46 Ad 20/2024 – Krajský soud v Praze

46 Ad 20/2024- 89 - text 9 46 Ad 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně: G. J. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Bronislavem Čížkem sídlem Plynárenská 671, 280 02 Kolín proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému advokátu žalobkyně Mgr. Bronislavu Čížkovi se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 23 357,90 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1. 8. 2024, čj. X (dále jen „původní rozhodnutí“). Původním rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 4. 7. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %, a žalobkyně tedy nebyla invalidní. Napadeným rozhodnutím žalovaná původní rozhodnutí potvrdila, neboť i podle posudku IPZS vyhotoveného v námitkovém řízení dne 4. 11. 2024 činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně pouze 20 %. Nebyly tedy splněny podmínky invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu. Namítla, že posouzení proběhlo v její nepřítomnosti a posudkoví lékaři nehodnotili její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce 8 kapitoly VI přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Z lékařské dokumentace vyplývá, že trpí pohybovým a psychickým postižením. Její schopnost vykonávat aktivity je těžce omezena, a není tak schopna vykonávat práci. Po vystěhování z bytu, kde bydlela několik let, se musela odhlásit z úřadu práce a jít do práce. Za půl roku vystřídala několik brigád, v každé práci však vydržela nejvýše 14 dnů. S ohledem na zvýšenou únavu nebyla schopna zvládat noční směny. Má obtíže se stáním, sezením i chůzí. Stala se závislou na lécích proti bolesti. S ohledem na duševní poruchu má problémy ve společnosti lidí, není schopna fungovat v pracovním kolektivu, soustředit se, ve velkém počtu lidí má úzkosti. Nyní bydlí na ubytovně v X, pociťuje silné psychické vyčerpání. Posudkoví lékaři nezohlednili zhoršení zdravotního stavu od roku 2022. Žalobkyně není schopna dlouhodobě stát na místě, při chůzi se často zastavuje a uvolňuje bolesti zad. Nedovede si představit výkon práce na 8hodinovou směnu. Vyjádření žalované 3. Žalovaná uvedla, že posudek vypracovaný pro účely řízení o námitkách považuje za úplný a přesvědčivý. Navrhla, aby si soud vyžádal posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Další podání žalobkyně 4. Žalobkyně v návaznosti na posudek posudkové komise ze dne 4. 6. 2025 zdůraznila, že podle závěrů posudku byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Nárok na invalidní důchod je tedy oprávněný a napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Podstatný obsah správního spisu 5. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyni byl naposledy přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 5. 3. 2021 rozhodnutím žalované ze dne 22. 3. 2022. Rozhodnutím ze dne 16. 5. 2023 žalovaná žalobkyni odňala invalidní důchod s účinností od 6. 7. 2023, neboť posudkový lékař IPZS dne 13. 4. 2023 dospěl k závěru, že u žalobkyně došlo k zániku invalidity. Námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 20. 9. 2023. 6. Žalobkyně podala dne 3. 4. 2024 další žádost o invalidní důchod. 7. Posudkový lékař IPZS dospěl v posudku ze dne 4. 7. 2024 k závěru, že žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Konstatoval, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční typ. Zmínil též vertebrogenní algický syndrom bez kořenové léze, artrózu obou kyčelních kloubů I. až II. stupně a dysmenoreu. Rozhodující zdravotní postižení hodnotil podle kapitoly V položky 7a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na horní hranici rozmezí ve výši 10 % a dále ji zvýšil vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů. 8. Žalovaná s odkazem na závěry tohoto posudku vydala původní rozhodnutí, kterým zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. Proti původnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky, v nichž namítla, že se její zdravotní potíže zhoršují. Má silný premenstruační syndrom, trpí nespavostí a únavou, léčí se se štítnou žlázou, byly zjištěny cysty v děloze a HPV virus. Má artrózu, vyhřezlou ploténku a skoliózu páteře. Trpí těžkou poruchu osobnosti hraničního typu, v dětství i v dospělosti prožila traumatické události, které způsobily psychózu. 9. Dne 4. 11. 2024 posudková lékařka IPZS dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Žalobkyně není invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Posudková lékařka námitkového řízení uvedla, že žalobkyně je v nepravidelné psychiatrické péči pro emočně nestabilní poruchu osobnosti, hraniční typ. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila emočně nestabilní poruchu osobnosti, hraniční typ, bez významnější dekompenzace, bez medikace. Dle posudkové lékařky se funkčně jednalo o lehké postižení podle kapitoly V položky 7a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti stanovila na horní hranici rozmezí a dále navýšila o 10 procentních bodů pro přidružené somatické potíže na celkových 20 %. 10. Žalovaná na základě tohoto posudku vydala napadené rozhodnutí. Na základě závěrů posudkové lékařky IPZS v námitkovém řízení shledala, že žalobkyni správně nebyl přiznán invalidní důchod, neboť není invalidní podle § 38 a § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Posudkové závěry hodnotila jako úplné a přesvědčivé. Ústní jednání 11. Při jednání, které se konalo u Krajského soudu v Praze dne 24. 7. 2025, žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. 12. Soud s ohledem na zpochybnění správnosti posouzení zdravotního stavu provedl jako důkaz posudek posudkové komise ze dne 4. 6. 2025, který si vyžádal. 13. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v I. stupni ve smyslu § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Žalobkyně byla invalidní v I. stupni od 5. 3. 2021 bez přerušení. 14. Posudková komise v posudku podrobně shrnula posudkově významné lékařské nálezy (nálezy z psychiatrie z let 2021 a 2022, zprávy z psychologických vyšetření z 1. 3. 2021, 7. 12. 2022 a 13. 5. 2024, rehabilitační nálezy, nález z neurologie a nálezy praktické lékařky). 15. Posudková komise popsala, že žalobkyně trpí premenstruačním syndromem, byla léčena pro bolesti bederní páteře s propagací do pravé dolní končetiny. Byly zjištěny degenerativní změny bederní páteře, porucha statiky a dynamiky a doporučena rehabilitace. Žalobkyně měla silně traumatizující časné dětství. Měla 11 sourozenců, od 10 let byla v ústavní výchově, byla svědkem vraždy matky agresivním otčímem. Do roku 2013 nadužívala alkohol a marihuanu. Do roku 2012 byla opakovaně hospitalizována na psychiatrii pro problémy s alkoholem, pokus o sebevraždu a sebepoškozování. Měla i poruchu příjmu potravy. Měla tendenci navazovat nestabilní partnerské vztahy, ve kterých docházelo k domácímu násilí. Občasně se sebepoškozovala pro stres ze vztahů. Má dvě děti, jejichž výchovu nezvládla, byly svěřeny do péče otců. Dosáhla pouze základního vzdělání. Nezvládala si dlouhodobě udržet zaměstnání, práci opakovaně měnila. Pro emočně nestabilní poruchu osobnosti, hraniční typ, byla v péči psychiatra naposledy od října 2019 do dubna 2022.