— Nejvyšší správní soud

54 A 21/2025- 28 - text 4 54 A 21/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: D. J. bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Ivetou Zetochovou sídlem Váňova 3180, 272 01 Kladno proti žalovanému: Městský úřad Libčice nad Vltavou sídlem nám. Svobody 90, 252 66 Libčice nad Vltavou o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MeULI/28/2023/SÚ takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 17. 3. 2025, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o společné žádosti K. a E. M., bytem X, (dále jen „stavebníci“) o dodatečné povolení stavby ze dne 1. 3. 2023. 2. Žalobce mj. uvedl, že o vedení řízení o žádosti stavebníků ze dne 1. 3. 2023 byl vyrozuměn oznámením žalovaného ze dne 22. 3. 2023. Dále popisuje osud souběžně probíhajících řízení o společném povolení stavby, odstranění stavby a dodatečném povolení stavby, v souvislosti s nimiž již dvakrát úspěšně inicioval vydání opatření proti nečinnosti nadřízeným orgánem, jež však nebyla žalovaným řádně dodržena. Konkrétně dne 27. 1. 2025 Krajský úřad Středočeského kraje v návaznosti na podněty žalobce a Veřejného ochránce práv týkající se žádosti stavebníků ze dne 1. 3. 2023 žalovanému přikázal, aby rozhodl ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření, avšak žalovaný dosud rozhodnutí nevydal. Ke včasnosti žaloby žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že je posledním úkonem ve věci opatření proti nečinnosti ze dne 27. 1. 2025, považuje žalobu za včasnou. 3. Žalovaný ve svém vyjádření poukazoval na to, že po převzetí spisů novou úřední osobou byl spisový materiál vyčištěn od chybně paralelně vedených řízení a vedle řízení o odstranění stavby zůstalo sporné řízení o dodatečném povolení stavby, jež je přerušeno z důvodu, že byl stavebník vyzván k doplnění podkladů, jež jsou nezbytné pro posouzení, zda je stavební záměr v souladu se zákonnými požadavky. 4. Krajský soud v Praze se musel nejprve zabývat naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby. 5. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 6. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 7. Podle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 8. Podle § 330 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“) se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. 9. Podle § 192 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“) se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. 10. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně. 11. Jednoletá lhůta pro podání nečinnostní žaloby je primárně odvislá od běhu lhůty pro vydání rozhodnutí. Ode dne posledního úkonu správního orgánu vůči žalobci či žalobce vůči správnímu orgánu se počítá jen tehdy, nestanoví-li zákon pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu. I když samotný stavební zákon, jímž se v souladu s přechodným ustanovením § 330 odst. 1 nového stavebního zákona řízení o žádosti o dodatečné povolení ze dne 1. 3. 2023 nadále řídí, zvláštní lhůtu pro vydání rozhodnutí neupravuje, v § 192 odst. 1 odkazuje na použití správního řádu. Ten přitom v § 71 odst. 3 bezpochyby lhůtu pro vydání rozhodnutí stanoví, a to v délce 30 dnů s tím, že např. v případě potřeby nařídit místní šetření či ve složitých případech tato lhůta činí 60 dnů. 12. I kdyby soud zohlednil, že jsou dány důvody pro použití delší 60denní lhůty (ze správního spisu sp. zn. MeULI/28/2023/SÚ plyne, že dne 6. 2. 2025 proběhla kontrolní prohlídka stavby), je evidentní, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula nejpozději v úterý 2. 5. 2023 (lhůta nemohla skončit o víkendu ani v pondělí dne 1. 5. 2023, jež bylo svátkem), neboť žalovaný obdržel žádost stavebníků podle podacího razítka právě dne 1. 3. 2023. Pozdější přerušení řízení usnesením žalovaného ze dne 19. 3. 2025 již nemohlo žádným způsobem změnit fakt, že zákonem stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí již žalovanému dávno uplynula. 13. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že ve vztahu ke stavbě stavebníků byla souběžně vedena celá řada správních řízení. To však pro nynější posouzení není významné, neboť včasnost podání žaloby je třeba posuzovat výhradně ve vztahu k tomu řízení, u kterého se žalobce domáhá, aby soud žalovanému uložil ve věci rozhodnout. Žalobce svou žalobu výslovně vztáhl na řízení o žádosti stavebníků ze dne 1. 3. 2023. Soud přitom ve spisovém materiálu, který si za tím účelem vyžádal od žalovaného, ověřil, že řízení o této žádosti bylo vedeno pod sp. zn. MeULI/28/2023/SÚ a že ostatní rozhodnutí žalovaného a nadřízených orgánů, o nichž se žalobce v žalobě zmiňuje, nebyla vydána v tomto řízení. Z obsahu správního spisu nevyplývá, že by žalovaný ve věci rozhodoval opakovaně po zrušení předchozího rozhodnutí ani že by v daném případě došlo ke včasnému přerušení řízení (a tím k rozběhnutí nové či přerušení stávající lhůty pro vydání rozhodnutí). 14. Nejpozdější den pro podání nečinnostní žaloby ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s. tak představoval čtvrtek dne 2. 5. 2024. Žalobce však žalobu podal teprve dne 17. 3. 2025, tj. více než tři čtvrtě roku po uplynutí žalobní lhůty. Proto soud podanou žalobu výrokem I podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl, neboť je zjevně opožděná. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 16. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl o vrácení uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za podání žaloby žalobci, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejv