41 A 72/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 72/2025- 35 - text 8 41 A 72/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci navrhovatelky: Volt Česko sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6 zastoupená advokátkou Mgr. Petrou Stupkovou sídlem Na Zderaze 1275/15, 120 00 Praha 2 proti odpůrcům: 1. Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 2. Svoboda a přímá demokracie (SPD) sídlem Rytířská 410/6, 110 00 Praha 1 jednající zmocněnkyní M. Z. o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhlášené na dny 3. a 4. 10. 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah návrhu a vyjádření účastníků 1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 domáhá podle § 89 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) (odpůrce 2) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejichž termín konání byl stanoven na dny 3. a 4. 10. 2025. Navrhovatelka sama podala kandidátní listinu do těchto voleb a její kandidátní listina byla Krajským úřadem Středočeského kraje jakožto registračním úřadem (odpůrce 1) registrována rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, čj. 113775/2025/KUSK. Kandidátní listina odpůrce 2 byla registrována rozhodnutím odpůrce 1 ze dne 15. 8. 2025, čj. 113753/2025/KUSK. 2. Navrhovatelka namítá, že kandidátní listina odpůrce 2 nebyla registrována jako kandidátní listina koalice, ačkoli jsou na ní na základě dohody odpůrce 2 s politickými stranami Trikolora, PRO Právo Respekt Odbornost a Svobodní (dále jen „další strany“) též členové dalších stran. Navrhovatelka se domnívá, že spojení s dalšími stranami a společná kandidatura na kandidátní listině odpůrce 2 je koalicí, na kterou se dle § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v nyní účinném znění (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“) vztahují vyšší nároky na počet hlasů potřebných k postupu do prvního skrutinia. 3. Navrhovatelka poukazuje na to, že dohoda odpůrce 2 s dalšími stranami byla uzavřena na úrovni nejvyšších orgánů v memorandu o spolupráci. Dohodnuto bylo i pořadí kandidátů na kandidátních listinách a zdržení se kampaně zaměřené na získávání preferenčních hlasů. Odpůrce 2 a další strany vystupují společně v předvolební kampani, používají společné marketingové materiály a webové stránky. Nejedná se tedy o individuální kandidaturu některých členů dalších stran, ale společnou kandidaturu více politických stran a hnutí, tedy koalici. 4. Dle názoru navrhovatelky nelze s ohledem na skutkové odlišnosti, změny právní úpravy a aktuální politický vývoj (snahu obcházet aditivní uzavírací klauzuli) bez dalšího použít závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96. Navrhovatelka na základě usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, čj. Vol 57/2017–24, dovozuje, že jednajíli společně politické strany v souladu s jejich dohodou na úrovni stran či hnutí, lze takovou kandidaturu považovat za koaliční. Dále poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 2/14, z nějž vyplývá, že z hlediska principu reprezentativní demokracie je přípustné do volebního mechanismu začlenit určité integrační stimuly. Navrhovatelka uvádí, že obdobný případ „nepřiznané koalice“ nebyl dosud soudy uspokojivě řešen. Dle navrhovatelky jde v tomto případě o účelové spojení politických subjektů s cílem obejít uzavírací klauzuli. Odpůrce 2 podal kandidátní listinu v rámci spolupráce s dalšími stranami, jejich členy umístil i na přední pozice několika kandidátních listin, a s dalšími stranami se zavázali zdržet se tzv. kroužkovací kampaně. V důsledku volby kandidátní listiny odpůrce 2 se do Poslanecké sněmovny dostanou v rámci České republiky zástupci čtyř politických subjektů s menší podporou, a může se tak stát, že takto zvolení jednotlivci budou držet Poslaneckou sněmovnu v šachu, což odporuje integračnímu účelu aditivních klauzulí. Ve Středočeském kraji by měl být takto zvolen kromě kandidátů odpůrce 2 minimálně zástupce Svobodných (zapsaný místopředseda této politické strany Mgr. Luboš Zálom). Nelegitimní „vytažení“ dalších stran do Poslanecké sněmovny nepřiznanou koalicí představuje podle navrhovatelky zásah do rovnosti politických šancí. Navrhovatelka se domnívá, že absence zákonné