Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2024, č. j. OAM-528/ZA-ZA11-K03-R2-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
48 Az 6/2024- 36 - text
17 48 Az 6/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kryskou ve věci
žalobkyň: a) A. O. A., narozena X
b) A. C. A., narozena X
c) A. A. o. G. A., narozena X
všechny státní příslušnice Nigerijské federativní republiky
všechny t. č. Pobytové středisko Bělá-Jezová, Jezová 1501, Bělá pod Bezdězem
všechny zastoupeny Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s., IČO: 45768676
sídlem Poděbradská 173/5, Vysočany, Praha 9
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2024, č. j. OAM-528/ZA-ZA11-K03-R2-2023,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2024, č. j. OAM-528/ZA-ZA11-K03-R2-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci a podstatný obsah napadeného rozhodnutí
1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl, že se žalobkyním neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o azylu“).
2. Žalobkyně podaly žádost o mezinárodní ochranu dne 25. 4. 2023. Žalovaný v úvodu napadeného rozhodnutí shrnul, že důvodem žádosti o mezinárodní ochranu je snaha vyhnout se provedení obřízky u žalobkyň b) a c) a přání, aby jejich žádost nebyla opět posuzována ve Španělsku a žalobkyně b) a c) mohly pokračovat ve školní docházce v ČR.
3. Vydání napadeného rozhodnutí předcházelo rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2023, č. j. OAM-528/ZA-ZA11-D02-2023, kterým rozhodl o zastavení řízení o žádosti žalobkyň podle § 25 písm. i) zákona o azylu a zároveň rozhodl, že státem příslušným pro posouzení jejich žádosti je Španělské království. Toto rozhodnutí zrušil zdejší soud rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. 45 Az 5/2023-47. Žalovaný se pak rozhodl převzít odpovědnost za posouzení žádostí žalobkyň o mezinárodní ochranu.
4. Při posuzování žádosti žalovaný vycházel z výpovědí žalobkyně a), z jí doložených podkladů a informací o zemi původu, které shromáždil v průběhu řízení. Z předložených důkazů považoval pro posouzení žádosti za relevantní Zprávu o policejním vyšetřování ze dne 10. 3. 2023, která popisuje zjištění policie země původu ohledně nezákonného vniknutí příbuzných manžela žalobkyně a) do jejich bytu dne 6. 3. 2023, ničení vybavení a napadení manžela, vše za účelem provedení obřízky dcery v souladu s rodinnou tradicí. V závěru policejní zpráva uvádí, že případ bude dále šetřen, aby byli zadrženi pachatelé, a že žalobkyně a) byla pro případ opakování incidentu poučena, včetně možnosti zavolat konkrétního důstojníka nebo tísňovou linku. Žalovaný policejní zprávu posoudil jako důkaz, že nelegální jednání (vyhrožování, nezákonné vniknutí do bytu, jeho ničení či fyzické napadení) jsou v zemi původu brána vážně, vyšetřována a jsou činěna opatření k jejich zamezení a pohnání pachatelů k odpovědnosti. Ostatní důkazy (rodné listy, oddací list, vysvědčení ze školy) potvrzují výpověď žalobkyně a), o níž žalovaný nemá pochyby.
5. Žalovaný posuzoval, zda lze žalobkyni a) považovat za zranitelnou osobu podle § 2 písm. i) zákona o azylu (rodina s nezletilým dítětem). Žalobkyně a) se nicméně za takovou osobu neoznačila, je dospělá a plně svéprávná, není osamělou ženou – je vdaná, manžel pobývá v zemi původu a zařídil víza a potřebné doklady pro cestu. Pomáhá jim i strýc dlouhodobě žijící v ČR. Neuvedla, že by byla obětí obchodování s lidmi nebo souvisejícího trestného činu ani že by uplatňovala nějaké zvláštní potřeby, postupy či asistenci správního orgánu. Žalobkyně proto nelze považovat za zranitelné osoby.
6. Žalovaný mimo jiné nedospěl k závěru, že by žalobkyně mohly v zemi původu pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu nebo že by jim takové pronásledování hrozilo, protože „o takových skutečnostech svého odchodu z vlasti, či obavě při svém návratu, nehovořila“. Žalobkyně a) sice uvedla, že důvodem odjezdu (který byl ale již déle plánován jako oslava výročí svatby) byla snaha vyhnout se provedení obřízky u žalobkyň b) a c), za což měla žalobkyně a) čelit vyhrožování smrtí ze strany příbuzných manžela. Popsané jednání jim už ale v době odjezdu ze země původu reálně nehrozilo. Bydliště opustily až měsíc po popsaném incidentu.
