2 As 45/2010 — Nejvyšší správní soud

52 A 2/2025- 24 - text 8 52 A 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem ve věci žalobce: P. V. bytem X proti žalované: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. 008232/2025/KUSK takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. 008232/2025/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Kralupy nad Vltavou (dále jen „městský úřad“) uznal žalobce rozhodnutím ze dne 10. 10. 2024, č. j. MUKV 64362/2024 KT (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) vinným ze spáchání přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 22. 4. 2024 při osobním setkání na adrese X, řekl „ale vy jste čůrák“ a dále „vy jste tak blbí nebo co?“, čímž L. B. (dále jen „uražený“) úmyslně ublížil na cti tím, že ho hrubě urazil. Současně mu uložil pokutu ve výši 1 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný k odvolání žalobce shora označeným napadeným rozhodnutím změnil výrok o vině prvostupňového rozhodnutí tak, že se žalobce urážky na cti dopustil jen prvním z výše uvedených výroků, tedy takto: „P. V., nar. X, trv. pobyt X, se dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., dne 22.04.2024 v blíže nejištěné době na chodníku před bytovým domem na adrese X, tím, že hrubě urazil L. B., nar. X, trv. pobyt sídl. X, výrokem: "ale vy jste čůrák", čímž mu úmyslně ublížil na cti.“ 3. Žalovaný též změnil výrok o nákladech řízení a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Podstatný obsah správního spisu 5. Dne 23. 4. 2024 podal uražený orgánu Policii České republiky (dále jen „policejní orgán“) vysvětlení ve věci skutku, kterého se měl vůči uraženému dopustit žalobce svým jednáním při osobním setkání na adrese X. Pak situace cca na týden utichla a žalobce začal psát stížnosti. Den před podáním vysvětlení uraženému žalobce opět telefonoval. 6. Dne 14. 5. 2024 oznámil orgán policejní orgán městskému úřadu podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, ze kterého byl podezřelý žalobce. Dne 4. 7. 2024 uražený projevil souhlas se zahájením řízení o přestupku ublížení na cti podle § 7 odst. 7 zákona o některých přestupcích. Dne 17. 7. 2024 doručil městský úřad žalobci oznámení o zahájení přestupkového řízení. 7. Při jednání dne 11. 9. 2024 žalobce uvedl, že vulgární výrazy nepoužil. Urážel jej naopak uražený tím, že žalobci řekl, ať si dá špunty do uší, když mi vadí hvízdání, a ať navštívím psychiatra. 8. Téhož dne uražený jako svědek vypověděl, že žalobce byl na něj vulgární při telefonických hovorech a urážel ho i jeho kolegu při osobním setkání. Po dalším nepříjemném a urážejícím telefonátu v den, kdy měl uražený dovolenou, se rozhodl jít na policii. 9. Téhož dne svědek S. A. potvrdil, že byl přítomen osobnímu jednání žalobce a uraženého, na které jel dne 22. 4. 2024 proto, aby měl uražený k dispozici svědka. Pořídil videozáznam od počátku konverzace mezi přítomnými, připustil že při konverzaci padla ostrá, zbytečná slova, ale nechtěl je zopakovat. Dále na dotaz žalobce uvedl, že si nevybavuje, jestli uražený žalobci doporučil špunty do uší a návštěvu psychiatra, ale že je to možné. 10. Následně městský úřad provedl dokazování a mimo jiné promítl pořízený videozáznam. Žalobce k němu uvedl, že je sestříhaný. Uražený upozornil, že dle videozáznamu k léčení vyzval žalobce p. A. 11. Po ústním jednání žalobce zaslal přípis, ve kterém uvedl, že nahrávka je zfalšovaná. Popírá, že by někomu nadával, v záznamu naopak bylo ponecháno, že se má vyšetřit, nikoliv však že u psychiatra. 12. Městský úřad dne 10. 10. 2024 vydal rozhodnutí, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích. Městský úřad neměl pochybnosti o tom, že žalobce vůči uraženému pronesl vulgární výrazy a jejich použití nebylo vyvoláno předchozím jednáním uraženého. 13. Dne 18. 10. 2024 podal žalobce odvolání. Dle žalobce městský úřad pochybil, když netrval na odpovědi svědka na otázku položenou žalobcem, důkazy provedl v nesprávném pořadí, a tak nebylo svědky možné validovat nahrávku ani je s ní konfrontovat. Dále žalobce v odvolání uvedl dataci vybraných událostí a za den pořízení videozáznamu označil 22. 