definice koalice nebyla v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 127/96 vysvětlena vhodně. Je přesvědčena, že se nejedná o záměrnou absenci veřejnoprávní regulace koalice, ale o nezáměrné opomenutí zákonodárce v rámci právní úpravy koalice. Přijetí výkladu vycházejícího z uvedeného nálezu, podle něhož by rozhodnutí o kandidování ve formě koalice záviselo na vůli kandidujících subjektů bez ohledu na materiální naplnění charakteristik koalice, by dle navrhovatelky znamenalo zjevnou protiústavní mezeru v zákoně. Takový stav by vedl k flagrantnímu narušení politické soutěže a rovnosti příležitostí politických subjektů při účasti ve volbách. Navrhovatelka považuje za nepřípustné, aby naplnění hypotézy, která má za následek uplatnění přísnější právní úpravy, bylo v oblasti politické soutěže ponecháno na vůli politického subjektu účastnícího se této soutěže, neboť by docházelo k absurdní situaci, kdy by tento subjekt sám rozhodoval o tom, zda se na něj přísnější ustanovení volebního zákona použije. 5. Navrhovatelka je přesvědčena, že pokud by zákonodárce chtěl ponechat rozhodnutí o vzniku koalice na tom, zda se strany za koalici označí, bez ohledu na naplnění materiálních charakteristik, nestanovil by pro ně vyšší uzavírací klauzule, jejichž cílem je zabránit spojování stran výhradně za účelem snadnějšího překonání pětiprocentní hranice pro vstup do prvního skrutinia a následné fragmentace zastoupení lidu v Poslanecké sněmovně. K tomu odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 189/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/17 obnovena aditivní klauzule v podobě, která platila do roku 2020, v níž se uvádí, že smyslem navrhované konstrukce je korigovat situace, kdy více partnerům postačí pro zastoupení v Poslanecké sněmovně méně hlasů, než kolik by jim stačilo v případě, kdy by kandidovali samostatně, avšak v podobě, která je ústavně konformní. Současně je sledován legitimní cíl zabránění přílišné fragmentaci Poslanecké sněmovny, která by mohla vést k její omezené funkčnosti. Uzavírací klauzule tedy měla zamezit neomezenému spojování stran a stanovit vyšší kvorum pro vstup do Poslanecké sněmovny. Záměrem nebylo dát kandidujícím stranám vybrat, zda chtějí mít náročnější se do Poslanecké sněmovny dostat tím, že koalici přiznají. Podle navrhovatelky jde o zjevně neústavní mezeru v zákoně. Výklad, že vytvoření koalice je čistě na rozhodnutí stran, by vedl k nadbytečnosti aditivních uzavíracích klauzulí upravených v § 49 zákona o volbách do Parlamentu, neboť je budou politické strany a hnutí obcházet. K tomu navrhovatelka cituje disentní stanovisko JUDr. Antonína Procházky k nálezu Pl. ÚS 42/2000, v němž upozornil, že ponechání sčítací klauzule povede k tomu, že budou kandidovat nikoli výslovné, nýbrž tzv. skryté koalice, což ohrozí transparentnost volebního procesu. Podle navrhovatelky odporuje stav, kdy se na základě jedné kandidátní listiny dostanou do Poslanecké sněmovny zástupci několika stran, pohledu Ústavního soudu na význam uzavíracích klauzulí a na možnost omezit diverzifikaci politického zastoupení, jakož i záměru zákonodárce. 6. Spojení odpůrce 2 a dalších stran jen z důvodu obejití aditivní uzavírací klauzule stanovené v § 49 zákona o volbách do Parlamentu představuje obcházení zákona a zneužití práva. Navrhovatelka je přesvědčena, že jde o mezeru v zákoně, kterou lze dle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24, překlenout. Podle navrhovatelky došlo v tomto případě „nepřiznané koalice“ k významné změně společenských podmínek oproti záměru zákonodárce, který nepočítal s tím, že bude tímto způsobem docházet k obcházení uzavírací klauzule. Tím, že se menší strany vyhnou přísnějším pravidlům pro koalice skrytým spojením se silnějším partnerem, dochází dle navrhovatelky k porušení principu férové politické soutěže. „Nepřiznané kolice“ zasahují i do rovnosti ve financování politických stran, neboť menší strany mohou tímto způsobem na základě dohody s kandidující stranou získat finanční příspěvek, na který by jinak neměly nárok, neboť by nezískaly dostatečnou podporu voličů. To poškozuje malé strany kandidující samostatně, které nezískají finanční plnění od větší strany, s níž by se nepřiznaně spojily. Pod