1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

39 A 5/2023- 65 - text 21 39 A 5/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelů: a) Ing. J. N. bytem X b) Ing. M. N. bytem X oba zastoupení advokátkou Mgr. Lucií Filipovou sídlem Navrátilova 666/7, Praha 1 proti odpůrkyni: obec Ondřejov sídlem Choceradská 62, Ondřejov zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Hnátem sídlem Na Pankráci 404/30a, Praha 4 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. M. K. 2. P. K. oba bytem X o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Ondřejov vydaného usnesením zastupitelstva obce Ondřejov ze dne 29. 6. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odpůrkyně. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatelé jsou manželé a ve společném jmění vlastní pozemek p. č. st. XA, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. XB, a pozemek p. č. XC (tyto i všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v katastrálním území X). 2. Společným návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se navrhovatelé domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „územní plán“) v části textového a grafického vymezení plochy „RI – plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci“ (dále jen „plocha RI“) na pozemcích navrhovatelů. Návrh 3. Navrhovatelé namítají, že jejich rodinný dům byl v roce 2014 kolaudován pro celoroční bydlení. Předchozí územní plán vymezoval lokalitu „K. K.“, v níž se pozemky navrhovatelů nachází, jako plochu pro bydlení v kategorii „Rekreace – chatové osady“ a umožňoval užívání pozemků k trvalému bydlení v rodinném domě se zahradou. Navrhovatelé také měli možnost svůj dům stavebně upravovat a rozšiřovat. Nynější územní plán však na pozemcích navrhovatelů vymezil plochu RI, resp. plochu změn TM PX, která jako nepřípustný způsob využití stanoví mj. bydlení. Tím nepřiměřeně zasáhl do vlastnického práva navrhovatelů, neboť jim znemožnil jejich pozemky užívat k trvalému bydlení a provádět přístavby k rodinnému domu. Podle navrhovatelů jde v podstatě o vyvlastnění bez náhrady. Současně je v textové části územního plánu uvedeno, že je nutné činit kroky k ukončení existujícího nepřípustného využití nebo k transformaci na hlavní využití (tj. rodinná rekreace). Navrhovatelé proto mají obavu, že odpůrkyně bude činit veškeré kroky k tomu, aby byl rodinný dům „rekolaudován“ na rekreační objekt, a budou se muset potýkat s „tlakem“ odpůrkyně. K takovému postupu totiž podle navrhovatelů územní plán odpůrkyni, resp. stavební úřady zavazuje. Pokud by k rekolaudaci došlo, nemovitosti navrhovatelů by byly znehodnoceny. Jsou také zatíženy hypotékou a zástavní věřitel očekává, že hodnota zastavených nemovitostí nebude klesat. Navrhovatelé si dále nebudou moci od základu daně odečíst zaplacené úroky z hypotečního úvěru a žádat o dotace určené pro rodinné domy. Odpůrkyně zároveň v rozporu s § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), nepečuje o potřebu bydlení, neboť její uspokojování navrhovatelům znemožňuje. 4. Navrhovatelé se dále domnívají, že územní plán nereflektuje reálný stav území, k čemuž odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 11. 2. 2022, č. j. 5 As 300/2020 – 81. Navrhovatelé svůj rodinný dům postavili v souladu se zákonem a byl později kolaudován k trvalému bydlení. Dřívější územní plán tomu nebránil a ani příjezdová komunikace k jejich nemovitostem od té doby nedoznala žádných faktických změn. Proto nabyli legitimní očekávání, že budou moci rodinný dům užívat k trvalému bydlení. Navrhovatelé se nezaviněně ocitli v situaci, kdy své nemovitosti užívají v rozporu s právem, neboť zákonným požadavkem podle jejich názoru je, aby způsob užívání stavby byl v souladu s územním plánem. Odpůrkyně též narušila zásadu kontinuity územního plánování a zásadu subsidiarity a minimalizace zásahu. Záměr odpůrkyně zabránit v lokalitě masivnímu rozšiřování zástavby navrhovatelé chápou jako důvodný, avšak není ospravedlnitelné, že odpůrkyně nepřihlédla k existenci rodinných domů. Bez přesvědčivých důvodů významně omezila vlastnické právo navrhovatelů tím, že znemožnila užívání jejich nemovitostí k bydlení. Odpůrkyni nic nebránilo v zařazení pozemků navrhovatelů do ploch „SV – plochy smíšené obytné“ (dále jen „plochy SV“), které připouští bydlení. Odpůrkyně v územním plánu neuvedla žádný veřejný zájem na tom, aby v lokalitě nebylo možné trvalé bydlení. 