47 Ad 1/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 1/2025- 25 - text 6 47 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: I. N., narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 30. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně na podatelně soudu dne 8. 1. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 29. 7. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná odňala žalobkyni podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 12. 8. 2024 invalidní důchod, neboť podle posudku posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu (dále „IPZS“) ze dne 10. 7. 2024 není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. 2. Žalobkyně má za to, že je napadené rozhodnutí nesprávné, neboť vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudkový lékař učinil závěry o tom, že žalobkyně není invalidní, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav. K posouzení zdravotního stavu nebyla žalobkyně přizvána. Posudkový lékař se nezabýval její chronickou a neuropatickou bolestí. Dále nevzal v úvahu, že se zdravotní stav žalobkyně od roku 2022 zhoršil. Nezhodnotil její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Žalobkyně poukázala na to, že z lékařské dokumentace vyplývá, že trpí chronickým postižením krční, hrudní a bederní páteře, při zvyšujících se neuropatických bolestech celé levé části jejího těla. Denní aktivity má omezeny, není schopna správně, uspokojivě a v plné výši vykonávat pracovní činnost. Žalobkyni bylo diagnostikováno mnohočetné postižení páteře, nejen krční meziobratlové ploténky, ale i v oblasti hrudní páteře, VAS Thp, oblast mezi lopatkami. K žalobě doložila řadu lékařských zpráv. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise MPSV v Praze, setrvala žalovaná na svém procesním stanovisku. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud neprováděl při jednání dokazování lékařskými zprávami z Neurologie Říčany s.r.o. ze dne 3. 12. 2024 a ze dne 3. 1. 2025 (MUDr. R. T.), z Medicar center ze dne 5. 12. 2024 (MUDr. P. M.), z Elektromyografické laboratoře ze dne 6. 12. 2024 (MUDr. M. F.) a od praktické lékařky ze dne 18. 1. 2023 (MUDr. L. Ž., neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která tyto lékařské zprávy zohlednila a má odborné znalosti ke zhodnocení oborných informací obsažených v této lékařské zprávě. 5. Soud ze správního spisu zjistil, že dne 12. 7. 2024 bylo žalované doručeno hlášení o zániku nároku na invalidní důchod žalobkyně. 6. V posudku o invaliditě ze dne 10. 7. 2024, č. j. LPS/2024/461-KO_CSSZ, vypracovaném IPZS dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je polytopní vertebrogenní algický syndrom, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. 7. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 29. 7. 2024, kterým podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění odňala žalobkyni invalidní důchod s odůvodněním, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 % a nejedná se tak ani o invaliditu prvního stupně. 8. Žalobkyně prvostupňové rozhodnutí napadla námitkami, ke kterým přiložila zprávu od fyzioterapeuta ze dne 12. 8. 2024 a doplnila, že v případě nejasností nebo nedostatečnosti lékařských zpráv žádá při přezkumu její invalidity o prohlídku posudkovým lékařem. 9. Posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 21. 10. 2024, č. j. LPS/2024/1150-NR-KRH_CSSZ, a to na základě lékařských zpráv jako posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení a dále na základě zprávy fyzioterapeuta, kterou k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřela shodně jako posudková lékařka v prvostupňovém řízení, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom polytopní, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhlášky navýšila o dalších 10 % pro omezenou možnost výběru zaměstnání žalobkyně. 10. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 30. 10. 2024 zamítla námitky žalobkyně a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti není žalobkyně invalidní a nemá tak nárok na invalidní důchod. 11. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 26. 5. 2025. Žalobkyně byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie. Posudková komise po rozboru všech posudkově významných lékařských zpráv shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve středu rozpětí, tedy 35 %. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity dále nenavyšovala, neboť podle posudkové komise nebylo zjištěno žádné další onemocnění a dosavadní zaměstnání bylo svým charakterem vhodné. Posudková komise uvedla, že žalobkyně je schopna od vzniku invalidity prvního stupně vykonávat pracovní činnost charakteru, jakou před přiznáním invalidního důchodu vykonávala ovšem v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Posudková komise zhodnotila vertebrogenní postižení středně těžkého stupně. Od data přiznání invalidity před 2,5 lety došlo nikoli ke zlepšení, ale naopak ke zhoršení. Vyšetření s pomocí EMG i magnetické rezonance sice stále vykazuje pouze lehčí degenerativní a neurogenní změny páteře a kořenů týkající se ovšem všech úseků páteře. V objektivním nálezu dlouhodobě potvrzeno kořenové dráždění. Ošetřující neurolog i rehabilitační lékař nezpochybňují i běžnou činnost limitující bolestivé stavy, které jsou trvalého charakteru, a jen dočasně zmírňovány zavedenou léčbou. Vyšetřující lékařka též potvrdila stávající potíže žalobkyně značně zhoršené při setrvání v déle nezměněné poloze (což časově limituje i práci sedavého charakteru). Posudková komise poukázala na to, že popsané patologické změny na páteři dle vyšetření magnetickou rezonancí nejsou jediným kritériem pro stanovení stupně postižení, protože vždy nemusí odpovídat reálným (spíše funkčním vyšetřením potvrditelným) potížím, což ovšem prvoinstančně nešlo zjistit vzhledem k opakovanému posouzení žalobkyně bez její osobní účasti. Podle posudkové komise je vznik invalidity v prvním stupni od 15. 2. 2022 bez přerušení. 13. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 14. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely př