51 A 32/2025 – Krajský soud v Praze

51 A 32/2025- 44 - text 7 51 A 32/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Straky, soudce Karla Ulíka a soudkyně Johany Jandusové ve věci žalobce: P. V. bytem X zastoupený Mgr. Michalem Špačkem, advokátem sídlem Václavské náměstí 832/19, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2025, č. j. 015180/2025/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2025, č. j. 015180/2025/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu v Čáslavi ze dne 18. 12. 2024, č. j. MěÚ/64662/2024/DOP, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 948,60 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Michala Špačka, advokáta. Odůvodnění: Shrnutí průběhu správního řízení 1. Městský úřad Čáslav (dále „městský úřad“) žalobci dne 17. 10. 2024 oznámil, že ke dni 8. 10. 2024 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče celkového počtu 12 bodů. Podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), městský úřad současně vyzval žalobce k odevzdání řidičského průkazu. 2. Žalobce uplatnil námitky proti všem záznamům bodů a navrhl, aby si městský úřad opatřil podklady pro tyto záznamy. 3. Městský úřad tak učinil a následně rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. MěÚ/64662/2024/DOP (dále „prvostupňové rozhodnutí“), námitky žalobce zamítl jako nedůvodné a potvrdil záznam 12 bodů. 4. V odůvodnění konstatoval, že podkladem pro záznam těchto bodů byly - oznámení o uložení pokuty příkazem na místě Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Dopravního inspektorátu, ze dne 20. 8. 2024, č. j. KRPH-82219-2/PŘ-2024-050206, a s ním korespondující příkazový blok č. S0241854, dle nichž žalobce spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o 20 km/h a více, na základě čehož byly žalobci připsány 4 body, - příkaz Magistrátu města Pardubic ze dne 9. 9. 2024, č. j. OSA/P-944/24-D/9, který nabyl právní moci dne 18. 9. 2024, jímž byl žalobce shledán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, neboť za jízdy držel v ruce telefonní přístroj, za což mu byly připsány 4 body, a - oznámení o uložení pokuty příkazem na místě Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Odboru dopravní policie, ze dne 9. 10. 2024, č. j. KRPE916572/PŘ2024170041, a s ním korespondující příkazový blok č. R0083920, dle nichž žalobce spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, neboť za jízdy držel v ruce telefonní přístroj, za což mu byly připsány 4 body. 5. Městský úřad na základě posouzení těchto podkladů shledal, že předmětná oznámení a jednotlivá rozhodnutí mají všechny potřebné náležitosti a jsou způsobilými podklady pro záznam 12 bodů do karty řidiče. 6. Shora uvedeným rozhodnutím ze dne 7. 3. 2025 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil. Žalovaný souhlasil s městským úřadem, že jednotlivá oznámení odpovídají vyžádaným podkladům, že ze všech podkladových rozhodnutí je zřejmé, že byla adresována právě žalobci jakožto přestupci, a že zmíněné přestupky jsou jednoznačně vymezeny uvedením příslušných zákonných ustanovení. Těmto ustanovením odpovídá správně přiřazený počet bodů dle přílohy k zákona o silničním provozu. Žalovaný závěrem zdůraznil, že v tomto řízení není oprávněn přezkoumávat správnost a zákonnost pravomocných podkladových rozhodnutí ve věci jednotlivých přestupků. Na tato rozhodnutí je nutno hledět jako na správná a zákonná, a to až do okamžiku, než je případně příslušný orgán zruší. To se však v této věci nestalo. Shrnutí žaloby 7. Žalobce podal dne 15. 4. 