§ 151o občanský zákoník – Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 151o občanského zákoníku stanovuje způsoby, jakými mohou vzniknout věcná břemena, a upřesňuje, kdo je může zřídit a za jakých podmínek, včetně možnosti zřízení práva cesty soudem. Věcné břemeno může vzniknout na základě dohody (smlouvy), závěti, rozhodnutí úřadu, ze zákona, nebo vydržením, přičemž pro nabytí práva je vždy nutný vklad do katastru nemovitostí. (§ 151o zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, soud, dědic
- Odkazuje na: § 134
- Judikatura: na § 151o odkazuje 246 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.
(2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.
(3) Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věcné břemeno může vzniknout na základě dohody (smlouvy), závěti, rozhodnutí úřadu, ze zákona, nebo vydržením, přičemž pro nabytí práva je vždy nutný vklad do katastru nemovitostí.
- Vlastník nemovitosti je primárně oprávněn zřídit věcné břemeno smlouvou, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
- Pokud vlastník stavby nemá přístup k ní, protože není vlastníkem přilehlého pozemku, může soud na jeho návrh zřídit věcné břemeno práva cesty přes tento pozemek.
Na co si dát pozor
- Pro platné nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu je vždy nezbytný zápis do katastru nemovitostí.
- Soudní zřízení práva cesty je možné jen tehdy, nelze-li přístup ke stavbě zajistit jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 151o
Jak soudy aplikují § 151o
Před 1. 1. 2014 mohl vlastník stavby postrádající nezbytné spojení s veřejnou cestou žádat o povolení nezbytné cesty bez výslovného omezení uvedeného v § 1033 odst. 2 o. z., současně se však nemohl domáhat zřízení nezbytné cesty k pozemku, neboť § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, umožňovalo jen zřízení nezbytné cesty ke stavbě.
Protože jsou podmínky pro povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. o. z. vymezeny – až na některé odlišnosti – zásadně obdobně s úpravou obsaženou v § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále též „obč. zák.“) lze přiměřeně použít i judikaturu vytvořenou za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015).
Protože jsou podmínky pro povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. o. z. vymezeny – až na některé odlišnosti – zpravidla obdobně jako podmínky uvedené v § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též „obč. zák.“), lze přiměřeně aplikovat i judikaturu vytvořenou v intencích zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 22 Cdo …