§ 33 soudní řád správní – Účastníci řízení a jednání za ně
Zákon soudní řád správní · 150/2002 Sb. · účinné od 1. 7. 2017 · Správní právo
Stručně: Paragraf 33 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, definuje, kdo jsou účastníci řízení ve správním soudnictví a kdo za ně může jednat, včetně vymezení procesní způsobilosti. Účastníky řízení jsou vždy navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), nebo ti, o nichž to zákon stanoví. (§ 33 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, znění účinné od 1. 7. 2017)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Účastníci řízení a jednání za ně
- Týká se: správní orgán, soud, žalovaný, žalobce
- Judikatura: na § 33 odkazuje 562 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Účastníci řízení a jednání za ně“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 150/2002 Sb.
(1) Účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon.
(2) Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
(3) Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh.
(4) Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.
(5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů.
(6) Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.4)
(7) Je-li účastníkem soud, jedná za senát, jehož se věc týká, jeho předseda.
(8) Podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účastníky řízení jsou vždy navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), nebo ti, o nichž to zákon stanoví.
- Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo může mít práva a povinnosti, a správní orgán; procesní způsobilost (schopnost samostatně jednat) pak má ten, kdo může vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, správní orgán a ten, kdo je oprávněn podat návrh.
- Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona, přičemž jeho zájmy nesmí být v rozporu se zájmy právnické osoby a své oprávnění musí prokázat.
- Za správní orgán jedná jeho vedoucí nebo jiná oprávněná osoba, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; za stát jedná ten, koho určí zvláštní zákon.
Na co si dát pozor
- Za právnickou osobu nemůže jednat osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
- Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat.
- V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 33
Jak soudy aplikují § 33
Podle § 33 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), totiž způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
Pravděpodobně však Ústavní soud na věc aplikoval postupy užívané ve správním řízení, ve kterém je na správním soudu, aby v řízení jako s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce (srov. např. § 33 soudního řádu správního, část věty za středníkem, § 69 soudního řádu správního, a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, uveřejněné pod číslem 534/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).
… věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle dovolatele ustálená judikatura soudů dovodila, že označení žalovaného není podstatnou náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu s tím, že to, kdo je žalovaný, určuje zákon a tato skutečnost vyplývá přímo i ze soudního řádu správního podle § 33 odst. 1 s. ř. s. věty za středníkem.
Právní otázky
Související
§ 250d (Občanský soudní řád)§ 188 Vyrozumění o zahájení řízení (Zákon stavební zákon)§ 113 (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 94u (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 250d (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)