36 Az 9/2025 – Krajský soud v Praze

36 Az 9/2025- 32 - text 10 36 Az 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Johanou Jandusovou ve věci žalobce: M. K., narozený X státní příslušník Pákistánská islámská republika hlášeným pobytem X zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou sídlem Karlovo náměstí 287/18, 120 00 Praha 2 - Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2025, č. j. OAM-1688/ZA-ZA11-ZA21-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud v této věci posuzuje, zda žalobce v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl nové skutečnosti, které by byly azylově relevantní. Ve shodě s žalovaným nicméně dospívá k závěru, že žalobcem uvedená nová tvrzení nejsou věrohodná, přičemž v zemi původu žalobce (Pákistánu) v době od podání první žádosti o mezinárodní ochranu, resp. rozhodnutí o ní, ani nenastaly žádné změny, které by přípustnost opakované žádosti zakládaly. Soud proto žalobě nevyhověl. Řízení o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany 2. Žalobce podal dne 23. 3. 2023 první žádost o udělení mezinárodní ochran, a to poté, co byl dne 16. 3. 2023 zajištěn za účelem správního vyhoštění, neboť byl dne 15. 3. 2023 kontrolován Policií ČR, neměl platný cestovní doklad ani žádné oprávnění k pobytu v ČR. Jako důvod své žádosti o azyl uvedl obavy z pronásledování pákistánskou tajnou službou kvůli jeho členství ve studentské federaci Insaf (dále jen „ISF“), která je politicky spřízněna s politickou stranou Pakistánské hnutí za spravedlnost (dále jen „PTI“). Vláda této strany byla odstavena od moci, proti čemuž stoupenci strany začali demonstrovat. Pákistánská tajná služba proto začala stoupence a podporovatele strany PTI pronásledovat a zatýkat. Přímo žalobce pak tajná služba údajně telefonicky vyhrožovala kvůli jeho účasti na protivládních demonstracích. 3. Rozhodnutím ze dne 26. 10. 2023, č. j. OAM-339/LE-BA07-HA13-2023 (dále „první rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany“), žalovaný žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále „zákon o azylu“), neudělil, s tím, že konzistence žalobcovy výpovědi je s ohledem na jím uváděné skutečnosti zásadně narušená v takové míře, že zasahuje celkovou věrohodnost jeho azylového příběhu. 4. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 7. 2024, č. j. 62 Az 40/2023-69. Podle závěrů soudu neexistovala ani přiměřená pravděpodobnost, že by žalobce ohrožovala tajná služba z důvodu jeho členství v ISF. Soud měl shodně s žalovaným za prakticky vyloučené, že by byl žalobce skutečným členem této organizace, neboť neměl ani základní znalosti o studentské organizaci ISF, například o jejích ideálech, cílech, fungování, financování nebo věkové hranici pro vstup. Kromě zmínky o účasti na jedné demonstraci přitom žalobce neprokázal žádnou další aktivitu spojenou s členstvím v ISF. Navíc žalobce během správního řízení změnil své tvrzení i ohledně místa této demonstrace. Soud rovněž dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný, že ani tvrzení žalobce o výhrůžných telefonátech od tajné služby není logické ani věrohodné. Ačkoli žalobce uvedl, že v Pákistánu každý ví, že hovory z neznámých čísel pocházejí od tajné služby, tvrdil, že první telefonát považoval za vtip. Podle soudu je pravděpodobnější, že žalobce ve svém azylovém příběhu čerpal inspiraci z informací o svém bratranci, který byl členem ISF. Jelikož žalobce stavěl svůj azylový příběh právě na členství v ISF, závěr soudu o nevěrohodnosti jeho tvrzení o členství měl proto přímý dopad i na ostatní žalobcem tvrzené skutečnosti. Konečně soud poukázal i na to, že žalobce dle své výpovědi v ČR požádal o udělení mezinárodní ochrany až poté, co byl zadržen, přičemž jeho původním cílem byla Itálie, kde chtěl pracovat. 5. Kasační stížnost následně pro nepřijatelnost odmítl Nejvyšší správní soud (dále „NSS“) usnesením ze dne 4. 12. 2024, č. j. 1 Azs 202/2024-27. Řízení o druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany 6. Dne 16. 12. 2024 podal žalobce druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany. 7. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 20. 12. 