2025 proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), jíž se domáhal zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí. 8. Žalobce namítl, že přestupek kvalifikovaný v příkazovém bloku č. S0241854 jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu nebylo možné projednat v blokovém řízení. V příkazovém bloku je skutek popsán jako překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci (60/102/98 km/h). Podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu je v obci stanovena nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. Pokud tedy jel žalobce 98 km/h, překročil rychlost o 40 km/h a více, čímž naplnil skutkovou podstatu uvedenou v § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu. Tento přestupek nelze projednat formou příkazu na místě. Příkazový blok č. S0241854 je tudíž nicotný, a nemůže sloužit jako podklad pro záznam bodů. 9. Žalobce dále v žalobě upozornil, že podal podnět k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k příkazu Magistrátu města Pardubic ze dne 9. 9. 2024, neboť spáchání tohoto přestupku žalobcem nebylo dostatečně a řádně prokázáno. Příkaz je nezákonný a bude podle něj zrušen v přezkumném řízení. 10. Podáním ze dne 12. 5. 2025 žalobce soudu sdělil, že příkaz Magistrátu města Pardubic ze dne 9. 9. 2024 byl skutečně v přezkumném řízení zrušen, a to rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 29. 4. 2025, č. j. KUPA-11240/2025-3. Toto rozhodnutí, na němž je vyznačena doložka právní moci ke dni 5. 5. 2025, žalobce přiložil. 11. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně tak se nevyjádřil k podání žalobce ze dne 12. 5. 2025 a zmíněnému rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje. Posouzení věci soudem 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. 13. Zaprvé žalobce namítl, že v obci je podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu stanovena nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. Pokud jel žalobce rychlostí 98 km/h, překročil rychlost o více než 40 km/h, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu, který nelze projednat formou příkazu na místě. Z toho žalobce dovozoval nicotnost příkazového bloku č. S0241854. 14. Tato námitka není důvodná. 15. Ustálená judikatura správních soudů vychází z toho, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů se již „zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je“ [viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019-42, odst. 15 a tam citovaná judikatura]. 16. Žalobce zmíněnou námitkou v rozporu s tímto pravidlem zpochybňuje jak tehdy zjištěný skutkový stav (jaká byla v místě nejvyšší dovolená rychlost), tak od něj se odvíjející právní kvalifikaci uvedenou v pokutovém bloku, který nabyl právní moci a nebyl nikdy zrušen. Svým podpisem na pokutovém bloku žalobce vyjádřil souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je v něm popsán, i s tím, jak byl právně posouzen. Pokud měl žalobce za to, že údaje na předmětném pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), nebylo jeho povinností pokutový blok podepisovat. V řízení o námitkách ani v následném soudním řízení však již nemůže touto cestou zpochybňovat skutkové okolnosti a od nich se odvíjející právní kvalifikaci tehdy projednaného přestupku (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, č. j. 51 A 3/2023-28, odst. 39–40). 17. Nadto pro úplnost lze po věcné stránce dodat, že žalobce přehlíží § 18 odst. 7 zákona o silničním provozu, podle kterého lze místní úpravou provozu na pozemních komunikacích nejvyšší dovolenou rychlost podle § 18 odst. 4 téhož zákona zvýšit, a to až o 30 km/h. Již tedy úvodní premisa této žalobní námitky, že všude v obci je zákonem stanovená nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, je nesprávná. Z příkazového bloku vyplývá, že v místě přestupku byla zjištěna nejvyšší dovolená rychlost 60 km/h. Žalobci bylo po odečtu naměřeno 98 km/h. Nejvyšší povolenou rychlost tak překročil o 38 km/h, tedy o více než 20 km/h, ale méně než o 40 km/h. Tomu odpovídá právní kvalifikace uvedená v příkazovém bloku: § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu. Námitka, že nebylo možné přestupek projednat v příkazem na místě, tak nemůže být důvodná ani po této stránce. 18. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí je pravomocné zrušení příkazu Magistrátu města Pardubic ze dne 9. 9. 2024. Slovy výše citované judikatury na tento příkaz již nelze nahlížet jako na správný, zákonný a nezměnitelný, neboť byl příslušným orgánem veřejné moci zákonem předvídaným