54 A 69/2025 – Krajský soud v Praze

54 A 69/2025- 63 - text 32 54 A 69/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatele: J. K. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Pytlíkem sídlem Thámova 181/20, Karlín, Praha 8 proti odpůrkyni: obec Byšice sídlem Tyršovo náměstí 153, Byšice zastoupena advokátkou Mgr. Petrou Fialovou sídlem Vinohradská 1899/112, Vinohrady, Praha 3 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu Byšice vydaného usnesením zastupitelstva obce Byšice č. 15/3 ze dne 1. 8. 2024 takto: I. Opatření obecné povahy – Změna č. 3 Územního plánu Byšice, vydané usnesením zastupitelstva obce Byšice č. 15/3 ze dne 1. 8. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu a) textového a grafického vymezení funkčního využití pozemků parc. č. X1 až X46 v katastrálním území a obci B.; b) bodu (17) textové části ve slovech: „Naopak v nivních polohách a v okolním údolí podél K. potoka není pokračování zástavby z důvodů urbanistického vývoje sídla, ochrany historického urbanistického a architektonického dědictví, ochrany přírody a krajiny v údolí kolem potoka vhodné.“ a ve slovech: „a průběžná pásová zeleň mezi stávající zástavbou a potokem na jihu, oboustranně obklopující vodoteč“; c) bodů (9), (12), (90) a (91) textové části. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadené OOP“) - ve vztahu k pozemkům parc. č. X1 až X46 v katastrálním území a obci B. (dále jen „dotčené pozemky“; všechny pozemky uvedené v tomto rozsudku se nacházejí ve stejném katastrálním území); - v bodech (02), (04), (05), (07) až (10), (12), (16), (17), (21), (25), (27), (32), (42), (49), (59), (66), (70), (72)–(74), (79), (90) a (91) textové části; a - v kapitole odůvodnění textové části s názvem „ZMĚNA Č. 3/1 (ZMĚNA NAVRHUJÍCÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, JEHOŽ VYUŽITÍ BYLO ZRUŠENO ROZSUDKEM KRAJSKÉHO SOUDU V PRAZE)“. Navrhovatel se dále domáhá, aby soud stanovil funkční využití dotčených pozemků jako BV – bydlení v rodinných domech – venkovské. Obsah návrhu 2. Navrhovatel je vlastníkem dotčených pozemků, které zakoupil za účelem výstavby rodinných domů. Předchozí územní plán ve znění změny č. 1 z roku 2006 řadil dotčené pozemky do ploch určených pro bydlení v rodinných domech. Navrhovatel zajistil parcelaci dotčených pozemků a získal územní rozhodnutí pro umístění stavby vodovodu a kanalizace. Z důvodů existujících nikoliv na jeho straně však dosud nezískal povolení záměru. Nový územní plán z roku 2014, který dotčené pozemky zařadil do ploch NS – plochy smíšené nezastavěného území, byl na návrh navrhovatele ve vztahu k dotčeným pozemkům zrušen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. 50 A 17/2017-63 (dále jen „zrušující rozsudek“). Napadené OOP řadí dotčené pozemky opět do funkčního využití NS, čímž znemožňuje jakoukoliv výstavbu. Jde opět o enormní, bezdůvodný a nezákonný zásah do práv navrhovatele. 3. Napadené OOP je podle navrhovatele nezákonné, nepřiměřeně zasahuje do vlastnického práva navrhovatele, porušuje princip kontinuity, legitimního očekávání a právní jistoty. Hlavními důvody nezákonnosti má být nesprávný procesní postup, absence podstatné změny okolností a významného veřejného zájmu, neprovedení testu proporcionality, účelovost odůvodnění, nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, ignorování právního názoru soudu a diskriminace navrhovatele. Navrhovatel nemůže pokračovat v realizaci svého záměru. 4. Odpůrkyně podle navrhovatele překročila svou věcnou působnost. Některé důvody, o něž se napadené OOP opírá, totiž nespadají do její kompetence, ale do působnosti dotčených orgánů. Například posouzení urbanistické struktury obce se má opírat o stanovisko orgánu památkové péče, posouzení hodnot krajiny o stanovisko orgánu ochrany přírody. Nezastavitelnost nelze odůvodnit ochranou zemědělského půdního fondu (dále též „ZPF“), protože orgán ochrany ZPF takový požadavek nevznesl. Bonita dotčených pozemků navíc není novou skutečností, jak uvedl soud v bodě 25 zrušujícího rozsudku. 5. Zastupitelstvo odpůrkyně podle navrhovatele v rozporu s § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“ nebo „starý stavební zákon“) nerozhodlo bezodkladně o pořízení územního plánu nebo jeho změny, a to ani přes výzvu Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29. 