58 Ad 33/2024 – Krajský soud v Praze

58 Ad 33/2024- 33 - text 17 58 Ad 33/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Lenkou Bursíkovou ve věci žalobce: J. D. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/220023-912, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/220023-912, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce navrhl dne 21. 2. 2019 zvýšení příspěvku na péči s účinností od února 2019. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Příbrami (dále „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 27. 1. 2020 jeho návrh zamítl. Žalovaný na základě odvolání žalobce toto rozhodnutí zrušil. 2. Rozhodnutím ze dne 14. 9. 2020, č. j. 13196/2020/BEN (dále „prvostupňové rozhodnutí“), úřad práce znovu zamítl návrh na změnu výše příspěvku na péči. Příspěvek ponechal v původní výši 880 Kč měsíčně (tedy pro závislost na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I – lehká závislost). Na základě posudku o zdravotním stavu OSSZ Benešov ze dne 27. 7. 2020 dospěl k závěru, že žalobce nezvládá čtyři základní životní potřeby (dále „ZŽP“), a to mobilita, výkon fyziologické potřeby, osobní aktivity a péče o domácnost. 3. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Posudková komise MPSV v posudku ze dne 15. 1. 2021 dospěla k závěru, že žalobce nezvládá tři ZŽP, a to mobilitu, osobní aktivity a péči o domácnost. Dále vypracovala posudek ze dne 16. 4. 2021 a srovnávací posudek ze dne 27. 5. 2021, podle kterého žalobce nezvládá ZŽP mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost. Žalovaný rozhodnutím ze 17. 6. 2021 odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Soud rozsudkem ze dne 24. 3. 2022, č. j. 58 Ad 15/2021-27, rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2021 zrušil. Dospěl k závěru, že posudková komise nedostatečně odůvodnila závěr o tom, že žalobce zvládá ZŽP komunikace, stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby a péče o zdraví. 5. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobce znovu. V posudku ze dne 14. 6. 2022 dospěla k závěru, že žalobce není schopen zvládat ZŽP mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost, tj. že se považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby v I. stupni (lehká závislost). Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 8. 2022 odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 6. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2022 podal žalobce žalobu. Soud rozsudkem ze dne 23. 8. 2023, č. j. 47 Ad 31/2022-30 (dále „rozsudek ze dne 23. 8. 2023“), rozhodnutí žalovaného zrušil. Opět dospěl k závěru, že posudková komise nedostatečně odůvodnila závěr o tom, že žalobce zvládá ZŽP komunikace, stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby a péče o zdraví. Současně se žalovaný dílem neřídil závazným právním názorem soudu. 7. V dalším řízení vydala posudková komise posudky ze dne 8. 11. 2023 a ze dne 11. 7. 2024. Dospěla v nich ke shodnému závěru, že žalobce není schopen zvládat ZŽP mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost, tedy že se považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby v I. stupni (lehká závislost). 8. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění téměř doslovně přebral odůvodnění posudků ze dne 8. 11. 2023 a ze dne 11. 7. 2024, aniž by k nim něco podstatného dodal. 9. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žaloba 10. Žalobce namítá, že v posudku ze dne 11. 7. 2024 nebylo uvedeno nic o hypermetrii, syndromu zadních provazců míšních, diabetické polyneuropatii a křečích končetin, které byly vyjmenovány v diagnostickém souhrnu. Diagnózy mohou mít vliv na schopnost úchopu a práci s předměty. Není zřejmé, zda k nim bylo přihlédnuto, nebo jak jsou významné. 11. Posudková komise u ZŽP komunikace přihlédla pouze k paretickému postižení a k mozečkové symptomatice. K hypermetrii, neuropatii a křečím nebylo uvedeno, co bylo zjištěno. Není zřejmé, zda se tato postižení vyskytují jen na některých končetinách, a jak jsou závažná. Chybí i četnost křečí. Nejsou z nich vyvozeny závěry o schopnosti napsat rukou text. Nelze přihlížet k tomu, že žalobce u komise rukou napsal adresu a slova „byl jsem seznámen“. Jedná se o nacvičený text. V posudku absentují informace o dyslexii a dysgrafii. Nebylo uvedeno, zda se rozlišují podle stupně závažnosti, a jaký stupeň se projevuje u žalobce. 12. V případě ZŽP stravování byla schopnost rozdělení stravy na menší kousky hodnocena jen s přihlédnutím k lehkému paretickému postižení. Nebyla hodnocena hypermetrie, neuropatie a křeče končetin. U přemístění nápoje a stravy nebylo zohledněno, že pravou ruku se opírá o hůl a levá ruka má omezenou hybnost v ramenním kloubu. Levou rukou není schopen nádoby posouvat. Nebyly zohledněny závratě. Doporučení využívat uzavíratelné nádoby a jejich posun při současné opěře o kuchyňskou linku je irelevantní. Nejedná se o přijatelný standard pro servírování, zvláště, jsou-li přítomny závratě. Uzavíratelné nádoby znamenají vyšší náklady a potřebu jejich umytí, k čemuž je třeba obě ruce. Umývat nelze vzhledem k závratím a nutnosti opírat se o hůl. Myčku nelze použít pro nedostatek financí a nedostatek místa v kuchyni. 13. Uznání ZŽP výkon fyziologické potřeby za zvládnutou bylo tendenční a nesprávné. Podle lékařské zprávy z 18. 10. 2019 žalobce trpí inkontinencí. Mezi včasným použitím WC a včasným použitím WC za použití inkontinenčních pomůcek je rozdíl. Po použití WC je nutná očista. Tu je možné provést pouze doma. Mimo domov je to prakticky nemožné. U posouzení včasnosti užití WC chybí úvaha nad přijatelným standardem. Komise nereflektovala poslední rozsudek soudu, který jí vytkl, že se nezabývala tím, proč v minulosti hodnotila tuto ZŽP jako nezvládnutou. Vadu neodstranila. Sice uvedla, že se dříve jednalo o hraniční uznání, ale změnu nevysvětlila. Neřídila se ani závazným právním názorem soudu, že „[s]chopnost eliminovat důsledky nezvládání včasného využití WC totiž neznamená, že je možno danou dílčí aktivitu považovat za zvládnutou, neboť i přes použití hygienických pomůcek objektivně k nevčasnému používání WC může docházet.“. Žalobce při pohybu nedokáže zatnout hýžďové svalstvo, čímž částečně kompenzuje nefunkční svěrač. Pohyb pak problém s inkontinencí stolice zvýrazňuje tím, že je třeba provést celkovou hygienu. Je třeba mít WC v dosahu několika metrů. 14. V případě ZŽP péče o zdraví a oblékání a obouvání nebyla hodnocena hypermetrie, neuropatie a křeče končetin. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. Konstatuje, že žalobcův zdravotní stav byl objektivně posouzen. Byly zohledněny veškeré lékařské zprávy. Posudek vypracovala odborně způsobilá komise, jejíž členkou byla i lékařka z oboru neurologie. 16. K ZŽP komunikace uvádí, že komise nezjistila neschopnost vytvářet rukou psané zprávy. Schopnost psát plynula ze záznamů ve spise. V případě oblékání a obouvání žalobce může užívat vhodné facilitační pomůcky a typ oblečení. Pomůcky je schopen používat i ve vztahu k ZŽP péče o zdraví, stravování a výkon fyziologické potřeby. Posouzení věci soudem 17. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Přezkoumal jej v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, neshledal. 18. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení jednání, protože byly splněny podmínky dle § 51 odst. 1 a § 76 odst. 1 s. ř. s. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, protože veškeré podstatné skutečnosti vyplynuly z obsahu správního spisu, jímž se zásadně nedokazuje. 19. Žaloba je důvodná. Rozhodná právní úprava a obecná východiska 20. Podle § 7 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se příspěvek na péči poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání ZŽP osob. 21. Podle § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách má nárok na příspěvek osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání ZŽP v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8. 22. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách se osoba starší 18 let věku považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),