6 As 171/2020 — Nejvyšší správní soud

41 A 77/2025- 74 - text 17 41 A 77/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci žalobkyně: České přístavy, a.s., IČO 45274592 sídlem Jankovcova 1627/16a, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 81/11, Praha za účasti: GasNet, s.r.o, IČO 27295567 sídlem Klišská 940/96, Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2025, č. j. 103560/2025/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2025, č. j. 103560/2025/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen „vyvlastňovací úřad“) ze dne 31. 3. 2025, č. j. MUME-2698/VYS/25/PAPR. Tímto rozhodnutím vyvlastňovací úřad rozhodl podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 3 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění účinném do 30. 6. 2023 s odkazem na § 170 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „stavební zákon“) ve spojení s § 3 odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „liniový zákon“) o omezení vlastnického práva žalobkyně zřízením věcného břemene distribuční soustavy k pozemku parc. č. 2329/20 v kat. území Mělník (dále jen „předmětný pozemek“) dle geometrického plánu č. 9613-220192/2022 potřebného pro realizaci veřejně prospěšné stavby s názvem „REKO VTL DN 150 Mělník-most“ (dále jen „plynovod“) stavebníka GasNet, s.r.o. (dále též jen „osoba zúčastněná na řízení“ nebo „vyvlastnitel“) dle územního rozhodnutí o umístění stavby ze dne 29. 6. 2021, č. j. 4843/VYS/21/HETE, a rozhodnutí o prodloužení platnosti rozhodnutí o umístění stavby ze dne 10. 5. 2023, č. j. MUME-3696/VYS/23/HETE. 2. Žalobkyně předně namítala, že ve vyvlastňovacím řízení nebyla splněna podmínka přiměřenosti zásahu do jejího vlastnického práva. Nebylo prokázáno, že by nová trasa plynovodu byla nezbytná, a to navíc v daném místě. Naopak je zřejmé, že umístění plynovodu je s ohledem na umístění a tvar pozemku zjevně neproporcionální. Omezení využitelnosti dotčeného pozemku je takové intenzity, že budoucí využitelnost pozemku je v podstatě nulová. Navíc daný pozemek má zvláštní význam, neboť je součástí veřejného přístavu. Správní orgány neprokázaly ani nezdůvodnily, že záměr je v dané podobě a trase jediným možným řešením, neboť přesvědčivě nezdůvodnily, z jakého důvodu nejsou variantní řešení možná. Žádná variantní řešení ani nebyla v odůvodnění zmíněna, ačkoli prokazatelně existují. 3. Správní orgány se materiálně nezabývaly námitkami žalobkyně tykajícími se podmínek vyvlastnění. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně s odůvodněním, že již byly vypořádány v rámci předchozího rozhodnutí ve věci. Žalovaný se však v původním rozhodnutí zabýval pouze procesními vadami (původní prvostupňové rozhodnutí bylo nesprávně doručeno). K některým odvolacím námitkám se žalovaný sice vyjádřil, ale žalobkyně jejich vypořádání nepovažuje za dostačující. Žalovaný dále argumentoval tím, že záměr je v souladu s pravomocným uzemním rozhodnutím, podle judikatury ale vyvlastňovací úřad není tímto rozhodnutím bezvýhradně vázán. Plynovod lze, na rozdíl od přístavního území, jehož poloha je dána a je nepřemístitelná, trasovat jinudy, a to volbou varianty s menším dopadem do práv žalobkyně. Převažující veřejný zájem nemůže být presumován; bez prokázání nezbytnosti zvolené trasy a zvážení méně invazivních variant a zhodnocení samotných zájmů nelze tvrdit, že zájem na zásobování plynem převáží nad intenzivním zásahem do přístavního území. Žalobkyně přitom konzistentně tvrdila a prokázala zájem – a v rámci správy přístavního území i povinnost – přistav dále rozvíjet, včetně rozvoje na pozemku. Žalobkyně měla snahu se s žalovaným domluvit, ale žalovaný měl vůli jednat jen o dílčích (drobných) technických úpravách záměru, nikoli o umístění záměru. 