5. Navrhovatelé se dále neztotožňují s úvahou odpůrkyně, že k jejich rodinnému domu je velmi špatné dopravní napojení. K nemovitostem vede „od nepaměti“ přístupová cesta na samostatném pozemku p. č. XA, která splňuje veškeré znaky veřejně přístupné účelové komunikace (ulice K. K.). Je široká 2,5 metru, dostatečně zpevněná pro obslužnost a nemovitosti navrhovatelů jsou od ní vzdáleny 15 metrů. Stav a šíře této komunikace nepředstavovaly v roce 2014 překážku změny v užívání rodinného domu k bydlení. Odpůrkyně nadto v územním plánu vymezila na pozemcích p. č. XB a p. č. XC, které sousedí s pozemky navrhovatelů, již existující silniční síť. Měly by tedy mít dostatečné dopravní spojení s hlavní pozemní komunikací. Stav těchto pozemků zachycený v územním plánu kromě toho neodpovídá realitě, neboť jsou v současnosti zarostlé, nelze přes ně ani projít a v katastru nemovitostí jsou vedeny jako ostatní plocha. 6. Navrhovatelé podali v rámci projednávání územního plánu celkem dvakrát námitky (při veřejném projednání konaném dne 29. 6. 2020 a opakovaném veřejném projednání konaném dne 4. 1. 2022), jimiž zejména poukazovali na to, že územní plán znemožňuje, aby své nemovitosti užívali k trvalému bydlení. Vypořádání námitek vznesených poprvé při veřejném projednání navrhovatelé neobdrželi. Územní plán mezi oběma veřejnými projednáními doznal značných změn, avšak v žádném z podkladů nebylo uvedeno, na základě jakých konkrétních podnětů a námitek se tak stalo. Až po vydání územního plánu se navrhovatelé dozvěděli, že veškeré jejich námitky byly odmítnuty. Navrhovatelé mají za to, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jakož i odůvodnění územního plánu, nejsou dostatečná, a proto jsou nepřezkoumatelná. Odůvodnění územního plánu neobsahuje komplexní vysvětlení potřeby navržených změn. Taková pasáž byla zahrnuta do návrhu územního plánu pro veřejné projednání, ale ve vydaném územním plánu chybí. Odpůrkyně nikdy nezdůvodnila, proč byly nemovitosti navrhovatelů zařazeny do plochy RI. V rozhodnutí o námitkách se odpůrkyně zabývala námitkami navrhovatelů pouze formálně a věcně je nevypořádala. Námitku, že dojde ke znemožnění užívání nemovitosti navrhovatelů k trvalému bydlení, odpůrkyně jen negovala a dodala, že podmínky využití stávajících rodinných domů se nemění. Ke druhé námitce navrhovatelů týkající se příjezdové cesty odpůrkyně uvedla, že tato komunikace není dostatečná pro přístup k rodinnému domu, avšak své tvrzení více neodůvodňuje a k některým námitkám odpůrkyně jen odkázala na „viz 1, 2“. Odpůrkyně se dále nevyjádřila k tomu, že může dojít ke znehodnocení nemovitostí navrhovatelů. Konečně nevypořádala ani námitku, že na pozemcích p. č. XA a p. č. XB je v rozporu s reálným stavem vymezena silniční síť. Vyjádření odpůrkyně 7. Odpůrkyně ve vyjádření navrhuje zamítnutí návrhu. Prostřednictvím územního plánu nemá nutně dojít k „zakonzervování“ stávajícího stavu a pouhému vymezení nových zastavitelných ploch. Naopak povinností odpůrkyně bylo vyhodnotit celé území, posoudit vhodnost současné zástavby a stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, včetně rozvoje rekreace. Pozemky navrhovatelů se nacházejí v zóně, kde jsou prakticky pouze stavby individuální rekreace. Tato zóna není úplně kompaktní, neboť zahrnuje celkem tři rodinné domy. V územním plánu je zcela vymezena k rekreaci a využití stávajících rodinných domů je řešeno tak, aby byly její součástí. Rekreační zóna je využívána zejména víkendově a o dovolených. Rodinné domy ji sice výrazně nenarušují, ale z hlediska časového využívání představuje jiný režim. Územní plán konstatuje, že se jedná o stavby, které zde být nemají. K rekolaudaci rodinného domu navrhovatelů došlo v roce 2014 na základě dřívějšího územního plánu. Nový územní plán ale bydlení v zóně rekreace neumožňuje. Územní plán nezasahuje do vlastnického práva navrhovatelů, neboť neznemožňuje užívání jejich nemovitostí k trvalému bydlení. Nemovitosti budou užívat v souladu s právem a rozhodnutím o kolaudaci. Územní plán pouze konstatuje, že jejich rodinný dům do dané lokality nepatří. Odpůrkyně nemá nástroj, který by jí umožnil docílit změny v užívání rodinného domu. Ta musí být vyvolána výhradně jeho vlastníky. Navrhovatelé tak brojí toliko proti znemožnění budoucího rozší