41 A 24/2023 – Krajský soud v Praze

41 A 24/2023- 54 - text 6 41 A 24/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: L. Ž., t. č. Věznice X proti žalované: Vězeňská služba ČR – Věznice Vinařice se sídlem č. p. 245, Vinařice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2023, č. j. VS-36611/ČJ-2023-800532, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2023, č. j. VS-36611/ČJ-2023-800532, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 69 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) brojí proti v záhlaví označenému rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí vychovatele oddělení výkonu trestu žalované (dále jen „vychovatel“) ze dne 8. 2. 2023, č. j. 36611-2/ČJ-2023-800532. Rozhodnutím vychovatele byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu“) uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na 6 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, neboť žalobce byl dne 8. 2. 2023 v 15:00 hod na cele č. 19 uzavřeného oddílu oděn do ústavní vesty opatřené v přední části a na kapsách zipem, čímž měl porušit povinnost stanovenou v § 28 odst. 1 zákona o výkonu trestu. 2. Předmětné rozhodnutí považuje žalobce za nezákonné. Žalovaná se nevypořádala s námitkou podjatosti vychovatele Mgr. J. L.. Navíc vychovatelé (vč. Mgr. L.) měli o úpravě vesty vědět. Vychovatelé se nepodrobili výpovědi, zda o upravené vestě věděli dříve, než na ni poukázal dozorce. Navíc porušili zákon i základní lidská práva žalobce. Měl se podrobit odběru biologického materiálu, přestože zmiňoval, že z důvodu užívání léků (antidepresiv) by byl test na omamné látky pozitivní. Chtěl se podrobit odběru, bohužel se mu to vlivem stresu a medikace nedařilo. Posléze byl nucen se svléknout a několik hodin „trpět atakům, v zimě, bolestem i posměškům“, do pozdních nočních hodin, kdy chtěl využít svého práva na osmihodinový spánek kvůli šikaně. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že je přesvědčena o souladu kázeňského řízení se zákonem o výkonu trestu a Nařízením generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 23/2020 o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců. Vychovatel při ukládání kázeňského trestu ani speciální pedagog při rozhodování o stížnosti nepřekročili svou kázeňskou pravomoc a zvolený kázeňský trest odpovídal zavinění odsouzeného, přičemž lze odkázat na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí, ve kterých se vychovatel i speciální pedagog k údajné podjatosti stručně vyjádřili. Žalobce nekonkretizoval, v čem by údajná podjatost vychovatele měla spočívat, a celou žalobou se prolínají pouze obecná a hypotetická vyjádření. Na oddíle není objektivně prostor pro to, aby si vychovatel stihl na některého z odsouzených tzv. „zasednout“, navíc k tomu nemá žádný motiv či logický důvod. Okolnost, že rozhodoval vychovatel Mgr. L., se nikterak nepromítla v nezákonnosti správního rozhodnutí. Ani jeho údajná podjatost by nebyla takovou vadou, pro niž by bylo třeba rozhodnutí zrušit, neboť záznam o kázeňském přestupku vypracovala odlišná osoba a o stížnosti rozhodovala rovněž jiná osoba. Speciální pedagog Mgr. V. uvedl, že tvrzení o zaujatosti vychovatele Mgr. Liptáka je účelovým jednáním žalobce ve snaze vyhnout se trestu. Vychovatel Mgr. L. neuložil kázeňský trest v maximální výměře, naopak přihlédl k rozhodným skutečnostem, mezi které se např. řadí to, zda odsouzený již byl nebo nebyl v minulosti kázeňsky trestán. Žalobce byl ve Věznici Vinařice celkem šestkrát kázeňsky trestán, a to mj. za přechovávání mobilního telefonu. Byl kázeňsky trestán i ostatními zaměstnanci věznice, a to v závislosti na jeho přemísťování na různé oddíly. 4. Soud ze správního spisu zjistil následující skutečnosti. V záznamu o kázeňském přestupku ze dne 8. 2. 2023 je uvedeno, že dne 8. 