhodnutí k předmětnému záměru Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení nakládání s odpady, a doklad o zajištění přístupu ke stavbě. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že požárně bezpečnostní řešení stavby a závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje žalobkyně doložila dne 13. 4. 2022, kdy doplnila odvolání o listinné důkazy. Za stěžejní označil žalovaný otázku zajištění přístupu k předmětné stavbě. Konstatoval, že Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 3. 10. 2005, č. j. 10 C 1317/2002-133 (dále též „usnesení Okresního soudu v Benešově“), schválil smír ve věci zřízení věcného břemene práva cesty – průchodu a průjezdu po pozemku p. č. Xb v katastrálním území L. Dle katastru nemovitostí bylo toto věcné břemeno zřízeno pouze pro stavbu „M. L., č. p. Xc“. Podle § 1265 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) nelze pozemkovou služebnost spojit s jiným panujícím pozemkem. Toto ustanovení dle komentářové literatury (komentář JUDr. MUDr. Alexandra Thöndela, Ph.D.) sleduje zákaz svévolného rozšiřování tím způsobem, že vlastník panujícího pozemku nabude do vlastnictví ještě jiný pozemek a bude požadovat právo služebnosti i pro něj. Vzhledem ke smluvní svobodě není vyloučena dohoda o rozšíření služebnosti. Vlastnické právo je služebností omezeno, přičemž obecně platí, že povinný, zde vlastník služebného pozemku, má být zatěžován co nejméně. Spojení pozemkové služebnosti s jiným pozemkem by nepochybně mohlo k rozšíření zátěže povinného vést. Žalovaný dospěl k závěru, že stavba nemá zajištěn přístup. Žalobkyně bude muset otázku přístupu (rozšíření služebnosti) řešit občanskoprávní cestou. Obsah žaloby 3. Žalobkyně v žalobě namítá, že má zajištěn přístup k předmětné stavbě výkonem práv z věcného břemene na pozemku p. č. Xb. Odmítá názor, že přístup ke stavbě může být zajištěn pouze věcným břemenem, případně rozšířením stávajícího věcného břemene. Uvádí, že ve správním řízení doložila usnesení Okresního soudu v Benešově, kterým soud schválil smír ve věci zřízení věcného břemene práva cesty – průchodu a průjezdu po pozemku p. č. Xb v katastrálním území X pro vlastníka stavby na p. č. st. Xd, Xe a Xf v témže katastrálním území. Žalobkyně netvrdí, že na základě usnesení Okresního soudu v Benešově má zřízeno věcné břemeno stezky a cesty i pro předmětnou stavbu. Prostřednictvím uvedeného věcného břemene je však zajištěn přístup k předmětné stavbě, jelikož je dále veden po pozemcích ve vlastnictví žalobkyně a tyto skutečnosti nelze formalisticky a účelově oddělovat. Komentář citovaný v napadeném rozhodnutí se dle žalobkyně týká odlišné věci. Rozsah věcného břemene zřetelně vyplývá z geometrického plánu. Výklad obsahu věcného břemene správními orgány považuje žalobkyně za právně nesprávný a zatížený nepřípustným formalismem. Předmětné věcné břemeno je dlouhodobě užíváno k přístupu ke stavbě č. p. Xc v X na výše uvedených pozemcích. Logicky je též nutně užíváno k přístupu na pozemky p. č. Xa a p. č. Xb ve vlastnictví žalobkyně, které jsou součástí jejího areálu. Přes tyto pozemky musí nutně jakákoli osoba přejíždět nebo přecházet za účelem přístupu ke stavbě č. p. Xc v X, tj. při plnění účelu, pro který bylo zřízeno věcné břemeno usnesením Okresního soudu v Benešově. Dle žalobkyně nelze formalisticky oddělit věcné břemeno pro přístup ke stavbě č. p. Xc v X od toho, aby k přístupu nebyly užívány pozemky p. č. Xa a p. č. Xg. Žalobkyně má za to, že též