7. Žalovaný zrekapituloval výpověď žalobkyně a), která v době sňatku o provádění obřízky nic nevěděla, ale v manželově rodině se prováděla do 18 let věku dívky. Poprvé s tím manželovi příbuzní přišli před třemi lety, ale žalobkyně a) to odmítla a měla za to, že tím to skončilo. Navíc „byl covid“ a nedalo se cestovat. Na protest nechodila na rodinná setkání. Nechce, aby její děti prošly takovým utrpením. Než začali příbuzní vyhrožovat smrtí, manžel nic nebral vážně. Když přišli letos (v roce 2023 – pozn. soudu) v březnu, rozhodla se, že musí něco udělat. Zavolala strýci do Brna a vysvětlila mu situaci s tím, že musí rychle přijet a potřebují pomoct.
8. Žalovaný si obstaral informace o provádění obřízky v zemi původu. Informace Finské imigrační služby z května 2023 uvádí, že zákon Violence against Persons Prohibition Act 2015 (dále jen „zákon VAPP“) nebo jemu odpovídající zákon platí v současnosti prakticky ve všech státech země původu. Tento zákon zakazuje ženskou obřízku pod trestem do 4 let vězení a pokutou do 200 000 nigerijských nair. Stanoví tresty pro osoby, které ženskou obřízku provádějí, napomáhají jí nebo k tomu povzbuzují. Informace o četnosti obřízky se liší. Podle průzkumu Nigeria Multiple Indicator Cluster Survey ze srpna 2022 je obřezáno 15 % žen ve věku 15-49 let a 29 % žen ve věku 45-49 let – u mladších věkových skupin tedy podíl klesá. Podání trestního oznámení lze v zemi původu učinit osobně na policii nebo písemně s pomocí advokáta. Informace Norského centra informací o zemích původu (LANDINFO) ze srpna 2023 uvádí, že nejsou k dispozici žádné reprezentativní průzkumy o rozšíření obřízky, ale podle některých průzkumů dochází v posledních deseti letech k setrvalému poklesu. Obřízka se zpravidla provádí před dovršením pátého roku věku. Podle výzkumu MICS z roku 2021 se obřízka týkala pouze 8,2 % dívek ve věku 0 až 14 let oproti 15,1 % žen ve věku 15 až 49 let. Nigérie je přesto jednou ze zemí, kde k obřízce dochází nejčastěji na světě – podle odhadu z roku 2018 bylo obřezáno asi 20 milionů žen, což je nejvíce po Etiopii a Egyptě. Obřízka je ospravedlňována etnickými nebo klanovými obyčeji. Žádná z etnických skupin neprovádí obřízku plošně. Ke skupinám, které ji provádí nejčastěji, patří Jorubové. Náboženství hraje malou roli. Donucování není v poslední době rozšířené. Je spíše věcí minulosti. Dospělé ženy, které si obřízku nepřejí, nelze donutit. Ženy, které se obřízce chtějí vyhnout, obvykle zkouší odjet z místa bydliště a usadit se jinde u rodiny nebo přátel. Na lokální úrovni existuje mnoho organizací, které se věnují osvětě a pomoci ženám, odhad jejich kapacity je ale obtížný.
9. Žalovaný uvedl, že z výpovědi žalobkyně a) je zřejmé, že žalobkyně b) a c) nikdy přímo ohroženy obřízkou nebyly. Šlo o vyhrožování a nepřípustný nátlak k této nelegální praktice. Písemné výhružky žalobkyně a) bez následků odmítla. Manželovi příbuzní se žalobkyněmi nežijí v jedné domácnosti ani v jednom státě. Reálné ohrožení tedy bylo minimální. S provedením obřízky nesouhlasí žalobkyně a), její manžel a nepožaduje ji ani komunita, v níž žijí. Sousedé jim naopak pomohli zvládnout napadení příbuznými. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že žalobkyním provedení obřízky nehrozilo, ale jejich rodina byla terčem kriminálního jednání ze strany soukromých osob. Tento závěr potvrzuje i ojedinělý útok příbuzných dne 6. 3. 2023. V policejní zprávě se o přímém ohrožení žalobkyň b) a c) nehovoří. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně a) incident oznámila na policii, která ho, na poměry země původu nadstandardně, vyšetřuje. Žalobkyně pak na místě incidentu zřejmě několik týdnů pobývaly a neměly další potíže. Vzhledem k tomu, že provádění obřízky je v zemi původu zákonem zakázáno, lze mít za prokázané, že země původu takové jednání netoleruje. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že nesouhlasí-li rodiče a nenutí-li k tomu komunita, je provedení obřízky vyloučené. Nátlaku příbuzných se lze bránit za pomoci orgánů země původu. To potvrzuje i skutečnost, že v zemi původu pobývá manžel a syn žalobkyně a), aniž by měli jakékoliv další problémy. Azyl podle § 12 písm. b) proto žalovaný žalobkyním neudělil.
10. Žalovaný se dále zabýval důvody pro udělení doplňkové ochrany. Žalobkyním v případě návratu nehrozí uložení nebo vykonání trestu smrti. K hrozbě mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení, úvodem obecně shrnul, že nestačí pouhá