8 Aps 6/2007 — Nejvyšší správní soud

54 Af 18/2022- 88 - text 3 54 Af 18/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové, soudkyně Věry Pazderové a soudce Davida Krysky ve věci žalobce: Ing. P. R., MBA, narozen X bytem X správce pozůstalosti M. R., zemřelé dne X naposledy bytem X proti žalovanému: Okresní soud v Nymburce sídlem Soudní 996/10, Nymburk o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2022, sp. zn. P 53-16/2019, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. M. R. (dále jen „původní žalobkyně“) se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 12. 12. 2022 domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl její návrh ze dne 19. 9. 2022 na zastavení daňové exekuce a rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s podáním návrhu na zastavení daňové exekuce (dále jen „napadené rozhodnutí“). Domáhala se též zrušení exekučního příkazu ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. P 53-16/2019 [kvůli písařské chybě (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2023, č. j. 59 Af 15/2021-52) uváděla ročník 2016]. V této části soud žalobu odmítl usnesením ze dne 5. 4. 2023, č. j. 54 Af 18/2022-25. 2. Původní žalobkyně dne 5. 7. 2023 zemřela. Usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. 54 Af 18/2022-62, soud v souladu s § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 64 s. ř. s. rozhodl, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno s D. H. a s Ing. P. R., MBA, kteří jako dědici spravují pozůstalost po zemřelé žalobkyni. Usnesením ze dne 4. 2. 2025, č. j. 54 Af 18/2022-83, soud ve vztahu k D. H. zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobce soud od soudních poplatků osvobodil. 3. Soud zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady věcného projednání žaloby, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Podle § 33 odst. 3 věty první s. ř. s. je účastník způsobilý samostatně činit v řízení úkony v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. 6. Podle § 1677 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) platí, že nepovolal-li zůstavitel vykonavatele závěti ani správce pozůstalosti, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. 7. Pozůstalost po původní žalobkyni spravují oba dědicové společně, tj. D. H. a žalobce, a proto by zásadně měli společně jednat i v tomto řízení. Poté, co soud zastavil řízení ve vztahu k D. H., bylo možno v řízení pokračovat pouze se žalobcem jako druhým ze správců pozůstalosti, pokud by ten doložil, že je jako správce pozůstalosti oprávněn v tomto řízení jednat samostatně. 8. Soud proto usnesením č. j. 54 Af 18/2022-83 žalobce vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení buď předložil soudu doklad o tom, že je jako správce pozůstalosti oprávněn v tomto řízení jednat samostatně, anebo soudu doložil, že u příslušného soudu podal návrh na rozhodnutí, z něhož bude vyplývat, že je jako správce pozůstalosti oprávněn v tomto řízení jednat samostatně. Soud žalobce poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nedoloží, že je oprávněn v tomto řízení jednat samostatně, ani že u příslušného soudu podal příslušný návrh, soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z důvodu neodstranění nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku aktivní žalobní legitimace. 9. Usnesení č. j. 54 Af 18/2022-83 bylo žalobci doručeno fikcí dne 21. 2. 2025. Žalobce ve stanovené lhůtě (tj. do 21. 3. 2025) na výzvu nereagoval. 10. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 o. s. ř. podpůrně za použití § 64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. […] Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“ (důraz přidán soudem). V soudním řízení správním je proto stejně jako v řízení civilním třeba zajistit, aby procesní úkony ve věci činil ten, kdo k tomu je oprávněn. 11. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce není oprávněn v tomto řízení samostatně právně jednat. Žalobce sám tedy nemá procesní způsobilost, která je jednou z podmínek řízení. Tento nedostatek přitom žalobce neodstranil ani přes výzvu soudu. V řízení proto nelze pokračovat. Soud proto výrokem I žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 12. Výrok II o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti výrokům tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 26. března 2025 Lenka Bursíková, v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.