59 Af 1/2024 – Krajský soud v Praze

59 Af 1/2024- 104 - text 30 59 Af 1/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Karla Ulíka a Miroslava Makajeva ve věci žalobkyně: BIOENERGO - KOMPLEX, s.r.o. IČO 27888754, sídlem Pod Hroby 130, 280 02 Kolín zastoupená společností TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2023, č. j. 41475/23/5300-22442-706033, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 1. V této věci se soud zabývá otázkou prokázání podmínek pro osvobození od daně z přidané hodnoty (dále „DPH“ či „daň“) při dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon o DPH“). Zejména se zabývá otázkou hodnocení důkazů provedených v průběhu daňového řízení a jejich způsobilostí vyvrátit pochybnosti orgánů finanční správy ohledně splnění podmínky dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, a dále otázkou aplikace závěrů judikatury rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále „SDEU“) a Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) při posuzování hmotněprávních podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu. 2. Žalovaný nejprve rozhodnutím ze dne 3. 11. 2020, č. j. 41805/20/5300-22442-605186 (dále „první rozhodnutí žalovaného“), změnil rozhodnutí (platební výměr na DPH) Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále „správce daně“) ze dne 28. 8. 2018, č. j. 4154590/18/2111-50523-202055 (dále „platební výměr“), kterým byla žalobkyni vyměřena DPH za zdaňovací období listopad 2016 ve výši 1 151 855 Kč, tak, že ve výroku na str. 1 a 3 v části I. Zdanitelná plnění a v části VI. Výpočet daně změnil hodnoty na ř. č. 1, 2, 62 a 64 daňového přiznání, a ve výroku na str. 3 v první větě začínající slovy „Vyměřená daň ve výši …“ změnil částku z 1 151 855 Kč na částku 1 893 067 Kč, ve zbytku zůstal výrok beze změny. 3. Správce daně a žalovaný dospěli shodně k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro osvobození od daně dle § 64 zákona o DPH při dodání zboží (surového řepkového oleje) do jiného členského státu pro odběratele NEXT THEORY SPÓŁKA Z OGRANICZONA ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ (dále „NEXT THEORY“), a SELECT M&T LTD (dále „SELECT“), konkrétně podmínku dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě. 4. První rozhodnutí žalovaného zrušil Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 3. 2023, č. j. 51 Af 1/2021-91 (dále „zrušující rozsudek“). Soud se ztotožnil s orgány finanční správy, že žalobkyně neprokázala dodání zboží deklarovanému odběrateli NEXT THEORY. V případě druhého deklarovaného odběratele SELECT soud přisvědčil žalovanému potud, že žalobkyně předložila správci daně primární podklady, které vzbuzovaly důvodné pochybnosti o dodání řepkového oleje této společnosti. Následně však žalovaný nezákonně odmítl oprávněně navržený důkazní prostředek a opominul podklad založený ve spisu, proto soud první rozhodnutí žalovaného zrušil. Konkrétně soud žalovanému vytkl, že pominul odpověď britské finanční správy ze dne 6. 2. 2017, č. j. 525595/17/2113-60561-606257, kterou tak nehodnotil s ostatními důkazy ve vzájemné souvislosti. Další pochybení soud spatřoval v tom, že žalovaný odmítl návrh na provedení výslechu E. R., mj. s níž měla žalobkyně dle svých vyjádření komunikovat ohledně obchodů se společností SELECT. 5. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný opět rozhodl o změně platebního výměru jako v případě jeho prvního rozhodnutí. 6. Žalovaný setrval na závěru, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro osvobození od DPH při dodání zboží deklarovaným odběratelům. Žalovaný předně poukázal na nesprávný způsob vyplnění žalobkyní předložených mezinárodních nákladní listů (dále „CMR listy“), které vykazovaly různé vady (objevovala se na nich razítka úplně jiných společností; nebylo zřejmé, kdo je podepisoval; položka 24 nebyla vyplněna apod.). Podobné nedostatky vykazovaly i další doklady (dodací listy, vážní lístky, potvrzení o přijetí zboží, kupní smlouvy). Pochybnosti orgánů finanční správy neodstranily ani doplňující důkazy, ať již šlo o mezinárodní dožádání u polského nebo britského správce daně, případně výpovědi svědků – J. O., W. J. P., R. H. (ve vztahu k NEXT THEORY) a E. R. a M. C. (ve vztahu k SELECT). Žalovaný na svých závěrech setrval i poté, co zohlednil obsah odpovědi britské finanční správy ze dne 6. 