2. 2023 v 15:00 hod. dozorce na uzavřeném oddíle věznice Vinařice na cele č. 19 zjistil, že odsouzený (žalobce) má upravenou ústavní vestu tím, že ji má opatřenou našitým zipem na přední části a kapsách. Žalobce se do záznamu vyjádřil tak, že vestu používá již delší dobu a byl v ní několikrát spatřen vychovatelem. Měl za to, že Mgr. L. pouze navádí další příslušníky k tomu, aby mu ukládali kázeňské tresty, že je „evidentně zasedlý, zda-li ne přímo xenofobní zakomplexovaný zaměstnanec“. Dne 8. 2. 2012 vydal Mgr. J. L. rozhodnutí, ve kterém uvedl, že shora popsaným jednáním se žalobce dopustil kázeňského přestupku dle § 28 odst. 1 zákona o výkonu trestu, neboť byl dne 8. 2. 2023 v 15:00 hod. oděn do ústavní vesty opatřené v přední části a kapsách zipem. Za tento kázeňský přestupek byl žalobci uložen trest podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona o výkonu trestu umístění do uzavřeného oddílu na 6 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Dle odůvodnění rozhodnutí bylo k druhu a výši trestu přistoupeno s přihlédnutím k závažnosti kázeňského přestupku, který byl spáchán porušením základních povinností odsouzeného. Tohoto přestupku se žalobce dopouštěl dlouhou dobu, jak sám uvedl ve svém vyjádření před uložením kázeňského trestu. Také bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že byl žalobce v posledním půl roce kázeňsky trestán. Mgr. L. odmítl tvrzení o své podjatosti. Proti uloženému kázeňskému trestu podal žalobce téhož dne stížnost, neboť měl za to, že lze provádět drobné opravy na věcech, na kterých chybí knoflíky nebo i zip, a navíc byla vesta upravena na stroji, který žalobce nevlastní, a proto vestu nemohl upravit. Výše trestu měla vypovídat o zaujatosti Mgr. L.. Stížnost byla podle § 52 odst. 1 a 3 zákona o výkonu trestu zamítnuta s tím, že spáchání kázeňského přestupku bylo dostatečně prokázáno. Speciální pedagog Mgr. M. V. v napadeném rozhodnutí uvedl, že dle čl. 6 odst. 2 Vnitřního řádu Věznice Vinařice je jakákoli úprava výstrojního oděvu a součástky nepřípustná s výjimkou drobných úprav (např. přišití knoflíku). Vesta vybavená zipy je nestandartní. Je zjevné, že se běžně ve věznici nevyskytuje a je upravena tzv. na zakázku. Je nepravděpodobné, že by žalobce takovou vestu jen tak vyfasoval. I kdyby tomu tak bylo, je jasné, že nosí nestandartně upravenou výstrojní součástku a věc měl ohlásit vychovateli. Záznam o kázeňském přestupku učinil službu vykonávající dozorce, který si úprav na vestě všiml v prostorech upraveného oddílu Věznice Vinařice, kde byl žalobce umístěn poté, co odmítl poskytnout vzorek moči k testu na návykové látky v organismu (součástí jiného kázeňského řízení). Pokud jde o druh a výši trestu, žalovaná uvedla, že uložený trest je úměrný závažnosti kázeňského přestupku a je v souladu s účelem výkonu trestu. Posouzení věci soudem 5. Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené, přičemž shledal, že se jedná o žalobu věcně projednatelnou. 6. V dalším kroku soud přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). O žalobě rozhodl soud bez jednání, jelikož účastníci ani na výzvu soudu nesdělili, že by s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), a zároveň nebylo třeba provádět dokazování, jelikož všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci vyplývají ze správního spisu. Po přezkumu napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Základní povinnosti odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody jsou upraveny v § 28 zákona o výkonu trestu. Dle odstavce 1 je odsouzený ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. 8. Podle § 46 odst. 1 zákona o výkonu trestu je kázeňským přestupkem zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Dle odst. 2 věty první tohoto ustanovení za tent