3 As 183/2024 — Nejvyšší správní soud

37 A 83/2024- 14 - text 3 37 A 83/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: P. Č. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Petrem Buluškem sídlem Palackého třída 223/5, Nymburk proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, č. j. 139907/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Městský úřad Kostelec nad Černými lesy rozhodnutím ze dne 10. 9. 2024, č. j. 06483/2024/KNCL/SU, jakožto stavební úřad podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31. 12. 2023, ve spojení s § 334a zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“), zamítl žalobcovu žádost o vydání dodatečného povolení stavby – zázemí pro sad a chov ovcí: stavba zázemí pro sad (zastavěná plocha 45 m2) včetně navazující terasy obklopující tuto stavbu ze tří stran (zastavěná plocha přibližně 90 m2), vyvýšené betonové terasy (zastavěná plocha přibližně 35 m2) v jihovýchodním rohu pozemku, oplocení včetně vjezdových vrat na pozemku parc. č. X v katastrálním území X. Stavební úřad žalobcovu žádost zamítl podle § 149 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, protože dotčený orgán vydal negativní závazné stanovisko, podle něhož je žalobcův záměr nepřípustný – není v souladu s územním plánem obce Černé Voděrady. 2. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. 4. Soud se zabýval včasností podané žaloby. 5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 6. Takovým zvláštním zákonem je mj. stavební zákon z roku 2021. Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, jež jsou účinná od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 tohoto zákona). Podle § 306 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2). 7. U procesních norem, mezi které patří i úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona z roku 2021 platí, že soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. V právě posuzované věci bylo ovšem soudní řízení zahájeno (podáním žaloby dne 7. 12. 2024) až po nabytí účinnosti stavebního zákona z roku 2021, a proto se na ně uplatní nová pravidla pro soudní přezkum, včetně jednoměsíční lhůty pro podání žaloby podle § 306 odst. 1 tohoto zákona. V aktuálním rozsudku ze dne 7. 11. 2024, č. j. 3 As 183/2024-26, NSS vyslovil, že nová úprava žalobních lhůt podle § 306 stavebního zákona z roku 2021 se má uplatnit ve všech soudních řízeních zahájených od 1. 7. 2024. Ve zmíněném rozsudku č. j. 3 As 183/2024 se NSS zabýval všemi potenciálně problematickými aspekty tohoto závěru. Zejména konstatoval, že je tento závěr v souladu s textem zákona i záměrem zákonodárce vyjádřeným v důvodové zprávě (body 21 až 27 cit. rozsudku) a nepředstavuje nepřípustnou pravou retroaktivitu (body 28 až 31 cit. rozsudku). Provedenou změnu procesních předpisů NSS hodnotí jako předvídatelnou, nediskriminační a nebránící účastníkům uplatnit svá práva, přičemž poukazuje zejména na fakt, že dosavadní dvouměsíční lhůta pro vznesení žalobních bodů zůstala zachována (body 33 až 39 cit. rozsudku). V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku. 8. Včasnost žaloby tedy soud hodnotil v intencích rozsudku č. j. 3 As 183/2024-26. Napadené rozhodnutí je datováno dne 30. 10. 2024, podle doručenky, kterou doložil žalobce i žalovaný, bylo vydáno (vypraveno) dne 31. 10. 2024. Žalobce v žalobě tvrdil, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 3. 11. 2024 (čl. II. bodu 5 žaloby). To odpovídá i účastníky doložené doručence. Soudní řízení bylo zahájeno v sobotu 7. 12. 2024, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Z čl. II. bodu 5 žaloby sice plyne, že se žalobce domnívá, že podává žalobu „ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo napadené rozhodnutí oznámeno doručením“. Avšak podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Ke dni zahájení řízení tak měsíční lhůta k podání žaloby zjevně uplynula (posledním dnem jednoměsíční lhůty bylo úterý 3. 12. 2024) a žaloba podaná v sobotu 7. 12. 2024 je tedy opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soudu proto nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I.). 9. Jelikož soud žalobu odmítl, postupoval podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 10. Společně s podanou žalobou žalobce navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Jelikož však soud žalobu odmítl, stal se návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zjevně bezpředmětným. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 19. prosince 2024 Lenka Bursíková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.