1 Afs 88/2013 — Nejvyšší správní soud

51 Af 4/2022- 57 - text 11 51 Af 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobkyně: PHARMAWEX s r.o. sídlem Novoměstská 960, 537 01 Chrudim zastoupena advokátem Mgr. Danielem Bartošem sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj sídlem Washingtonova 1621/11, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2022, č. j. 90258/2022-610000-11.6, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl námitky proti celkem 22 vyrozuměním o úroku z prodlení ze dne 12. 1. 2022 vydaným v návaznosti na doměření cla žalobkyni dodatečnými platebními výměry Celním úřadem pro Pardubický kraj (dále jen „vyrozumění o úroku z prodlení“ či jen „vyrozumění“). 2. Proti všem vyrozuměním o úroku z prodlení podala žalobkyně podle § 251a odst. 4 ve spojení s § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 527/2020 Sb. (dále jen „daňový řád“) obsahově totožné námitky, v nichž namítala neúčinnost jejich doručení, neboť byly doručeny přímo žalobkyni namísto jejímu zástupci. Úroky z prodlení žalovaný stanovil na základě vydaných rozhodnutí o doměření cla. Vyrozumění jsou tudíž úkony navazujícími, pro které tak současně bylo převzato právní zastoupení již na základě plné moci předložené Celnímu úřadu pro Pardubický kraj dne 21. 6. 2021. Žalobkyně udělila plnou moc pro celé řízení o kontrole sp. zn. NK0006/21/590501, včetně řízení navazujících. Žalobkyně dále namítala, že úroky z prodlení byly stanoveny předčasně, neboť jednotlivá rozhodnutí o doměření cla zatím nenabyla právní moci. Tato rozhodnutí jsou navíc nicotná, neboť byla vydána věcně nepříslušným orgánem. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že účelem doručování je seznámit adresáty s obsahem doručovaných písemností. Proto nedodržení formálních pravidel nemůže být na závadu, jestliže základní cíl doručování byl naplněn. Žalovaný nesporoval, že všechna vyrozumění doručil přímo žalobkyni, a nikoli jejímu zástupci. Přitom uvedl, že je nejspíše nerozhodné, zda k tomu měl důvod. Za podstatné pokládal, že se vyrozumění dostala do sféry zástupce, což je patrné z jeho reakce na ně. Žalovaný je tak přesvědčený, že nijak neztížil realizaci práv žalobkyně, a proto pokládal doručení vyrozumění za účinná. Žalovaný nepřisvědčil ani druhé námitce. Za stěžejní označil aktuální stav vydaných dodatečných platebních výměrů, které v současné době existují a nedoznaly žádných změn co do výše daňové povinnosti. Neshledal proto důvod pro zrušení, změnu či odložení vyrozumění. Dodatečné platební výměry nemohou být ze své podstaty ani nicotné. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítá, že žalovaný doručoval vyrozumění o úroku z prodlení do její datové schránky, přestože mu minimálně muselo být zřejmé, že je zastoupena advokátem, a to již v předcházejícím řízení o kontrole sp. zn. NK0006/21/590501, vedené Celním úřadem pro Pardubický kraj, na které vydaná vyrozumění přímo navazují. Žalovaný svým postupem porušil § 41 odst. 1 daňového řádu, pročež účinky doručení nemohly vůbec nastat [viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 6. 2017, č. j. 1 Afs 362/201636]. Žalovaný nemohl jakkoliv dovodit, že se zástupce žalobkyně s obsahem vyrozumění seznámil. Žalobkyně v den odeslání námitek (10. 2. 2022) zástupci toliko sdělila, že jí v minulosti byly do datové schránky doručeny písemnosti, k nimž uvedla jejich prostý soupis, odesílající orgán, číslo jednací, výši předpisu úroku a právní titul úroku. Zástupce se následně žalobkyně dotázal, kdy jí byla vyrozumění doručena, a po zjištění, že lhůta k podání námitek již téměř uplynula, mu nezbylo než namítat neúčinnost doručení. Zástupce žalobkyně se tak ve lhůtě pro podání námitek fakticky nemohl a nedokázal s obsahem vyrozumění seznámit, právně je analyzovat a zkontrolovat správnost jejich obsahu. Z opatrnosti mohl též namítat předčasnost stanovení úroků z prodlení. Z toho ale žalovaný nemůže dovozovat, že zástupce žalobkyně obsah vyrozumění znal. I kdyby se s nimi skutečně seznámil dne 10. 2. 