2024 uvedl, že je muslim a podle etnického původu se řadí mezi Paštuny. Druhou žádost podává, protože v Pákistánu došlo ke změně situace. Žalobce již dříve podporoval stranu PTI a jeho předsedu Chána. Po jeho odvolání lidé po celém Pákistánu demonstrovali, přičemž Paštunové byli obzvlášť aktivní. V roce 2024 se konaly volby a s velkou převahou zvítězila právě PTI. Armáda ale volby zfalšovala a oficiálně vyhrála jiná strana. Ta pak sestavila vládu. V provincii, ve které žil žalobce, sice vládu sestavila PTI, armáda jí ale neumožňuje vykonávat veškeré kompetence. Když Paštunové v této provincii proti armádě demonstrovali, tato dané protesty i jiné obdobné iniciativy tvrdě potlačila, přičemž zabila několik lidí (znám je např. případ Rehan Zaib z města Bajaur). Při listopadovém protestu iniciovaném PTI v Islámábádu armáda zaútočila na lidi a střílela do davu, přičemž zabila stovky lidí, většinou Paštunů. K dotazu, jakým způsobem se popsané události dotýkají přímo žalobce, tento uvedl, že jeho otec je politicky aktivní. Přidal se ke straně Pashtun Tahafuz Movement (dále „PTM“). Hodně lidí z oblasti se k tomuto hnutí přidalo a žalobce by tak v případě svého návratu do vlasti učinil taky. V zemi původu žalobce to nadto funguje tak, že když je jeden člen rodiny nějak angažovaný, tak má problémy celá rodina. Armáda přitom všechny odpůrce označuje za zrádce. Jen minulý měsíc bylo dle žalobce zabito 200 lidí z oblasti Bajaur. Podezřelá z jejich zabití je právě armáda. Žalobce je z oblasti S. Armáda kontroluje celou zemi, nebylo by tedy řešením, pokud by se žalobce přestěhoval mimo svou kmenovou oblast. 8. Žalovaný opatřil do spisu zprávu svého odboru azylové a migrační politiky (dále „OAMP“) Pákistán - Bezpečnostní a politická situace v zemi (Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv) z července 2024 a dále Informaci MZV ČR, č.j. 131860-6/2024-MZV/LPTP ze dne 3. 1. 2025 – Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí. 9. Při seznámení se s podklady pro rozhodnutí žalobce projevil zájem se blíže seznámit s obsahem výše označené Informace MZV ČR, č.j. 131860-6/2024-MZV/LPTP ze dne 3. 1. 2025. Po seznámení se s obsahem tohoto podkladu pro rozhodnutí žalobce nevyužil svého práva vyjádřit se ani nenavrhl doplnění podkladů pro rozhodnutí. 10. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný prohlásil žádost žalobce za nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a řízení zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu. Ke skutečnostem žalobcem tvrzeným v průběhu řízení o jeho druhé žádosti žalovaný nejprve konstatoval, že má za prokázané, že jakákoliv tvrzení žalobce stran jeho příslušnosti k politickému uskupení PTI byla v rámci prvního řízení o žádosti posouzena jako nevěrohodná. Nelze proto přisvědčit tvrzením žalobce, že by měl v zemi původu problémy, kterým dle jeho tvrzení čelí členové a podporovatelé této politické strany. K problematice PTM dále žalovaný uvedl, že samotné hnutí vzniklo již v roce 2014 a první velké demonstrace tohoto hnutí proběhly již v roce 2018, přičemž sám žalobce v jejich řadách zjevně nijak aktivní nikdy nebyl. Neexistuje tedy důvod, pro který by měl mít jakékoli potíže z důvodu postupu státních orgánů proti tomuto hnutí. Veškerá další tvrzení žalobce považuje žalovaný za zcela účelová, a to i s poukazem na časovou souslednost, kdy žalobce podal opakovanou žádost o mezinárodní ochranu pouhé dva týdny po nabytí právní moci usnesení NSS, který byla pro nepřijatelnost odmítnuta kasační stížnost žalobce. Pokud žalobce skutečně tyto nově tvrzené okolnosti vnímal jako natolik palčivé, nepochybně mu nic nebránilo je uvést již v rámci předchozího řízení. Nadto veškerá předchozí žalobcova tvrzení se v rámci prvního řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ukázala jako smyšlená. Žalovaný s ohledem na vše uvedené neshledal důvody pro opakované posuzování žalobcovy žádosti o mezinárodní ochranu, neboť žalobce neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu, přičemž v Pákistánu v době od podání první žádosti o mezinárodní ochranu, resp. ukončení příslušných soudních řízení v prosinci 2024, ani nenastaly žádné změny, které by takovou novou skutečnost mohly představovat. Shrnutí obsahu žaloby 11. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Namítá, že žalovaný porušil § 2 odst. 1 a 4, § 3 a § 50 odst. 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“). Žalovaný nezjistil stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a v rozsahu nezbytném vzhledem ke konkrét