jazykovým výkladem obsahu věcného břemene zřízeného usnesením Okresního soudu v Benešově je vyloučena správnost právního názoru správních orgánů. Poukazuje na to, že věcné břemeno bylo zřízeno za účelem průchodu a průjezdu pro vlastníka stavby na pozemcích st. p. č. Xd, Xe a Xf v katastrálním území X, kterým je nyní žalobkyně. Věcné břemeno tedy nebylo zřízeno výlučně za účelem příchodu a příjezdu ke stavbě č. p. Xc, nýbrž pro potřeby obslužnosti vlastníka této stavby bez omezení uživatelnosti věcného břemene v rámci areálu stavby č. p. Xc. Limitem práva z věcného břemene je způsob užívání, pro který bylo původně zřízeno. Tomuto způsobu odpovídá nyní projednávaný záměr, jelikož nemůže jakkoliv modifikovat či navýšit intenzitu využití věcného břemene vlastníkem stavby č. p. Xc. 4. Žalobkyně na podporu své argumentace poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 4. 3. 1924, Rv I 1795/23, podle něhož „není rozšiřováním služebnosti cesty, zřízené ve prospěch usedlosti a pozemků k ní patřících, bylo-li jí používáno i pro pozemky napotom přikoupené, leda, že přikoupením pozemků nabylo hospodaření z usedlosti rozsahu, s kterým strany, zřizujíce služebnost, nepočítaly nebo počítati nemohly, nebo že služebnost výslovně nebo výpočtem pozemků byla omezena jen na tehdejší pozemky“. V konkrétním případě nebylo věcné břemeno zřízeno pouze ke konkrétním výslovně určeným pozemkům, nýbrž k užívání vlastníka stavby na uvedených pozemcích, tj. žalobkyně, nikoli pouze za účelem využívání stavby č. p. Xc. Žalobkyně má tedy za to, že má zajištěn přístup k předmětné stavbě na pozemku p. č. Xa výkonem práv z věcného břemene na pozemku p. č. Xb, neboť k příjezdu na něj byl vždy užíván sousední pozemek v rozsahu stanoveném věcným břemenem, což vyplývá ze stavu zápisu v katastru nemovitostí i z žalobkyní doloženého usnesení Okresního soudu v Benešově. Analogicky je třeba aplikovat závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 22 Cdo 730/2005, podle nichž „přesněji nevymezené právo přecházení a přejíždění přes tzv. služebný pozemek, jehož účelem je zajištění přístupu k domu jako stavbě panující, přičemž mezi služebným pozemkem a vstupem do panující stavby leží pozemek vlastníka stavby, zahrnuje v sobě právo přejíždění v takovém rozsahu, aby vlastník domu mohl zajet vozem až na tento svůj pozemek.“ Jestliže žalovaný potvrdil prvostupňové rozhodnutí z důvodu, že žalobkyně nedoložila přístup k předmětné stavbě, je napadené rozhodnutí věcně nesprávné. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření zopakoval argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí. Setrval na svém závěru, že stavba nemá zajištěn přístup. Z tohoto důvodu nelze stavbu dodatečně povolit. Replika žalobkyně 6. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného zopakovala, že komentář, na který poukazuje žalovaný, se týká odlišné právní otázky. Žalovaný směšuje právní otázku rozšiřování služebnosti s právní otázkou přístupu k nemovité věci, který nemusí být zajištěn pouze služebností. Žalovaný účelově pomíjí relevantní judikaturu citovanou žalobkyní, z níž je zřejmé, že nedochází k rozšiřování služebnosti, nýbrž výkonem služebnosti ve prospěch jiné nemovité věci žalobkyně je přes její pozemky zajištěn přístup k předmětné stavbě. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 7. Osoby zúčastněné na řízení s žalobou nesouhlasí. Dle jejich názoru žalobkyně jednoznačně nemá zajištěn přístup na pozemky p. č. Xa a Xg pro účely