2022, k uplynutí lhůty pro podání námitek zbýval jediný den, což nelze akceptovat. Vadnost postupu žalovaného je zřejmá i z toho, že Celní úřad Praha Ruzyně totožným námitkám vyhověl, nesprávný postup při doručování uznal a písemnosti dodatečně doručil přímo zástupci žalobkyně. Žalovaný tak porušuje i § 8 odst. 2 daňového řádu a § 6 odst. 4 téhož zákona. 5. Žalobkyně dodává, že rozhodnutí o doměření cla (celkem 58 rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj) byla vydána subjektem, který k tomu nemá příslušné pravomoci, resp. věcnou příslušnost dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex“), pročež jsou nicotná. Na taková rozhodnutí pak nemohou navazovat rozhodnutí o příslušenství. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že v době vydání vyrozumění o úroku z prodlení neměl k dispozici plnou moc pro zástupce žalobkyně. Ta byla předložena věcně příslušnému celnímu úřadu provádějícímu kontrolu po propuštění zboží (Celní úřad pro Pardubický kraj) a vydávajícímu dodatečné platební výměry. Místně a věcně příslušným celním úřadem k předepsání úroku z prodlení je žalovaný (vzhledem ke kontrolovaným celním prohlášením podaným a propuštěným žalovaným). Úrok z prodlení se stanovuje na základě záznamu celního dluhu v aplikaci ECDC, nikoli dle postoupeného daňového spisu. Žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy. Nadto v projednávané věci bylo zjevné, že se zástupce žalobkyně s vyrozuměními seznámil. Na rozdíl od Celního úřadu Praha Ruzyně žalovaný vyšel z materiálního přístupu, nikoli formálního. Tím co nejméně zatížil jak správce daně, tak i žalobkyni. Doručení je proto nutné pokládat za účinné. 7. Žalobkyně v replice konstatuje, že plnou moc doložila Celnímu úřadu pro Pardubický kraj, pročež ji měly celní orgány k dispozici. Žalobkyni nemůže jít k tíži, pokud spolu celní úřady dostatečně nekomunikují. Žalovaný měl přinejmenším vynaložit dostatečné úsilí za účelem zjištění, zda není žalobkyně zastoupena. Proto je bezvýznamný argument, že žalovaný o plné moci nevěděl. Žalovaný rezignoval na povinnost zatěžovat daňové subjekty co nejméně. Za tím účelem měl spolupracovat s dalšími orgány veřejné správy. Pokud žalovaný nezjistil, že je žalobkyně zastoupena, mohl v důsledku námitek proti vyrozuměním svůj postup napravit, což ale neučinil. Napadené rozhodnutí bylo pro žalobkyni překvapivé, když zcela shodné pochybení uznal Celní úřad Praha Ruzyně. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by doručení bylo účinné. Žalobkyně je svým zástupcem zastupována generálně v řízeních i před dalšími orgány veřejné správy. S obsahem písemností se sama proto zpravidla neseznamuje. I v této věci žalobkyně spoléhala na to, že vyrozumění byla doručena jejímu zástupci. Až v den odeslání námitek se žalobkyně dotazovala na stav věci a zástupci sdělila, že jí byly doručeny uvedené písemnosti. Žalovaný neměl žádný důvod k tomu, aby doručoval přímo žalobkyni. Zástupce žalobkyně se s vyrozuměními seznámil až po odeslání námitek. I kdyby mu jejich obsah byl znám i 3 dny před uplynutím lhůty, nemohl by být takový časový prostor dostatečný. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je přípustná. Žaloba obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými je vázán, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Vady, k nimž by byl soud povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 9. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a shrnuli jejich podstatné body. Soud provedl dokazování: - přípisem žalobkyně ze dne 21. 6. 2021 Celnímu úřadu pro Pardubický kraj, jímž informuje tento celní úřad, že je ve věci zahájené kontroly evidované pod č. NK0006/21/590501 právně zastoupena, - námitkami žalobkyně ze dne 10. 2. 2022 proti vyrozuměním vydaným Celním úřadem Praha Ruzyně dne 12. 1. 2022 pod č. j. 1639/2022-650000-45 a č. j. 1638/2022-650000-45, jež jsou totožného obsahu jako námitky založené ve správním spisu v nyní posuzované věci, - rozhodnutími Celního úřadu Praha Ruzyně ze dne 14. 2. 2022, č. j. 1638-3/2022-650000-45 a č. j. 1639-3/2022-650000-45, kterými bylo námitkám žalobkyně částečně vyhověno, neboť celní úřad uznal, že žalobkyně je zastoupena, jelikož plná moc byla předložena Celním