4. Podmínky pro vyvlastnění nebyly v projednávaném případě splněny. Žalobkyně je provozovatelkou pozemní části veřejného přístavu Mělník s ochrannou funkcí a v něm se nacházejícího terminálu kombinované dopravy. Ty mají strategický význam pro rozvoj dopravy a průmyslu v České republice. Je zde nadnárodní veřejný zájem na využívání a zachování potenciálu rozvoje pozemku ve vztahu k provozu a rozvoji přístavu a terminálu. Vyvlastňovací úřad dospěl k závěru, že veřejný zájem na dosažení účelu vyvlastnění převažuje nad zachováním dosavadních práv žalobkyně, neboť v důsledku realizace plynovodu nedojde k dotčení a omezení provozu terminálu, a že umístění plynovodu na pozemku není v rozporu s podmínkami rozhodnutí Státní plavební správy ze dne 30. 6. 2016, č. j. 7096/PH/16. Vyvlastňovací úřad se zaměřil pouze na aspekty provozu terminálu, ale opomněl otázku dalšího rozvoje terminálu a přístavu požadovaného unijními právními předpisy a mezinárodními dohodami. Tomu přitom umístění plynovodu přímo brání. Závěr vyvlastňovacího úřadu, že terminál není umístěním plynovodu nijak dotčen ani omezen, nemůže obstát. Argumentace, že rozhodnutí Státní plavební správy výslovně nevylučuje umístění plynovodu na pozemku, je zcestná, neboť rozhodnutí nevymezuje, co se na pozemní části přístavu realizovat nesmí. To lze určit odvozeně z podmínek rozhodnutí Státní plavební správy a dalších právních předpisů a mezinárodních dokumentů, které stanoví, co se v přístavu realizovat má, a z povahy věci. S tím je pak záměr v rozporu. Je povinností vyvlastňovacího úřadu respektovat pravomocné rozhodnutí Státní plavební správy. To, jak je pozemní část přístavu provozována, je primárně věcí provozovatele veřejného přístavu, tedy žalobkyně, která má pravomoc se vyjadřovat k záměrům realizovaným na území pozemní časti přístavu. 5. Žalobkyně nesouhlasila ani s argumentací vyvlastňovacího úřadu, že umístění plynovodu není v rozporu s územním plánem. Město Mělník s využitím pozemku pro účely přístavu evidentně počítá, když v návrhu nového územního plánu pozemek zařazuje do ploch dopravní infrastruktury – vodní (DV). Naopak realizace záměru by takové využití prakticky vyloučila. Vyvlastňovací úřad vůbec neposuzoval, jaké dopady by umístění plynovodu mělo na možnost dalšího rozvoje přístavu a terminálu. Přístav plní zásadní roli jakožto veřejný přístav s ochrannou funkcí podle zákona o vnitrozemské plavbě. V tomto smyslu je zcela nezbytné, aby za účelem zajištění této ochranné funkce měl provozovatel veřejného přístavu umožněn přístup do všech částí přístavního území bez omezení, a i zde případně umisťoval související stavby dopravní infrastruktury. Vyvlastňovací úřad to nebral v potaz. Je povinností vyvlastnitele ve vyvlastňovacím řízení deklarovaný veřejný zájem prokázat. Nestačí tak pouhá tvrzení a domněnky (např. údajné ohrožení stávajícího plynovodu v případě povodní). Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením, že vnitrostátní vodní doprava má marginální význam ve srovnání s veřejným zájmem na zásobování města zemním plynem. 6. Správní orgány nevzaly v potaz a nezabývaly se ani dopady záměru do vlastnického práva žalobkyně, které ve své podstatě znemožní plnohodnotné využívání pozemku, a tím omezí vlastnické právo žalobkyně (existence ochranných pásem plynovodu a jednotlivé stavební prvky). Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením v projektové dokumentaci, že plynovod je umístěn pod povrchem a nemá vliv na okolní stavby a pozemky. Je zcela „nepředstavitelné“, že žalobkyně bude omezena ve svých právech a povinnostech např. tím, že jí bude existencí ochranného pásma znemožněn průjezd těžkou nákladní technikou napříč pozemkem nebo užívat úvazové prvky pro plavidla. Záměr není navržen tak, aby co nejméně omezoval užívání pozemku, tedy nenabízí technické možnosti a alternativní řešení, které by zohlednily užívání pozemků pozemní části přístavu k činnostem, které jsou pro funkci přístavu a toto celistvé území specifické. Nehledě na omezení jakékoliv budoucí výstavby na pozemku v souvislosti s případnou existencí ochranných a bezpečnostních pásem. V rámci projektové dokumentace záměru není ani dostatečně řešeno uvedení veškerých dotčených ploch do původního stavu. Konkrétně pak může dojít vlivem stavebních prací a umístění plynovodu k narušení terénu a může dojít ke snížení únosnosti terénu. Z toho vyplývá, že další využití pozemku v případě jeho vyvlastnění za účelem realizace záměru bude značně limitováno či dok