2. 2024. Žalobce v odvolání vznesl požadavek na potrestání uraženého za zfalšování videozáznamu a urážlivé výroky. Obsah žaloby a vyjádření účastníků 14. Žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce namítá, že se skutku uvedeného v rozhodnutí nedopustil a videozáznam ze dne 22. 2. 2024 označuje za zfalšovaný. Žalobce má napadené rozhodnutí za nezákonné, jelikož městský úřad provedl důkaz, s jehož provedením uražený jakožto osoba přímo postižená spácháním přestupku nesouhlasil. Dle žalobce městský úřad postupoval nezákonně, když při svědecké výpovědi netrval na odpovědi na žalobcem položenou otázku, zda si svědek vzpomíná, že uražený radil žalobci, aby si dal špunty do uší. Žalobce navrhl k důkazu originální neupravenou videonahrávku z 22. 2. 2024 a provedení znaleckého posudku k posouzení zfalšované nahrávky. Vyjádření žalovaného 15. Dle žalovaného již správní orgány žalobcovy námitky vypořádaly. Ani v žalobě žalobce nepředkládá důkaz, na základě kterého by měla být nahrávka označena za zfalšovanou. Žalobce mylně tvrdí, že by svědek A. odmítl odpovědět na vznesenou otázku. Svědek na ni dle protokolu odpověděl, jen si na věc nevzpomínal. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Replika 16. Žalobce v replice ze dne 19. 2. 2025 (tj. v otevřené dvouměsíční žalobní lhůtě dle § 72 s. ř. s.) označuje napadené rozhodnutí za nepravdivé. Trvá na tom, že uražený nechtěl, aby byl při ústním jednání proveden důkaz videozáznamem. Dle žalobce svědek A. nepotvrdil pravost videozáznamu, neboť jej při jednání neviděl. Žalobce podal trestní oznámení na uraženého z důvodu, že zfalšoval jeho hlas na videozáznamu umělou inteligencí (policejní orgán trestní oznámení odložil). Dále uvádí, že v textu je uvedeno nesprávné datum (22. 4. 2024 místo správného 22. 2. 2024). Žalobce v replice zmínil, že plánuje na osobu pověřenou projednáváním přestupku podat trestní oznámení z důvodu, že při jednání dne 11. 9. 2024 nevyhověla žádosti uraženého neprovést důkaz a že tuto skutečnost neuvedla do protokolu o ústním jednání. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 17. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno 22. 1. 2025 a žalobce podal žalobu 25. 1. 2025 a její rozšíření dne 19. 2. 2025), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. 18. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích včas uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 19. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím účastníci vyslovili mlčky souhlas postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Dokazování soud neprováděl. Posouzení věci soudem 20. Přestupku proti občanskému soužití se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí [§ 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích]. 21. Protiprávní jednání pachatele přestupku ublížení na cti spočívá buď v zesměšnění jiné osoby, či jejím hrubém uražení jiným způsobem. Důvodová zpráva k § 7 zákona o některých přestupcích uvádí: „V souvislosti s požadavky praxe dochází k úpravě formulace skutkové podstaty ublížení na cti způsobeného zesměšněním nebo jinou hrubou urážkou. Za nactiutrhání totiž i dle současné úpravy nelze považovat zcela bagatelní jednání, která nedosahují potřebné intenzity (například výrok pronesený na veřejnosti typu „hošánku“). Avšak v současné době dochází v praxi k projednávání i takových jednání, která z objektivního hlediska nedosahují ani minimální míry společenské škodlivosti a nemají zásadní dopad do osobní sféry osoby, vůči níž určitý výrok směřuje. Projednávání takovýchto zjevně bagatelních jednání přispívá ke zvyšování administrativní zátěže správních orgánů. Dle ustálené judikatury je pojmovým znakem přestupku nactiutrhání skutečnost, že se jedná o výrok urážlivý nebo zesměšňující a dále povědomost pachatele o tom, že se v dané situaci a v dané skupině obyvatel jedná o výrok hanlivý. Musí však jít o výrok, který překračuje svou intenzi