2. 2017 a hodnotil ji v souvislosti s výpovědí E. R. a dalšími důkazy. 7. Proti napadenému rozhodnutí se žalobkyně brání žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). II. Obsah žaloby 8. Žalobkyně namítá, že žalovaný hodnotil důkazní prostředky zcela formálně a vyzdvihoval jen jednotlivé skutečnosti tak, aby mohl potvrdit své dřívější závěry. O nezákonnosti postupu žalovaného svědčí i to, že zatajoval část obsahu odpovědí na mezinárodní dožádání, ačkoli k jejich znepřístupnění neexistuje zákonný důvod. 9. Žalobkyně má dále za to, že je třeba vyčkat na vyřešení předběžné otázky položené NSS usnesením ze dne 26. 10. 2022, č. j. 4 Afs 291/2021-34, ve věci B2 Energy, a tedy zda mají být podmínky osvobození od daně v případě dodání zboží do jiného členského státu EU vykládány v intencích rozsudku Kemwater (rozsudek SDEU ze dne 9. 12. 2021 ve věci C-154/20, Kemwater ProChemie). Žalobkyně je přesvědčená, že prokázala dodání zboží deklarovaným odběratelům. Nicméně, jak uvedl NSS v rozsudku Vymětalík (rozsudek ze dne 4. 2. 2022, č. j. 4 Afs 115/2021-45, ve věci VYMĚTALÍK - INPOS s.r.o.), nelze odhlédnout od skutečnosti, že řepkový olej byl doručován do rafinérií, a to v hmotnosti přesahující desítky tun. Lze si tak jen těžko představit, že by skuteční odběratelé nebyli plátci DPH. Obdobně v případě žalobkyně z charakteru a množství dodávaného zboží plyne, že je mohly pořídit výlučně osoby povinné k dani. Ze spisu je rovněž zřejmé, že zboží neodebralo vícero subjektů, resp. že nedošlo k rozdělení dodávek pro deklarované odběratele. Navíc, byly-li na daňových dokladech uvedeny i jiné společnosti, nelze tvrdit, že nevyvstaly žádné indicie, které by na alternativního odběratele ukazovaly. 10. Orgány finanční správy dále nezákonně odmítly provést navržené mezinárodní dožádání k ověření existence smluvního vztahu mezi odběratelem žalobkyně a obchodními korporacemi uvedenými na důkazních prostředcích. Žalobkyně tím přitom reagovala na požadavek správce daně, aby doložila vazbu a souvislost subjektů uvedených na CMR listech. V tomto ohledu žalobkyni přisvědčil Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 1. 3. 2023, č. j. 54 Af 18/2020-97. 11. Žalobkyně též namítá, že orgány finanční správy setrvávají na ryze formalistickém pojetí a účelovém hodnocení důkazů provedených v průběhu daňového řízení. Zdůrazňuje, že v rámci kontroly předložila všechny relevantní listiny jako vydané faktury, kupní smlouvy, CMR listy, bankovní výpisy, prohlášení pořizovatele, vážní listy, dodací listy a další doklady související s dotčenými obchody. Daňové orgány však tyto důkazy hodnotily selektivně a na každém důkazu hledaly a priori formální nedostatky. Přitom žalobkyně prokázala, že společnosti NEXT THEORY a SELECT byly deklarovanými odběrateli. Důkazní prostředky prokázaly i její dobrou víru ohledně naplnění podmínek § 64 zákona o DPH, resp. ohledně deklarovaných odběratelů. Žalovaný tudíž ani nemohl posoudit zkoumaná plnění jako tuzemská (soud na tomto místě z důvodu stručnosti nerozvádí argumenty žalobkyně, jimiž zpochybňovala hodnocení důkazních prostředků; jednotlivě na ně reaguje níže v odůvodnění – pozn. soudu). 12. Žalovaný pochybil i při hodnocení svědeckých výpovědí. Žalobkyně trvá na tom, že svědecké výpovědi spolu vzájemně i s ostatními důkazy korespondují a potvrzují její tvrzení o dodání zboží deklarovaným odběratelům. Žalovaný je však hodnotil izolovaně a neobjektivně. 13. Z provedeného mezinárodního dožádání rovněž vyplynulo, že společnost NEXT THEORY byla v době uskutečnění dodávek prokazatelně plátcem DPH. Pokud tato společnost neplnila své daňové povinnosti, nemůže to být přičítáno k tíži žalobkyně. 14. V případě společnosti SELECT žalovaný provedl dokazování pouze formálně a zdůrazňoval vybrané skutečnosti tak, aby mohl potvrdit své původní závěry. Nenapravil vadu, kterou mu vyčetl soud ve zrušujícím rozsudku. Za stěžejní považoval jen tu skutečnost, na základě čeho jednali svědci C. a R. Vůbec nezohlednil, co konkrétně z důkazních prostředků vyplynulo. 15. Zcela irelevantní pak bylo, co žalovaný zjistil z mezinárodní výměny informací ve vztahu ke společnosti Black Lion Sp. z o.o. (dále „Black Lion“; dle žalobkyně konečný příjemce zboží – pozn. soudu). Jak pan C., tak pan B. i paní R. dodání konečnému odběrateli do Polska potvrdili, přičemž