7. 2019. 6. Zadání a návrh napadeného OOP nebyly podle navrhovatele zpracovány v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“). Zadání znělo: „na podkladě průzkumů, veškerých dostupných podkladů, jejich analýzy a jejich vyhodnocení bude zpracován návrh využití prostoru, kde bylo využití zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Praze č. 50A 17/2017-63 ze dne 24.04.2018.“ Z toho není jasné, co se má rozumět průzkumy, veškerými dostupnými podklady, jejich analýzami a vyhodnocením. Odpůrkyně regulaci dotčených pozemků nehodnotila na základě transparentních a objektivních podkladů a na námitky navrhovatele nereagovala. 7. V napadeném OOP chybí podle navrhovatele přezkoumatelné vyhodnocení jeho souladu s cíli a úkoly územního plánování, s politikou územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR“) a nadřízenou územně plánovací dokumentací. Odůvodnění je jen parafrázuje se závěrem, že napadené OOP je s nimi v souladu. Pouhá citace textu právního předpisu ale nenahrazuje odůvodnění. Je zcela nesprávná argumentace, že obec se nemůže rozvíjet, protože není zařazena do rozvojových os nebo oblastí. Nic takového z PÚR ani nadřízené územně plánovací dokumentace neplyne. To podtrhuje skutečnost, že napadeným OOP nedochází k redukci zastavitelných ploch jiných vlastníků. 8. Odpůrkyně podle navrhovatele překračuje meze svého uvážení, neboť v odůvodnění řeší spíše stav věcí v roce 2006 a 2014. Pochybnosti o tom, zda dříve postupovala správně, jsou bez významu, jak plyne z bodu 24 zrušujícího rozsudku. Funkční využití dotčených pozemků stanovené v roce 2006 není v rozporu s kapacitami veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti. Jde o spekulaci odpůrkyně. Při výpočtu kapacity ČOV odpůrkyně zveličuje vývoj počtu obyvatel s dopady pouze na navrhovatele. Napadené OOP se neopírá o žádné přezkoumatelné analýzy. Urbanistický vývoj obce v průběhu staletí není rozhodný. Dotčené pozemky nejsou památkově chráněny a nejsou součástí areálu zámku. Lichá je také argumentace záplavovým územím, trasou pro likvidaci dešťových vod a kontaktem s údolní nivou, jak plyne z bodů 26, 28 a 29 zrušujícího rozsudku. 9. Napadené OOP podle navrhovatele omezuje pouze jeho práva. Jeho odůvodnění je účelové a diskriminační. Nebyly zpracovány žádné varianty řešení ani nebyla omezena zastavitelnost jiných pozemků. Ve zrušujícím rozsudku soud konstatoval, že zájem odpůrkyně na koncepčním rozvoji a využití dotčených pozemků není silným veřejným zájmem (bod 30). 10. Ve zbytku návrh podrobně rekapituluje námitky, které navrhovatel uplatnil při pořizování napadeného OOP, a uvádí, proč považuje rozhodnutí o nich za nezákonné a nepřezkoumatelné. O dílčích námitkách uvedených v článcích 5 a 6 odpůrkyně podle navrhovatele nerozhodla vůbec. 11. Dílčí námitkou č. 1 (číslování v napadeném OOP), se navrhovatel s odkazem na zrušující rozsudek domáhal respektování principu kontinuity. Odpůrkyně v rozhodnutí podle něj opomíjí, že jde o základní zásadu územního plánování, přičemž změna obstojí jen, je-li odůvodněna buď věcnou nesprávností předchozího řešení či jeho rozporem s veřejným zájmem, nebo významnou změnou okolností. Tyto podmínky splněny nebyly. Žádný z odpůrkyní uvedených důvodů není natolik závažný, aby opodstatnil úplné vyřazení dotčených pozemků ze zastavitelných ploch. Napadené OOP se neopírá o významný veřejný zájem ani změnu poměrů. Nebylo prokázáno, že by záměr navrhovatele byl v rozporu s právem nebo by se dotčené pozemky staly fakticky nezastavitelnými. Odpůrkyně uvádí obdobné argumenty jako v roce 2014 (záplavové území, blízkost kulturní památky a údolní nivy, bonita půdy). Situace dotčených pozemků se ale nezměnila. Odpůrkyně argumentuje obecně vývojem veřejného zájmu, ale konkrétně nevysvětluje, proč právě dotčené pozemky nelze zastavět. Nezkoumala, zda by aspoň částečná zástavba dotčených pozemků nebyla v kolizi s veřejnými zájmy. Nezohlednila, že navrhovatel nabyl dotčené pozemky v dobré víře za účelem výstavby rodinných domů, v čemž mu zabránila pomalost stavebních úřadů a následná změna územníh