47 Ad 35/2024 – Krajský soud v Praze

47 Ad 35/2024- 51 - text 7 47 Ad 35/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: L. R., narozený X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Martinem Láníkem sídlem Italská 1274/8, 120 00 Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Láníka, na náhradě nákladů řízení částku 15 415,40 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 18. 12. 2024, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23. 8. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. c) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 2. 8. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobce o 50 %. 2. Žalobce namítal, že je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť vychází z nesprávného zjištění zdravotního stavu žalobce. Žalobce poukázal na to, že byl jeho zdravotní stav posouzen, aniž by byl posouzení přítomen. Žalobce je polymorbidním pacientem, který trpí několika chronickými onemocněními současně. Kombinace jednotlivých onemocnění má významný negativní dopad na pohyblivost a celkovou výkonnost žalobce, a to tak, že žalobce není za současného stavu schopen vykonávat prakticky žádnou výdělečnou činnost v rámci běžné pracovní doby. Žalobce zdůraznil, že se pohybuje velice obtížně, výlučně za pomoci berlí, což mu ztěžuje výkon manuálních profesí, které by mohl s ohledem na své vzdělání a kvalifikaci vykonávat. Dále poukázal na to, že jeho mentální schopnosti jsou natolik omezené, že jakákoli rekvalifikace je nereálná. Žalobce má za to, že aby mohlo dojít ke snížení invalidního důchodu, muselo by být zjištěno, že došlo ke zlepšení nebo stabilizaci jednoho nebo více onemocnění tak, že kombinovaný dopad polymorbidity na pracovní schopnost žalobce poklesl. Z posudku o invaliditě ani z napadeného rozhodnutí přitom není zřejmé, v čem nastalo zlepšení celkového zdravotního stavu žalobce, a tedy snížení poklesu pracovní schopnosti o 10 %. Žalobce trvá na tom, že jeho zdravotní stav se oproti stavu, kdy byl uznán invalidním ve třetím stupni invalidity nijak nezlepšil, naopak se zhoršil. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrval žalobce na svém procesním stanovisku. Žalovaná se z jednání omluvila, odročení jednání nežádala. 5. Soud neprováděl dokazování listinami, které jsou součástí správního spisu (prvostupňové rozhodnutí, napadené rozhodnutí, posudek o invaliditě ze dne 15. 10. 2024, lékařské zprávy ze dne 24. 9. 2024 vypracované MUDr. J. Z. a MUDr. F. J.), neboť správním spisem se dokazování neprovádí, soud ze správního spisu bez dalšího vychází. Soud neprováděl ani účastnický výslech žalobce, neboť k prokázání zdravotního stavu žalobce byl dostatečný obsah správního spisu a posudek posudkové komise MPSV. Soud neprováděl dokazování lékařskou zprávou ze dne 16. 1. 2025 vypracovanou MUDr. J. D., lékařskou propouštěcí zprávou ze dne 17. 1. 2025 vypracovanou MUDr. S. S., lékařskou zprávou z ortopedického vyšetření ze dne 16. 7. 2024 vypracovanou MUDr. V. S., lékařskou zprávou o ambulantním nálezu ze dne 7. 6. 2024 vypracovanou MUDr. L. L., lékařskou zprávou z chirurgického vyšetření – urgentní příjem ze dne 27. 6. 2024 (bez podpisu ošetřujícího lékaře), lékařskou zprávou z ortopedického vyšetření ze dne 19. 6. 2024 vypracovanou MUDr. J. J., lékařskou zprávou o vyšetření revmatologem ze dne 4. 6. 2024 vypracovanou MUDR. J. Z., lékařskou zprávou o ambulantním nálezu ze dne 7. 3. 2025 (bez podpisu ošetřujícího lékaře), lékařskou zprávou ze dne 14. 2. 2025 vypracovanou MUDr. T. K. , lékařskou zprávou ze dne 27. 1. 2025 vypracovanou MUDr. L. M. a lékařskou poučením pacienta propuštěného z pracoviště nukleární medicíny IKEM ze dne 14. 2. 2025, neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která tyto podklady měla k dispozici a zohlednila a má odborné znalosti ke zhodnocení oborných informací obsažených v těchto lékařských zprávách. 6. Soud ze správního spisu zjistil, že byl zpracován posudek o invaliditě ze dne 2. 8. 2024, č. j. LPS/2024/1254-BN_CSSZ, v němž dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je revmatoidní artritida seronegativní II. Stupně, dlouhodobě v remisi, pouze na intermitentní terapii kortikoidy, poslední rok exacerebrace potíží, artritida hlezen, kolen v kombinaci s polyartrozou, zejména TC kloubů, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položce 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 % s tím, že se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky dále neměnila. 7. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 23. 8. 2024, kterým podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 8. Žalobce prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami, ve kterých poukázal na to, že nebylo přihlédnuto k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu, který se nelepší. K námitkám přiložil řadu lékařských zpráv. 9. Posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 15. 10. 2024, a to na základě lékařských zpráv jako posudková lékařka IPZS a lékařských zpráv, které k námitkám doložil žalobce. Posudková lékařka označila jako zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce postižení kloubů žalobce s opakovanými výpotky zejména kolenních kloubů při susp. revmatoidní artritidě v posledních letech progrese původních lehčích potíží, recidivující synovitidy; maximum potíží má žalobce v oblasti hlezen a kolen, aktuálně stav po opětovné hospitalizaci pro dekompenzovanou artrózu kolen a hlezen, RTG nohou však stacionární bez významné progrese. Posudková lékařka uvedla, že dle nálezů doložených k námitkám se stav již nemění, stav neřešitelný, naposledy ošetřen na urgentním příjmu Nemocnice B. dne 24. 9. 2024 pro subjektivní zhoršení bolestí levého kolene a pravého hlezna i přes užívání analgetik. Podle posudkové lékařky lze posudkově akceptovat zařazení do kapitoly XIII, oddíl A, položku 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro středně těžkou formu revmatoidní artritidy zahrnující střední až výraznou poruchu funkce končetin, podstatné snížení výkonnosti celkově, omezení některých denních aktivit, deformity kloubní, svalové atrofie, šlachové potíže, střední až vysokou aktivitu a trvalou rtg progresi. Posudková lékařka upozornila, že z posudkových kritérií objektivně nesplňuje většinu, proto stav samostatně stran revmatoidní problematiky odpovídá dolní hranici pásma (není vysoká aktivita dle laboratorních výsledků ani klinických projevů, horní končetiny bez významného postižení, nejsou svalové atrofie ani šlachové potíže, nejsou významné kloubní deformace), proto byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Po zohlednění komplexní problematiky (zejména ortopedického hlediska, ale i očního postižení, gastrointest. potíží, plicního postižení i postižení zraku) lze hodnotit středním procentním pásmem 50 %, a dále s přihlédnutím k profesi žalobce a omezené možnosti rekvalifikace pak byl stanoven pokles pracovní schopnosti na 60 %. Posudková lékařka konstatovala, že nebyly zjištěny posudkově významné skutečnosti, které by vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru. Lékař IPZS sice dostatečně vyhodnotil funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě zdravotního stavu na pokles pracovní schopnosti žalobce, ale nedostatečně zhodnotil dopad ostatních zdravotních postižení na pr